Vítěz cen Vinyla Oliver Torr: V mé mysli není žádná hranice mezi hudbou a zvukem
Jeho debutové album Fragility of Context si z letošních cen Vinyla odneslo titul Deska roku. Zvukový mág Oliver Torr se pohybuje na hranici sound artu a experimentální elektroniky, rád nahrává zvuky v okolí a používá je ve svých skladbách, filmech, počítačových hrách i v hudbě jiných interpretů. Rozdíl mezi hudbou a zvukem podle něj neexistuje.
Vaše debutové album Fragility of Context je kritiky označováno za „lockdownovou desku, která se snaží formulovat obecnější statement o mrtvém čase prvního pandemického roku“ (vyjádření publicisty Karla Veselého). Jak se vaše prožitky z oné doby do vaší hudby skutečně propsaly?
Myslím, že období covidu pro mě byl takový restart, uvědomění si, co doopravdy chci dělat. Že nechci tolik hrát, ale chci spíš trávit čas v ateliéru či studiu, zase intenzivněji studovat zvuk a audiovizuální tvorbu, přicházet na nové postupy a hlavně na to, mít jak mentální, tak fyzický čas. A díky OSVČ příspěvkům také určitou finanční svobodu.
Kudy vedla vaše cesta k žánru experimentální elektroniky?
S hudbou obecně jsem začal ve dvanácti letech, kdy jsme s kamarádem Davidem ve sklepě založili rádoby punkovou kapelu. Já jsem hrál na kytaru a pak na basu. Tahle kapela se táhla pár let a vyvinula se pak do shoegaze kapely
