Kým je Putin z pohledu mezinárodního práva? A kdy za zločiny odpovídá voják? Vysvětluje expertka
„Mezinárodní humanitární právo je realistické – vychází z toho, že při ozbrojeném konfliktu umírá i určitý počet civilistů. Ne každá civilní ztráta je proto automaticky porušením mezinárodního humanitárního práva. Dnes však můžeme říci, že máme indicie, které svědčí o tom, že k páchání válečných zločinů dochází,“ říká Veronika Bílková, expertka na mezinárodní právo z Ústavu mezinárodních vztahů a Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
V rozhovoru se mimo jiné dočtete:
- Je dnes z hlediska mezinárodního práva namístě používat v kontextu ruské invaze na Ukrajinu termíny jako „válečné zločiny“ nebo „genocida“?
- Kdy za zločiny odpovídá stát, kdy prezident a kdy voják, který stiskl spoušť?
- Kým je z hlediska mezinárodního práva Vladimir Putin?
- Kým jsou Ukrajinci, kteří v bojích pomáhají armádě?
- A proč je tak obtížné legálně použít jadernou zbraň i pro země, ve kterých explicitně zakázána není?
Tradičně se za začátek války považoval moment, kdy ji jedna země vyhlásí té druhé. Nic takového se minulý týden nestalo – v noci ze středy na čtvrtek Vladimir Putin vyzval armádu „jen“ ke speciální vojenské operaci a Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Co se tedy z hlediska mezinárodního práva momentálně na Ukrajině děje? Je to válka? Je to konflikt?
Ještě na přelomu devatenáctého a dvacátého století skutečně bývalo zvykem – a dokonce to i mezinárodní právo požadovalo –, aby k formálnímu vyhlášení války došlo. Později ale právo od tohoto požadavku upustilo, dnes už s ním nepočítá a nevyžaduje jej. Rozhoduje faktický stav, tedy reálné použití ozbrojené síly. K tomu na Ukrajině dochází, proto situace tam nepochybně představuje mezinárodní ozbrojený konflikt.
Můžeme to tedy nazývat válkou? Je takové pojmenování korektní?
Používat v kontextu dění na Ukrajině pojem „válka“ rozhodně není chybné. To, co se tam děje, válka je. V právní terminologii bychom však raději volili termín „ozbrojený konflikt“, protože ho používají novější, poválečné prameny.
Mezinárodní právo pojem „válka“ opustilo a nahradilo jej právě termínem „ozbrojený konflikt“. Důvodem je skutečnost, že v minulosti byl pojem „válka“ poměrně úzce vymezený a mimo jiné vázaný právě na onen požadavek formálního vyhlášení. Aby se to nepletlo, nahradili jsme ho pojmem „ozbrojený konflikt“, u kterého je zjevné, že se formální vyhlášení neočekává a nevyžaduje.
V kontextu pondělních útoků na město Charkov Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko z válečných zločinů. Řekla byste, že to je termín, jehož použití je při současném dění namístě?
Právo rozeznává několik kategorií takzvaných „zločinů podle mezinárodního práva“: zločin agrese, genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Válečné zločiny jsou činy, které byly spáchány za ozbrojeného konfliktu a které představují závažné porušení mezinárodního humanitárního práva – typicky například útok na civilisty, vydávání se za civilisty a zaútočení na nepřítele, nebo použití zakázané zbraně.
V diskusi o možných válečných zločinech vždy nejprve potřebujeme znát co nejvíce informací přímo z místa. Existuje celá řada požadavků, které je k tomu, aby šlo o válečný zločin, potřeba splnit. Když tyto informace nemáme, nedokážeme přesně vyhodnotit, zda k válečnému zločinu dochází, nebo ne. Konflikt se navíc stále odehrává, přesný soupis toho, která jednání jsou válečnými zločiny, tedy udělat nedokážeme.
Co však říci můžeme, je toto: máme indicie, které svědčí o tom, že k páchání válečných zločinů dochází. To se zdá být téměř jisté.
Etik David Černý včera v rozhovoru s kolegou pro slovenský Denník N řekl, že „z pohledu etiky je pro něj Vladimir Putin už nyní válečným zločincem“. Kým je Vladimir Putin z hlediska mezinárodního práva?
Pokud bychom šli s Vladimirem Putinem do formálního řízení, musíme