Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Rusko vydělává na bytech, které patří Česku. Nájemníci musí platit hotově, stěžují si na násilí a šikanu

Dům v Ovenecké 39, který sice vlastní český stát, ale Rusko v něm pronajímá byty. Foto: Michael Švec, Deník N
Dům v Ovenecké 39, který sice vlastní český stát, ale Rusko v něm pronajímá byty. Foto: Michael Švec, Deník N

Ruský stát pronajímá v Praze stovky bytů, které patří Česku na základě smluv uzavřených před rokem 1989. Peníze vybírá v hotovosti úředník z ruské ambasády. Nájemníci, kteří protestovali, skončili podle svých slov buď před soudem, nebo v nemocnici.

Každý měsíc vedou kroky obyvatel čtyř domů stojících v pražské Bubenči do kanceláře ruské státní firmy známé pod zkratkou Goszagransobstvennost na adrese Schwaigerova 2 v Praze 6. Je tady denně od 8.00 do 17.00 kasička a paní účetní, která vybírá pečlivě desítky tisíc korun. Přestože jsou takové platby v hotovosti neobvyklé, lidé – výhradně majitelé ruských pasů – sem nosí peníze za pronájmy zhruba dvou stovek bytů, ve kterých už léta žijí.

Při pohledu do katastru lze zjistit, že tyto čtyři domy v ulicích Ovenecká, Wolkerova a Schwaigerova patří českému státu. Na platby nedohlíží žádný český úřad, nýbrž muž, který u nás zastupuje zájmy ruského státu a především Goszagransobstvennosti. Tedy organizace, která v Rusku spadá přímo pod Správu záležitostí prezidenta Ruské federace a stará se o majetek ruského státu za hranicemi. Takže Alexandr Těrentěv není prostý úředník.

Na věčné časy

Byty má ruské velvyslanectví ve správě na neomezeně dlouhou dobu na základě smluv s ČSSR, které byly uzavřeny ještě před sametovou revolucí. Mělo by je využívat pro své diplomaty. Nicméně řadu z nich, jak zjistil nově Deník N, pronajímá třetím osobám, čímž může porušovat úmluvy o diplomacii. A nejen to.

„Můžeme potvrdit, že předmětné nemovitosti jsou ve vlastnictví České republiky. Nicméně na základě mezivládních dohod mezi ČSSR a SSSR uzavřených před rokem 1989 jsou v bezplatném a časově neomezeném užívání Ruské federace, která s nemovitostmi nakládá dle svých potřeb,“ řekl redakci mluvčí ministerstva zahraničí Michal Bucháček.

V rozporu s Vídeňskou úmluvou

Deník N hovořil s několika různými obyvateli těchto domů. Nikdo z nich nemá v ruce od ruské ambasády smlouvu o pronájmu. Většina obyvatel platí nájem v hotovosti. A ambasáda navíc byty pronajímá třetí straně, tedy lidem, kteří nespadají do péče diplomatického servisu Ruské federace. A tím mohou porušovat diplomatické úmluvy. Nicméně ministerstvo na tyto otázky do vydání článku neodpovědělo.

Nemovitosti nepopiratelně vlastní český stát. Zdroj: katastr nemovitostí ČR

„Podle Vídeňské úmluvy nesmí být propůjčená nemovitost pronajímána třetí osobě. Výsady a imunity se vztahují na diplomaty, nikoli třetí stranu. Neznám detaily, ale tak, jak to popisujete, jde o porušení základních principů Vídeňské úmluvy,“ reaguje bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda.

Zda porušuje Rusko diplomatické úmluvy by se mělo prošetřit. Žádá to třeba místopředseda zahraničního výboru Jan Lipavský (Piráti). „Komerční zneužití nemovitostí poskytnutým k diplomatickým účelům by se mělo prošetřit. Aktivitu očekávám především od ministra zahraničí,“ říká Lipavský.

Hotel? Proč ne

Deníku N se podařilo na internetových platformách pro pronájmy bytů najít platné i propadlé inzeráty, které v posledních měsících nabízely pronájem bytů v těchto nemovitostech. Ve Schwaigerově ulici byl například v nabídce 54metrový byt za 25 tisíc korun měsíčně na jeden až tři měsíce. Na stránkách booking.com pak nabízejí další byt v této ulici na krátkodobé pronájmy pro turisty. V nedaleké Ovenecké ulici, kde má Rusko k užívání další budovu, jsou pak na booking.com inzeráty na další dva byty. Podobných inzerátů našli reportéři Deníku N desítky.

České ministerstvo zahraničí v současnosti usiluje, aby nevýhodné smlouvy z předrevolučních dob, na jejichž základě Rusko s majetkem nakládá a zřejmě na něm někteří jeho státní činitelé slušně vydělávají, byly alespoň částečně narovnány. „Zmiňované nemovitosti jsou předmětem jednání mezi Českou republikou a Ruskou federací, která probíhají, ale před jejich uzavřením nebudeme obsah jednání komentovat,“ říká Bucháček. Podle informací Deníku N se nicméně narovnání zatím nedaří vyjednat, protože Rusové mají vysoké požadavky.

Nakopnuté ledviny a zlomené žebro

Exministr Svoboda upozornil i na další možný problém. Na nemovitosti se totiž mohou vztahovat všechny výsady a imunity vyplývající z Vídeňské úmluvy. Pokud by tedy česká policie pojala podezření, že v těchto bytech může docházet k trestné činnosti, mohla by mít podle Svobody problémy do nich vstoupit.

Podle svědectví jednoho z obyvatel se přitom policie o dění kolem těchto bytů už musela zajímat. Alexandr Maklakov Deníku N popsal, jak se dostal do konfliktu se šéfem Goszagransobstvennosti v Česku.

„Při pobytu v Česku přebývám na adrese Ovenecká 39 (jeden z inkriminovaných domů). Konflikty s panem Těrentěvem kvůli placení v hotovosti a tomu, že odmítá vydat lidem smlouvy, vyvrcholily tím, že mne přepadl a surově zbil. Měl pomocníky, ale on sám mne kopal do obličeje i do zad. Měl jsem zlomené žebro, naraženou ledvinu a otřes mozku. Mám veškerá potvrzení od českých lékařů. Navíc mne obvinili z toho, že jsem jim vyhrožoval, a nechali mě zatknout českou policií,“ sdělil Deníku N Maklakov.

„Stalo se to 20. dubna loňského roku. Jedenáctého listopadu mne český soud zcela zbavil všech obvinění. Sám český státní zástupce mi ale řekl, že nemá cenu Těrentěva žalovat, že na něj nemůžu. Je to diplomat.“

Líbí se vám článek Deníku N? Pokud nechcete přijít o ty další, objednejte si do mailu některý z našich přehledů, které pravidelně posíláme. Vybrat si můžete na této stránce.

Případ ukradeného kocoura

Deníku N se ve spolupráci s ruskou novinářkou Irinou Šulcovou podařilo najít i další obyvatele těchto čtyř domů. Nájemníci, kteří se podobně jako pan Maklakov odhodlali vzepřít, podle svých slov čelí tvrdé šikaně. „Chci žít podle civilizovaných českých zákonů, ne těch ruských,“ řekl redakci jeden z nich.

Paní Nasťa se pustila do nerovného souboje nedlouho poté, co se do domu v Ovenecké v roce 2013 přistěhovala. „Nejhorší časy nastaly s příchodem pana Těrentěva v roce 2015,“ potvrzuje.

Vchod do domu v Ovenecké 39, který sice vlastní český stát, ale Rusko v něm pronajímá byty. Foto: Michael Švec, Deník N

Nasťa žije v ČR od roku 1998, měla kocoura a problémy sehnat byt, kde by jí zvíře dovolili. Proto si vybrala dům spravovaný Goszagransobstevnností, kde se zvířetem souhlasili.

První podezření, že ne vše je podle českých zákonů, Nasťa pojala, když měla zaplatit nájem v hotovosti. Dalším překvapením byla smlouva. Lépe řečeno to, že ji nikdo z nájemníků nemá.

„Viděl jsem ji, existuje, ale jen v jednom exempláři, ten jsem podepsal v kanceláři Goszagransobstvennosti a hned mi ho vzali,“ řekl Ruslan, který v domě žije už skoro 30 let. Podivil se, proč je smlouva na byt pouze na 11 měsíců. Na četné dotazy mu nikdo z ruských úřadů nikdy neodpověděl. Hromady dopisů a stížností má doma v šuplíku. Píše už i českým institucím a prosí je o pomoc a ochranu. Ty odpovídají, ale jsou bezradné – pronajaté to má Moskva na věčné časy.

„Největší problém pro mnohé z nás je, že vlastně nemáme oficiální bydliště. S čím máme jít na českou policii? S čím máme žádat o povolení k pobytu v ČR?“ rozčiluje se Ruslan.

Ve srovnání s Nasťou jsou však jeho problémy zanedbatelné. Paní Nasťa se pustila do boje. Odmítla platit nájem v hotovosti. Tvrdě požadovala smlouvu. Najala si právníky.

Je si jista, že kvůli svému vzdoru koncem loňského roku o svého kocoura přišla. „Ukradli mi ho. Vím to stoprocentně. Lidi od Těrentěva. Pak mi něčím zalili zámek, zničili dveře, odpojili elektřinu…“

Když jsme Alexandru Těrentěvovi telefonovali, abychom mu poskytli prostor k vyjádření, a navrhli mu, aby to, co na jeho adresu padlo, uvedl na pravou míru, odpověděl: „Nebyl jsem zplnomocněn hovořit s novináři.“

Namítli jsme, že nám nejde o žádné státní tajemství, ale o odpověď na otázku, proč v několika stovkách bytů spravovaných ruským státem, ale vlastněných státem českým, žijí lidé vlastně nelegálně. Kam jdou peníze za nájem, kde z nich kdo platí daně, proč lidé nemají smlouvy.

„Nezlobte se, ale veškeré tyto otázky je kompetentní řešit konzulární oddělení našeho velvyslanectví,“ řekl.

Po několika marných telefonátech na ruské velvyslanectví i do moskevského centra Goszagransobstvennosti jsme byli vyzváni, abychom zaslali dotazy e-mailem. V pátek večer jsme obdrželi na pět zcela konkrétních otázek tuto odpověď: „V souvislosti s vaší žádostí vám sdělujeme, že otázky spojené s nemovitostmi Ruské federace v České republice jsou regulovány v rámci dvoustranného procesu rozhovorů s ohledem na princip vzájemnosti.“

Nikdo také nechtěl potvrdit, zda a proč 4. března přijíždí do Prahy Sergej Suškov, šéf celého Podniku pro správu majetku v zahraničí, jak zní celý název Goszagransobstvennosti.

Podle informací Deníku N skutečně do Prahy přijíždí vysoká ruská delegace a řeč bude i o zmíněných domech. Jejich obyvatelé však už ničemu nevěří. „Jak může ČR něco takového na svém území dopustit? Takové bezpráví?“ diví se Ruslan.

Pronájmy diplomatických bytů: Jak na turistické přitažlivosti Prahy vydělává Moskva. Zdroj: booking.com

„V létě se to pronajímalo úplně normálně turistům. Byli tady i cizinci. Pak to přestalo a teď to dávají gastarbaitrům, hlavně z Uzbekistánu a Kazachstánu,“ sděluje nám další obyvatel domu, který se také dostal do křížku s Těrentěvem. Bojí se stejně jako většina ostatních veřejně vystoupit. „Ten člověk má strašně vlivné známosti, příbuzné hodně vysoko v Moskvě a obrovskou moc. A asi i díky nám dost peněz,“ vysvětluje.

Kauza „ruské“ byty v Praze

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější