Finští poslanci začínají jednat o vstupu do NATO. Rozšíření o další státy má ale řadu překážek
Ruská agrese proti Ukrajině pokračuje šestým dnem. V některých dosud neutrálních evropských zemích proto posílila debata o tom, zda by neměly vstoupit do NATO. Často tomu brání historické překážky, ty ale nemusejí přetrvat věčně.
Za neutrální evropské země platí Finsko, Švédsko, Irsko, Rakousko, Švýcarsko, Kypr, Gruzie, Malta a Moldavsko.
Vstup do NATO musí být odsouhlasen všemi členskými státy. Nejde o okamžitý krok. Formálně je třeba, aby aliance zájemce pozvala k takzvanému intenzivnímu dialogu o aspiracích dané země a souvisejících reformách. Dalším stupněm je vstup do takzvaného akčního plánu členství. Ten už zahrnuje přípravy. Není zárukou členství, ale je nezbytným předstupněm.
Od zájemců o vstup do NATO se očekávají respekt k základním hodnotám Severoatlantické smlouvy (tedy například vůle přispívat ke společné obraně aliančního prostoru) a naplnění konkrétních politických, ekonomických a vojenských kritérií. Ta zahrnují funkční demokratický systém, tržní ekonomiku, férové zacházení s menšinami, slib usilovat o mírové řešení problémů, schopnost přispívat do aliančních operací nebo závazek k civilnímu řízení armády.
Obecně jsou nároky kladené na vstupující státy stanovené v dokumentu z roku 1995. Platil i pro ČR, když do aliance vstupovala v roce 1997 spolu s Polskem a Maďarskem v první vlně rozšíření po studené válce.
Finsko
- Situace země: Finsko má s Ruskem 1340 kilometrů dlouhou hranici, dosavadní hranice Ruska s členskými státy NATO (Norskem, Polskem, Estonskem, Lotyšskem a Litvou) měří 1233 kilometrů. Finsko čelilo sovětské agresi v letech 1939 až 1940 v takzvané zimní válce (se ztrátami se ubránilo) a bojovalo se Sovětským svazem v letech 1941 až 1944 na straně nacistického Německa. Zůstalo ale demokratickou zemí.
Délka vzájemné hranice staví Finsko do ohrožené pozice: Ukrajinu nebo Gruzii, další své sousedy, už Rusko napadlo. Po druhé světové válce muselo Finsko přijmout realitu země na sovětských hranicích, která si nemůže dovolit vstoupit do NATO a musí zůstat neutrální.
Zpravodajský server Politico píše, že ruská agrese proti Ukrajině přiblížila finské obyvatelstvo k myšlence vstupu do NATO víc než kdy dřív. Finská stanice Yle si zadala výzkum, podle nějž 53 procent Finů podporuje členství (66 procent