Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Až dorazí tanky, nikdo z nás neodejde, říkají obránci Žytomyru. Město plní pytle pískem a chystá se na boj

Obyvatelé Žytomyru plní pytle pískem. Na strategicky důležitých místech ve městě se z nich staví obranné valy. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Obyvatelé Žytomyru plní pytle pískem. Na strategicky důležitých místech ve městě se z nich staví obranné valy. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Zatímco v Kyjevě, Charkově a na dalších místech Ukrajiny se tvrdě bojuje, některá města se na pozemní válku připravují. Pokud se ruské invazní jednotky rozhodnou rozšířit pozemní ofenzivu i na západ od Kyjeva a jeho předměstí, bude možným prvním terčem město Žytomyr. Na tamní cíle zatím dopadají ruské rakety. Ve městě panuje napětí. Situaci sledují reportéři Deníku N.

Ukrajinský Žytomyr se chystá na válku. Ta zatím posílá jen navštívenky v podobě ruských raket. Poslední z nich zasáhla vojenské letiště za městem v neděli večer. Vojáci uzavřeli příjezdovou silnici k letišti, z něhož se valil hustý dým. Ukrajinští novináři vzápětí upřesnili, že letiště zasáhla raketa odpálená z Běloruska. Zhruba čtvrtmilionové město ale očekává, že se bude bojovat v ulicích. Tak jako v Kyjevě nebo Charkově.

Výjezd z města vedoucí kolem letiště armáda uzavřela. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

„Střílejí na pokojná města, ve tři v noci, v pět ráno, rakety, bomby, letadla, vrtulníky, tlačí na nás,“ říká Alexandr, který v civilu pracuje jako vysoký úředník místní samosprávy. Možná i proto s cizími novináři mluví, a dokonce svolí, abychom si rozhovor nahráli.

Fotit se ale odmítá i on. Stejně jako všichni ostatní muži, kteří se k obraně města přihlásili nebo byli povolaní jako rezervisté. Prozatím se střídají v hlídkách na obranných stanovištích. Ta před důležitými budovami a na strategických místech rychle rostou z pytlů naplněných pískem.

Alexandr říká, že ve městě se pohybují ruští diverzanti, kteří mají za úkol naplánovat útok. Vojáci a dobrovolníci mají proto zákaz s kýmkoliv mluvit a skoro nikde se nesmí fotit.

Z Kyjeva nebo Běloruska

Žytomyr je první vetší město, které bude stát v cestě ruské armádě, pokud dobude nebo obklíčí Kyjev a bude chtít postupovat dál na západ. Kolují také spekulace, že by se ho Rusové mohli pokusit dobýt z Běloruska a použít jako opěrný bod pro útok na Kyjev ze západu. Z ukrajinské metropole i ze severu z běloruské hranice je to sem zhruba stejně daleko – nějakých sto šedesát kilometrů.

Žytomyr se chystá na boj v ulicích. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Lidé ve městě si uvědomují, že se brzy mohou ocitnout pod palbou. „Připravujeme se na útok, město se bude bránit. Čekáme na ně, nikdo z Žytomyru nikam neodejde,“ říká Alexandr.

Mezi obránci jsou sotva dospělí mladíci i šedovlasí téměř senioři. Poznávacím znamením je žlutá páska kolem rukávu, většina má na sobě aspoň jednu či několik částí uniformy nebo výstroje ukrajinské armády. A zbraň.

Děkujeme Čechům

Jako skoro všude na Ukrajině, i ve skupince mlčenlivých dobrovolníků a rezervistů se rychle najde někdo, kdo pracoval v České republice a umí trochu česky.

Za barikádou z pytlů u budovy oblastní administrativy je to mladý muž, může mu být něco přes dvacet. Je vidět, že přemýšlí, jestli se zákaz mluvit s novináři vztahuje i na témata, která s válkou nesouvisejí.

„Děkujeme Čechům, že nás podporují,“ řekne nakonec.

Těžko říct, jestli je to jen zdvořilost. Nadšení nad mírou západní pomoci není mezi obránci Ukrajiny rozhodně všeobecně sdílené.

„Ať nic nepíšou a radši pomáhají,“ mávne rukou jiný dobrovolník v reakci na pokus prolomit mlčenlivost dotazem, zda ví, že se teď na celém světě píše jenom o něm a jeho spolubojovnících.

Muži i ženy, staří i mladí pomáhají. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Putina překvapili, svět inspirovali

O něco méně striktní pravidla platí o pár kilometrů dál. U vjezdu do města je jedno ze stanovišť, kam náklaďáky přivážejí písek a desítky rukou a lopat ho rychle přesýpají do pytlů. Ty pak další auta rozvážejí tam, kde je z nich třeba postavit barikády, opevnění a palposty.

Po chvíli vyjednávání nám velitel dává svolení udělat pár fotek. Pod podmínkou, že na nich nebude vidět žádný voják. Fotíme tedy jen civilisty. Jsou mezi nimi mladí i staří, muži i ženy.

Ukrajince povzbudila zatím poměrně úspěšná obrana země jejich armádou. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Na Ukrajincích je znát, že je úspěchy jejich armády povzbudily. Na schodech vojenského velitelství v Žytomyru, kde se registrují dobrovolníci a rezervisté, stojí fronta, podobně jako i v dalších městech. U plnění pytlů pískem si dobrovolníci až skoro překáželi.

Když ukrajinská obdoba našeho Ředitelství silnic a dálnic napsala v sobotu odpoledne na svůj facebookový účet, aby lidé odstranili ve svém okolí od silnic ukazatele směru a názvy obcí, zmizely během pár hodin.

Žádné iluze o snadném vítězství

Rozhodná obrana Ukrajiny asi Rusko překvapila. Zbytek světa každopádně inspirovala, aby od vzletných slov přešel ke hmatatelnějším krokům na podporu napadené zemi.

Současně si ale Ukrajinci nedělají o Rusku žádné iluze. A někteří vědí z první ruky, že když se Moskva rozhodne ukázat tvrdou pěst, může to být na dlouho.

Ukrajinci odstraňují nebo upravují směrovky a místní značení, aby zmátli ruské invazní síly. Čechům to může připomenout srpen 1968 v Československu. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

„Vy jste Češi? Znáte Milovice? Kdysi jsem tam sloužil,“ říká starší muž, který u vjezdu do Žytomyru pomáhá naplňovat pytle pískem. „Já vím, že jsme tehdy byli okupanti,“ dodává provinile, když vidí trochu nucený úsměv.

„Ale teď máme my okupanty tady,“ uzavírá historický exkurz, který pro jeho zemi nevěstí nic dobrého.

Stručně:

  • Zatímco v Kyjevě nebo Charkově se tvrdě bojuje, jiná ukrajinská města se na pozemní válku připravují.
  • Žytomyr je první větší město západně od Kyjeva. Na místní letiště už několik dní dopadají rakety. Město buduje obrannou strukturu v ulicích.
  • Napjatou situaci v Žytomyru sledovali reportéři Deníku N.

Debata N: Dva státy, dva premiéři, dva deníky

Velká premiéra! První společná akce českého Deníku N a slovenského Denníku N se koná v Univerzitním kině Scala v Brně 6. 6. 2022 v 18.00. Debatu s Petrou Procházkovou, Martinem M. Šimečkou a Petrem Koubským moderuje Monika Tódová. Vrcholem večera bude rozhovor s českým premiérem Petrem Fialou a slovenským premiérem Eduardem Hegerem, který povedou Renata Kalenská a Dušan Mikušovič. O vztazích a budoucnosti obou zemí u příležitosti 30. výročí událostí vedoucích k jejich vzniku.

Vstupenky můžete koupit online. Zvýhodněná cena pro předplatitele, studenty a seniory.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Reportáž

Válka na Ukrajině

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější