Transformace elektřiny v umění. Kunsthalle manželů Pudilových začíná ve velkém stylu
Otevření prostoru pro výtvarné umění Kunsthalle Praha na Klárově je mimořádnou událostí. Vznikl velkorysý prostor srovnatelný s holešovickým centrem DOX, které donedávna dělalo téměř osamoceně protiváhu často poněkud ospalým městským a státním galeriím.
Na významu Kunsthalle moc nemění skutečnost, že její majitelé, manželé Pudilovi, jsou kritizováni za původ svých peněz. Jak jsme zrekapitulovali, podnikatel Petr Pudil byl několik let majitelem podílu v neslavně známé Mostecké uhelné. Nebyl však podle dosavadních poznatků účastníkem jejího vytunelování, což ovšem aktivistům nebrání hovořit o něm jako o uhlobaronovi, který chce pouze vyprat peníze prostřednictvím bohulibé instituce.
Zdařilá rekonstrukce, nebo kamufláž?
Není to jediná kontroverze spojená s Kunsthalle. Ochráncům architektonického dědictví se nelíbí, že z původní budovy Zengerovy trafostanice zůstaly jen obvodové zdi a že ve skrytu za hřebenem střechy byla hmota původní stavby výrazně navýšena. Původně tu měl být hotel. V obavě z příliš velkých zásahů do budovy podal Klub za starou Prahu návrh na prohlášení budovy kulturní památkou a ministerstvo kultury mu v roce 2015 vyhovělo. Ani to však nezabránilo odstranění celého vnitřku budovy. The Pudil Family Foundation to vysvětluje bezpečnostními důvody – před sto lety byla prý použita nestabilní hlinitanová varianta betonu, který hrozil zřícením.
Pudilovi se nakonec rozhodli
