Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Kreml brutálně podcenil Zelenského, stal se obětí vlastní propagandy, vysvětluje bývalý diplomat váznoucí invazi

Ruský prezident Putin. Reprofoto: Deník N
Ruský prezident Putin. Reprofoto: Deník N

Kreml podcenil ruskojazyčné obyvatelstvo na Ukrajině i prezidenta Volodymyra Zelenského. Informace z tajných služeb dostal Putin profiltrované, myslí si analytik a bývalý diplomat v Rusku Vladimír Votápek. V rozhovoru pro Deník N vysvětluje, proč Rusko i přes početní i technickou převahu na Ukrajině nevítězí. Přesto se podle něj prezident Vladimir Putin může pokusit prezentovat současný stav na Ukrajině jako úspěch.

Na co se v textu také ptáme:

  • Proč Kreml neměl všechny informace?
  • Jak je možné, že do takovéto míry Ukrajinu podcenil?
  • Zvýší Rusko svou brutalitu na bojišti?
  • Jakými scénáři může invaze na Ukrajinu skončit?

V Bělorusku proběhlo třetí kolo rusko-ukrajinských jednání, může podle vás přinést hmatatelné výsledky? Rusové znovu změnili požadavky, mluví o tom, že nechtějí vstup Ukrajiny do NATO, chtějí uznání Krymu za součást Ruska nebo samostatnost pro samozvané republiky na východě. Podle některých zdrojů už netrvají na odchodu prezidenta Volodymyra Zelenského. Myslíte si, že Rusko ze svých požadavků ustupuje?

Změny v požadavcích nejsou důležité. Od toho jsou tady jednání expertních týmů, obě strany se oťukávají. I kdyby skutečně připustili setrvání Zelenského, je to úsměvné. Může to vypadat jako ústupek, ale není. Také požadavky na to, aby se část země oddělila, nejsou vůbec jednoduché. Něco takového nemohou rozhodnout jen tak nějací vyjednavači. Je to nepřijatelné. Je to, jako by si Hitler řekl, že si můžeme nechat prezidenta Beneše, ale veškeré pohraničí mu musíme postoupit. Mohlo by se stát, že se ukrajinské vedení lekne Ruska a tato území jim postoupí, jako to udělalo Československo. Tady je ale zjevné, že ukrajinská armáda je schopná se bránit, ukrajinské vedení se neleklo. Požadavky jsou vyjednávací pozice, lze je vzít na vědomí, ale to je tak všechno.

A kde se budou dělat nějaké klíčové závěry?

Na vyšší úrovni. Tady jde o expertní týmy, kde se osahávají pozice jednotlivých stran. Rozhodnutí musí stejně přijmout nejvyšší státní úroveň a o nějakém případném postoupení území nemůže rozhodovat jen hlava státu. Musí rozhodnout parlament nějakou kvalifikovanou většinou. Ukrajina je ve válce a přepadená Ruskem. V zájmu životů obyvatel může nakonec přistoupit na kdeco. Ale přijmout závazek nikdy nevstoupit do NATO… To nejde, protože nemůže mluvit za budoucí generace a novou politickou reprezentaci.

Podle turecké diplomacie se mají 10. března sejít ministři zahraničí Ukrajiny a Ruska Dmytro Kuleba a Sergej Lavrov, považujete to za průlom?

Byl by to posun správným směrem. Ani Kuleba a Lavrov nemohou přijmout žádné rozhodnutí, ale k hlavám států mají mnohem blíže. Pokud budou vybaveni jasnými instrukcemi, může se na jejich schůzce vyjednávání posunout. Ale nemusí. Rusové jsou velmistři v diplomatickém kličkování. Moskva by musela být v situaci, kdy by vyloženě chtěla dosáhnout nějaké dohody. A pochybuji, že už v té situaci je. Podle mě si stále dělá naději, že se jí podaří situaci vojensky změnit a zlepšit si vyjednávací pozice.

Co by se jim muselo podařit?

Velký

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Ruská válka na Ukrajině

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější