Německu se rozsypala jeho strategie vůči Rusku. Byla naivní a bohužel jediná
Komentář Pavla Poláka, našeho spolupracovníka v Německu: Máme tendenci vnímat Německo jako evropskou velmoc, kterou bezesporu je, ovšem pouze na hospodářské úrovni. Na té geopolitické je spolková republika obrem na hliněných nohou, který našlapuje opatrně a nejistě. Německé váhání zaujmout vůči Rusku po vypuknutí války na Ukrajině ostrý postoj je projevem jeho zahraničněpolitické slabosti, nikoli jeho zdánlivým podbízením se Moskvě. V posledních třech dnech Německo překročilo několik svých stínů. Pro Berlín je to změna takřka revoluční.
Německo si dlouhou dobu namlouvalo, že to s Putinem jakžtakž umí a že ho ruský vládce bere vážně. Vztah mezi oběma zeměmi byl pragmatický: Německo potřebovalo ruské nerostné zdroje a Rusko zase německé technologie pro svou modernizaci.
Ve výsledku přinášel tento vztah benefit oběma. Alespoň tak si to dlouho Berlín vykládal. Německo se totiž spoléhalo na to, že tato provázanost a v jistém slova smyslu i vzájemná závislost jsou dostatečnou garancí stability. V základu tohoto postoje je racionální úvaha, že přece ani Moskva, ani Berlín nebudou řezat větev, na které oba sedí.
V tom se Německo zásadně přepočítalo. Když Putin začal – abychom zůstali u metafory s větví – řezat pilkou, nezbylo Němcům než doufat, že dostane rozum. Vztahy Německa a Ruska se