Deník N

Tak dost, řekla si polská opozice a sjednotila se. Kaczyńskému rázem vyrostl tvrdý soupeř

O tom, zda se Polsko začne obracet zpět k Evropě, může rozhodnout, kolik lidí dorazí k volbám do Evropského parlamentu. Foto: ČTK/AP
O tom, zda se Polsko začne obracet zpět k Evropě, může rozhodnout, kolik lidí dorazí k volbám do Evropského parlamentu. Foto: ČTK/AP
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Analýza Petra Janyšky: Nejdřív se dala dohromady centristická pravice, sociální demokraté, liberálové, zelení a vznikla Evropská koalice. A poslední únorovou sobotu se připojili i lidovci. Všechno vesměs prounijní demokratické strany. Řeč není o České republice, ale o Polsku a o volbách do Evropského parlamentu za dva měsíce.

Taktika, kterou zvolila polská opozice, dává reálnou šanci vyhrát evropské volby. Její sjednocení do koalice je u našich severních sousedů něčím nebývalým. Novou politickou kvalitou. V Polsku se – podobně jako v České republice – stále vede přetahovaná o to, zda se země trvale ztotožní se staletími evropského myšlení a chování, nebo zda tam nakonec převládnou způsoby východní despocie a autokratický kapitalismus na ruský způsob. A nová koalice jasně deklaruje, o co jí jde: „Přicházíme z různých politických prostředí. Spojuje nás však přesvědčení, že v polském národním zájmu je trvalé zakořenění naší vlasti v Evropě.“

Co je podstatné: pokud opozici v eurovolbách její sjednocovací taktika vyjde, použije ji i ve volbách parlamentních. A to v Polsku ještě nebylo.

Eurovolby jako předkolo voleb parlamentních

Evropským volbám za dva měsíce se v Polsku přisuzuje velký význam. Jsou vnímány jako lakmusový papírek dalšího vývoje, jako předkolo parlamentních voleb na podzim, v kterých už půjde ostře o další charakter státu. Buď v nich bude Jarosław Kaczyński odsunut od moci, nebo si vládu pojistí na další čtyři roky a bude mít možnost dokonat likvidaci liberálního, teoreticky nekatolického státu. A výsledek voleb příští rok stvrdí volba prezidenta. Země proto letošní rok žije permanentní volební kampaní. Vše, co se tam děje, je třeba nahlížet perspektivou voleb, boje o moc.

Evropské volby za dva měsíce proto už nejspíš budou plebiscitem pro nebo proti Kaczyńskému. Čistě evropská témata budou hrát menší roli než domácí konflikt dvou táborů. Srazí se v nich Kaczyńského strana Právo a spravedlnost (PiS) a nově utvořená opoziční Evropská koalice. Proto jdou do nich dnešní opozice i Kaczyński naplno.

Vedle nich bude figurovat jako třetí nová strana „Jaro“ Roberta Biedroně, nové hvězdy polské politiky. Svoji prozatím docela úspěšnou kampaň založil na tezi, že Polsko nemůže donekonečna žít rozdělené na dva tábory, jež se dostaly do klinče, z nějž není východisko. Že lidé potřebují řešit sociální problémy, denní život a ne žít permanentním sporem dvou táborů.

Chce spojit levicový, centristický, liberální městský elektorát, který odmítá zasahování katolické církve do denního života. A nabízí svoji velmi sympatickou minulost starosty menšího města, který si tam díky velké práci a vstřícnému chování vůči obyvatelům vydobyl ohromnou popularitu. A to navzdory skutečnosti, že se netají tím, že je gay, což představuje v dnešním Polsku, zvlášť na maloměstě, velký handicap.

Každý z obou velkých bloků má podle dnešních průzkumů šanci získat 33 procent hlasů, Biedroń 12 procent, což by v součtu s několika dalšími menšími stranami znamenalo vítězství opozice. V minulých eurovolbách získaly dnešní hlavní opoziční Občanská platforma (PO) i Kaczyńského vládní PiS přibližně stejně hlasů (PO o půl procenta víc).

Kaczyński sází na známá jména a sociální sliby

Kaczyński teď postavil do čela svých kandidátek (volí se do třinácti volebních krajů) známá jména svého tábora, bývalou premiérku Beatu Szydłovou či někdejší ministry zahraničí Witolda Waszczykowského a Annu Fotygovou. V nedávné minulosti je odstavil, ale u jeho voličstva neztratily popularitu, určitě mu přitáhnou mnoho hlasů. A navíc je dobře placeným postem v Bruselu uklidní a zajistí si jejich loajalitu. Ve Varšavě bude jeho jedničkou odpadlík od Občanské platformy, její bývalý europoslanec a člověk léta pracující na přistupování Polska k Evropské unii, Jacek Saryusz-Wolski. Rolí téhle smutné postavy bude asi agitovat u centristického elektorátu v tom smyslu, že PiS není protievropskou stranou.

Kaczyński přišel do těchto, a vůbec do celého volebního roku, se svými klasickými trumfy, s nimiž bude těžké soupeřit. Minulý víkend slíbil, že každá rodina dostane

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Analýza

V tomto okamžiku nejčtenější