Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Finští poslanci začínají jednat o vstupu do NATO. Rozšíření o další státy má ale řadu překážek

Symbol NATO, bílá hvězda v modrém poli, promítaný na Pražský hrad. Ilustrační foto: ČTK
Symbol NATO, bílá hvězda v modrém poli, promítaný na Pražský hrad. Ilustrační foto: ČTK

Ruská agrese proti Ukrajině pokračuje šestým dnem. V některých dosud neutrálních evropských zemích proto posílila debata o tom, zda by neměly vstoupit do NATO. Často tomu brání historické překážky, ty ale nemusejí přetrvat věčně.

Za neutrální evropské země platí Finsko, Švédsko, Irsko, Rakousko, Švýcarsko, Kypr, Gruzie, Malta a Moldavsko.

Vstup do NATO musí být odsouhlasen všemi členskými státy. Nejde o okamžitý krok. Formálně je třeba, aby aliance zájemce pozvala k takzvanému intenzivnímu dialogu o aspiracích dané země a souvisejících reformách. Dalším stupněm je vstup do takzvaného akčního plánu členství. Ten už zahrnuje přípravy. Není zárukou členství, ale je nezbytným předstupněm.

Od zájemců o vstup do NATO se očekávají respekt k základním hodnotám Severoatlantické smlouvy (tedy například vůle přispívat ke společné obraně aliančního prostoru) a naplnění konkrétních politických, ekonomických a vojenských kritérií. Ta zahrnují funkční demokratický systém, tržní ekonomiku, férové zacházení s menšinami, slib usilovat o mírové řešení problémů, schopnost přispívat do aliančních operací nebo závazek k civilnímu řízení armády.

Obecně jsou nároky kladené na vstupující státy stanovené v dokumentu z roku 1995. Platil i pro ČR, když do aliance vstupovala v roce 1997 spolu s Polskem a Maďarskem v první vlně rozšíření po studené válce.

Finsko

  • Situace země: Finsko má s Ruskem 1340 kilometrů dlouhou hranici, dosavadní hranice Ruska s členskými státy NATO (Norskem, Polskem, Estonskem, Lotyšskem a Litvou) měří 1233 kilometrů. Finsko čelilo sovětské agresi v letech 1939 až 1940 v takzvané zimní válce (se ztrátami se ubránilo) a bojovalo se Sovětským svazem v letech 1941 až 1944 na straně nacistického Německa. Zůstalo ale demokratickou zemí.

Délka vzájemné hranice staví Finsko do ohrožené pozice: Ukrajinu nebo Gruzii, další své sousedy, už Rusko napadlo. Po druhé světové válce muselo Finsko přijmout realitu země na sovětských hranicích, která si nemůže dovolit vstoupit do NATO a musí zůstat neutrální.

Zpravodajský server Politico píše, že ruská agrese proti Ukrajině přiblížila finské obyvatelstvo k myšlence vstupu do NATO víc než kdy dřív. Finská stanice Yle si zadala výzkum, podle nějž 53 procent Finů podporuje členství (66 procent

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

NATO

Skandinávie

Válka na Ukrajině

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější