Proč dosavadní průběh války na Ukrajině musí čínské vedení děsit i ve snu
Komentář Martina Hály: Putin svou „speciální operaci“ na Ukrajině už prohrál. Jaké poučení si z toho odnese jeho přítel v Pekingu?
Krátce před zahájením zimních olympijských her, 4. února, podepsal Putin se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Pekingu společnou deklaraci o budoucnosti mezinárodních vztahů. Kromě jiného v ní oba autoritativní vůdci vyhlásili spojenectví, „které nezná hranic ani žádných zapovězených oblastí“.
Tři týdny nato vpadl Putin na Ukrajinu a přes noc se z něho stal pária mezinárodního společenství. „Olympijský pakt“ s toxickým ruským diktátorem se pro Si Ťin-pchinga rázem změnil z diplomatického triumfu v zahraničněpolitickou noční můru. Čínské vedení od té chvíle lavíruje v úporné snaze vyhnout se zodpovědnosti před světovou veřejností a současně si nerozházet svého „spojence bez hranic“.
Si Ťin-pching musel o chystané invazi vědět. Podle některých zpráv dokonce Putina požádal, aby ji odložil až po olympijských hrách. Proč ale potom podepisoval pakt, který ho do té šlamastyky, byť jen nepřímo, vtáhl? Nejpravděpodobnější vysvětlení je, že
