Miloš Zeman se pokouší o svou rehabilitaci. Nedovolme mu to
Komentář Jána Simkaniče: „Šílence je třeba izolovat,“ prohlásil na adresu ruského prezidenta Putina Miloš Zeman. Co udělat s jeho dlouholetými podporovateli, kteří na poslední chvíli zkoušejí obrátit kabát, neřekl. Ale měli bychom v tom mít jasno.
V pondělí 7. března má český prezident Miloš Zeman na Pražském hradě udělit státní vyznamenání. Z informací Hradu vyplývá, že tuto událost chce spojit s podporou napadené Ukrajiny – v poledne bude na prvním hradním nádvoří vyvěšena ukrajinská vlajka a zazní ukrajinská a česká hymna. Podle Hradu „Ukrajina v těchto dnech čelí ruské agresi. Prezident republiky proto rozhodl, že řádový den bude spojen s vyjádřením solidarity s Ukrajinou“. Kromě toho hosté slavnostního předávání státních vyznamenání budou vyzváni, aby finančně podpořili pomoc ukrajinskému lidu.
Za obvyklých okolností by šlo o zcela samozřejmé a důležité symbolické kroky. Problém však nastává, pokud si uvědomíme, kdo je osoba, která je činí. Miloš Zeman je bez jakýchkoliv pochyb dlouhodobým podporovatelem kremelských aktivit v českém prostoru, šiřitelem proruských dezinformací i sabotérem bezpečnostních pozic České republiky. A to na postu vrchního velitele ozbrojených sil.
Ruská propaganda „přítele Zemana“ používala systematicky jako svůj nástroj narušování evropských pozic. Miloš Zeman posloužil jako užitečný nejen s manipulativním tvrzením, které obletělo svět, o tom, že se na českém území vyráběl novičok. Ale také lhaním o událostech na Majdanu, obhajobou okupace Krymu, obhajobou ruské lživé terminologie o „občanské“ válce na Donbase, šířením nesmyslných variant o příčinách výbuchu ve Vrběticích, žádostmi o ruskou vakcínu Sputnik, prosazováním ruských zájmů o výstavbu jaderných elektráren i zpochybňováním zpráv tajných služeb nebo rozkolísáním BIS svým postojem k jejímu řediteli Koudelkovi.
Jde o nepřerušenou řadu pomoci režimu, který má za sebou šňůru agresivních činů proti jednotlivcům i zemím, které nebyly nijak utajené, ale byly veřejně známé i odsuzované a Miloš Zeman se nemůže vymlouvat na to, že by o nich sám, navíc jako příjemce zpráv tajných služeb, nevěděl. Za své proruské postoje byl Miloš Zeman kritizován, a přesto v okatém prosazování zájmů Putinova Ruska nepřestal. Šlo o vědomou kolaboraci s autoritativním režimem, s jehož vládcem neváhal před kamerami nechutně vtipkovat o likvidaci novinářů.
Po Putinově útoku na Ukrajinu Miloš Zeman prohlásil, že se mýlil. Ale jaký omyl vlastně přiznal? Ta slova znějí přesně takto: „Před několika dny jsem řekl, že Rusové nejsou blázni a že na Ukrajinu nezaútočí. Přiznávám, že jsem se mýlil.“ Miloš Zeman nepřiznal, že se mýlil ve svém vztahu k Vladimíru Putinovi, Miloš Zeman nepřiznal, že se mýlil ve všem, co směrem k Rusku udělal, mýlil se podle svých slov pouze v odhadu, že Rusko Ukrajinu nenapadne. To je opravdu vše? Tohle má stačit jako důkaz sebereflexe, která by měla rehabilitovat jeho záškodnické akce v čele státu?
Miloš Zeman se za své chyby a omyly omlouvat neumí, naopak je připraven se za své lži soudit do skonání světa. Nedošlo u něj k žádné sebereflexi, natož k omluvě vůči Ukrajině za to, že jednal proti jejím zájmům. Vůči Ukrajině, která byla napadána, okupována a ohrožována Putinovým Ruskem osm dlouhých let, nikoliv až teď, po útoku 24. února 2022.
Miloš Zeman pochopil, že musí předvést razantní otočku, aby nebyl automaticky vytěsněn z veřejného prostoru, který má konečně úplně jasno o tom, kdo je agresor a kdo je oběť. A je k tomu zjevně připraven využít i ceremoniál státních vyznamenání. Za normálních okolností by ceremoniální den byl pro podobná symbolická gesta samozřejmě vhodný. Ale z rukou komplice to bude nejen znesvěcení české státnosti, ale i výsměch ukrajinským obětem.
Odmítnutí ruské agrese je pro Miloše Zemana jediné východisko, ale nic, za co by měl být oceňován. Navíc je zjevné, že jde jen o prázdné gesto a pouze rétorickou otočku bez skutečného uznání podílu jeho vlastní odpovědnosti.
Není divu, že se objevují výzvy k jeho abdikaci. A bylo by to skutečně jediné gesto, které by na jeho místě dávalo smysl. Vše ostatní je jen pokrytectví a chucpe. Miloš Zeman ovšem sází na to, že česká společnost českého prezidenta v jeho farizejské proměně neodmítne. Někteří zákonodárci dokonce navrhují, aby české státní vyznamenání dostal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, aniž by jim docházelo, z jakých rukou by ho symbolicky přebíral. Jeden z největších záškodníků Ukrajiny by předával řád jejímu největšímu hrdinovi. Absurdnější představení by už nešlo vymyslet.
Jak správně říkají signatáři výzvy k Zemanově abdikaci: „Vy i Vaši nejbližší spolupracovníci jste příliš dlouho podporovali politiku prezidenta Putina, na jehož rozkaz ruská armáda páchá na Ukrajině zločiny proti lidskosti. Neexistuje způsob, jakým by politik demokratické země mohl tak tíživou spoluvinu odčinit. Vaše přiznání omylu nemůže vyvážit vaši podporu anexe Krymu a okupaci části ukrajinského území z roku 2014 či rozšiřování nepravd o teroristických útocích ruských komand u nás i v Evropě.“
Mají pravdu. Zeman už svou historickou stopu změnit nemůže, je hluboká, zřetelná a nesmazatelná. A bohužel na té špatné straně dějin. Teď se pokouší o rehabilitaci, kterou bychom mu neměli dovolit. Ne kvůli němu samotnému. V zapomnění skončí hned, jakmile skončí své ostudné působení v prezidentském úřadě. Ale kvůli nám samotným. Protože ve chvíli, kdy na Ukrajině umírají tisíce lidí a miliony utíkají před válkou, není čas na blahosklonné kompromisy vůči zlu. A jakákoliv relativizace by se nám mohla šeredně vrátit, až se situace začne (doufejme) zklidňovat.
Všichni, kdo sloužili ruským zájmům, jsou zdiskreditováni a neměli by být ve veřejném prostoru bráni vážně. Miloš Zeman na prvním místě, ale totéž lze říci o všech, kdo prosazovali ruské zájmy při dostavbě jaderných elektráren či očkování, nebo o politických subjektech, organizacích a jednotlivcích, kteří tvoří Putinovu pátou kolonu po celé Evropě (Klaus, Okamura, Orbán, Le Penová, Wilders, Schröder, Kneisslová a další). Po dnešních bojích u atomové elektrárny Enerhodar snad už nikomu není třeba vysvětlovat, že všichni hrajeme o život a měli bychom se podle toho chovat. Škoda jen, že jsme neviděli, že o něj hrajeme celou dobu.
Stručně:
- Zdiskreditováni jsou dnes všichni, kteří v posledních letech pomáhali Putinovu režimu navzdory vědomí o jeho zájmech, agresivitě, zabíjení politických odpůrců i zabírání Krymu a destabilizaci Ukrajiny.
- Miloš Zeman se pokouší uhrát svůj obraz po ruském útoku na Ukrajinu poté, co byl dlouholetým podporovatelem zájmů Putinova Ruska.
- Jedním z prostředků se má stát i pondělní předávání státních vyznamenání.
Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.
