Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Kdybyste o ženách mluvili tak jako o mileniálech, neprošlo by vám to

„Generační myšlení je velmi mocná myšlenka, kterou ale stereotypy neskutečně překroutily,“ říká Duffy. Foto: Thought Catalog/Unsplash
„Generační myšlení je velmi mocná myšlenka, kterou ale stereotypy neskutečně překroutily,“ říká Duffy. Foto: Thought Catalog/Unsplash

„U generací akceptujeme nálepky, které by nám u jiných skupin neprošly. Problémy, kterým mladí lidé čelí, připisujeme jejich charakteru, nikoliv změněnému kontextu. Stereotypní přemýšlení nad generacemi je ale velmi nebezpečné, může ovlivnit, jak se k vám bude chovat zaměstnavatel, jak se vypořádáme se změnou klimatu nebo krizí demokracie,“ říká Bobby Duffy, britský profesor veřejné politiky a autor knihy o generačních mýtech.

V rozhovoru se mimo jiné dočtete:

  • Proč je zavádějící myslet si, že naše postoje se odvíjí jen od příslušnosti ke generaci?
  • Proč to nejhorší z generačních mýtů schytali právě mileniálové?
  • Proč mladým lidem neříkat, že se mají jen více snažit a všechno pro ně nakonec dopadne dobře?
  • Proč bychom i navzdory našemu dojmu měli být opatrní s používáním označení „generační válka“?
  • A proč může být přílišná víra v generaci Grety Thunbergové nebezpečná?

Ve vaší nové knize píšete o všech typech generačních mýtů, jaké si jen dokážu představit: jak se liší naše představa a realita toho, jak to různé generace mají s bydlením, penězi, vztahem k práci, ale také se sexem, drogami, vztahem k přírodě. Vy patříte k takzvané generaci X. Jaký je váš oblíbený mýtus, který panuje právě o ní – a tedy i o vás osobně?

To je výborná otázka, protože první, co mě u generace X napadne, je, že lidé o ní už vůbec nemluví – ignorují nás tak moc, že o nás vlastně ani žádné mýty nejsou. Řekl bych, že jsme jakési zapomenuté prostřední dítě mezi dvěma velkými generacemi, baby boomery a mileniály. Cítíme se pak trochu vyčlenění a možná si i přejeme, aby o nás bylo těch mýtů více – alespoň by se o nás mluvilo.

Dnes existuje pět žijících, sociologicky etablovaných generací: předválečná generace, baby boomers, generace X, mileniálové a generace Z. Co to ale vůbec generace je? Jde jednoduše o skupinu lidí, kteří se narodili v podobné době? Nebo je musí spojovat i něco dalšího – společná rys, identita, kultura?

V úplném základě jde o skupinu lidí, kteří se narodili v přibližně stejnou dobu. Rozestup mezi nimi je obvykle patnáct až dvacet let, tedy doba, po kterou jedna generace dospěje z dítěte do závěru puberty nebo raných dospělých let. Máte ale pravdu v tom, že blízké datum narození generační identitu nevytváří.

Co jsou generace v sociologickém smyslu, zkoumali mnozí velcí myslitelé. A jeden z nejznámějších, maďarský sociolog Karl Mannheim, tvrdil, že k tomu, aby se vytvořila generační identita, nás musí spojovat i jakýsi pocit sounáležitosti. Soustředil se na velká traumata, která formují generace – tématu se totiž věnoval těsně před a po první světové válce, kdy měly mladší generace pocit, že je ty starší bezvýznamně obětují.

Od té doby se toto chápání rozšířilo i daleko za traumata nebo válku a dnes se odehrává spíše v rovině kulturní identity, například módy. Stále bychom ale mohli tvrdit, že generační identita se často vytváří na základě

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Česko, Kontext N, Rodina a vztahy

V tomto okamžiku nejčtenější