Digitální válka nabírá na síle. Druhým bojištěm, kde se rozhoduje o osudu Ukrajiny, je kyberprostor
Abstraktní kybernetický prostor, svět jedniček a nul, je paralelním válčištěm. Slouží jako zdroj informací, jako komunikační prostředek, pouto se světem, jako prostor pro šíření zpráv a propagandy. A sám je terénem, o nějž se bojuje. Ruská agrese na Ukrajině je zrovna tak válkou osmnáctého jako jednadvacátého století.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
První ruské jednotky překročily ukrajinskou hranici ve čtvrtek nad ránem. Dříve než ukrajinští pohraničníci je spatřil Jeffrey Lewis, americký vojenský analytik a profesor Middlebury Institute v kalifornském Monterey. Nepotřeboval k tomu žádnou špionážní techniku ani družicové snímky, jen se díval do Google Maps na dopravní situaci – a uviděl dopravní zácpu v Bělgorodu. To je ruské město asi osmdesát kilometrů na sever od ukrajinského Charkova. Zaplněné silnice uprostřed noci signalizují něco mimořádného, a co to je, nebylo tentokrát těžké uhodnout. „Zácpa“ se postupně přesouvala ke státní hranici.
Je to asi poprvé v dějinách, kdy bylo možné pozorovat útočící armádu v reálném čase na dopravní mapě. Mapy Google počítají hustotu provozu na základě signálu z mobilních telefonů; když jsou na silnici, je jich hodně a pohybují se pomalu, vybarví se úsek červeně. Vzhledem k noční hodině šlo skutečně a kupodivu spíš o soukromé telefony ruských vojáků (jakkoli to svědčí o neopatrnosti a nekázni) než o civilní řidiče uvízlé v koloně mezi tanky a transportéry.
V kontextu dění to není významná
