Kdybyste o ženách mluvili tak jako o mileniálech, neprošlo by vám to
„U generací akceptujeme nálepky, které by nám u jiných skupin neprošly. Problémy, kterým mladí lidé čelí, připisujeme jejich charakteru, nikoliv změněnému kontextu. Stereotypní přemýšlení nad generacemi je ale velmi nebezpečné, může ovlivnit, jak se k vám bude chovat zaměstnavatel, jak se vypořádáme se změnou klimatu nebo krizí demokracie,“ říká Bobby Duffy, britský profesor veřejné politiky a autor knihy o generačních mýtech.
V rozhovoru se mimo jiné dočtete:
- Proč je zavádějící myslet si, že naše postoje se odvíjí jen od příslušnosti ke generaci?
- Proč to nejhorší z generačních mýtů schytali právě mileniálové?
- Proč mladým lidem neříkat, že se mají jen více snažit a všechno pro ně nakonec dopadne dobře?
- Proč bychom i navzdory našemu dojmu měli být opatrní s používáním označení „generační válka“?
- A proč může být přílišná víra v generaci Grety Thunbergové nebezpečná?
Ve vaší nové knize píšete o všech typech generačních mýtů, jaké si jen dokážu představit: jak se liší naše představa a realita toho, jak to různé generace mají s bydlením, penězi, vztahem k práci, ale také se sexem, drogami, vztahem k přírodě. Vy patříte k takzvané generaci X. Jaký je váš oblíbený mýtus, který panuje právě o ní – a tedy i o vás osobně?
To je výborná otázka, protože první, co mě u generace X napadne, je, že lidé o ní už vůbec nemluví – ignorují nás tak moc, že o nás vlastně ani žádné mýty nejsou. Řekl bych, že jsme jakési zapomenuté prostřední dítě mezi dvěma velkými generacemi, baby boomery a mileniály. Cítíme se pak trochu vyčlenění a možná si i přejeme, aby o nás bylo těch mýtů více – alespoň by se o nás mluvilo.
Dnes existuje pět žijících, sociologicky etablovaných generací: předválečná generace, baby boomers, generace X, mileniálové a generace Z. Co to ale vůbec generace je? Jde jednoduše o skupinu lidí, kteří se narodili v podobné době? Nebo je musí spojovat i něco dalšího – společná rys, identita, kultura?
V úplném základě jde o skupinu lidí, kteří se narodili v přibližně stejnou dobu. Rozestup mezi nimi je obvykle patnáct až dvacet let, tedy doba, po kterou jedna generace dospěje z dítěte do závěru puberty nebo raných dospělých let. Máte ale pravdu v tom, že blízké datum narození generační identitu nevytváří.
Co jsou generace v sociologickém smyslu, zkoumali mnozí velcí myslitelé. A jeden z nejznámějších, maďarský sociolog Karl Mannheim, tvrdil, že k tomu, aby se vytvořila generační identita, nás musí spojovat i jakýsi pocit sounáležitosti. Soustředil se na velká traumata, která formují generace – tématu se totiž věnoval těsně před a po první světové válce, kdy měly mladší generace pocit, že je ty starší bezvýznamně obětují.
Od té doby se toto chápání rozšířilo i daleko za traumata nebo válku a dnes se odehrává spíše v rovině kulturní identity, například módy. Stále bychom ale mohli tvrdit, že generační identita se často vytváří na základě
