Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Julian Barnes píše o Belle Époque jako o předobrazu dnešní doby. Muž v červeném kabátě je klíčem k jeho dílu

Výřez z obrazu Dr. Pozzi doma. Repro: Hammer Museum, Wikimedia
Výřez z obrazu Dr. Pozzi doma. Repro: Hammer Museum, Wikimedia

Jen mistrovský vypravěč dokáže napsat životopisný román jako důkaz nemožnosti napsat životopisný román. Jeho novinka Muž v červeném kabátě je špičkovým textem na pomezí beletrie a eseje. Prostřednictvím života francouzského lékaře a svůdce žen nahlížíme na sto let stará a stále aktuální evropská napětí.

Už po dvacet let, od vydání prvotiny Metroland (1980), vykazují knihy Juliana Barnese pozoruhodně konzistentní kvalitu. Zároveň tvoří působivě kompaktní celek, v němž se prolíná několik témat (láska, smrt, paměť, věrohodnost toho, co vyprávíme), zájmů (výtvarné umění, hudba, Francie) i žánrových poloh (Barnesovy beletristické texty jsou rozkročeny mezi prózou a esejem). Autorovo dílo dnes čítá třináct próz, tři povídkové sbírky, devět knih esejů, vzpomínek a memoárů a též čtyři knihy napsané pod pseudonymem Dan Kavanagh.

Vzhledem k charakteru Barnesova psaní nedává rozdělování na fikci a non-fikci příliš smysl; jeho poslední kniha Muž v červeném kabátě je toho nejlepším dokladem. Nastiňuje předchozí autorovo dílo zase z jiného úhlu a potvrzuje to, co ukazuje již dlouho, totiž chatrnost takového dělení. Naše životy a identity jsou mozaikami příběhů, které si ve zpětném pohledu vytváříme sami, abychom se ospravedlnili, protkali vzpomínky řetězcem kauzality a mohli zemřít s klidným vědomím, že náš život měl smysl, přičemž tyto příběhy doplňují útržkovité vzpomínky druhých.

Tato kniha, jejíž ústřední postavou je vynikající francouzský gynekolog a chirurg Samuel Pozzi, vděčí za svůj vznik náhodnému setkání. Lékařův portrét

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Literatura

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější