Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Brojit proti něčemu dneska, kdy se to smí, mě nebaví. Bilanční rozhovor s devadesátníkem Jiřím Suchým

Jiří Suchý v devadesáti stále v jednom kole. Foto: Irena Zlámalová
Jiří Suchý v devadesáti stále v jednom kole. Foto: Irena Zlámalová

Devadesátka jako by Jiřího Suchého vůbec neobtěžovala. Plánů má na několik let dopředu, se Semaforem se vrací k jeho kořenům. V pátek zde měla mít obnovenou premiéru jeho hra se zpěvy Nižní Novgorod, ale kvůli událostem na Ukrajině byl program změněn.

V rozhovoru se Jiřího Suchého ptáme například na to, zda mu „stáří“ změnilo pohled na:

  • sebe,
  • politiku,
  • hudbu,
  • ženy,
  • smrt.

Jiří, loni na podzim jste oslavil 90. narozeniny. Ten dnešní rozhovor bych právě proto chtěl věnovat tématu stáří. Po Soně Červené, která vystupuje ještě ve věku 96 let, jste nejstarší zpívající umělec v České republice. Říká se, že takový věk člověku umožňuje dívat se na nejrůznější události a lidi v širším kontextu, v jiné perspektivě. Pro mě jste na tom podobně jako kosmonauté, kteří vidí naši planetu z odstupu tisíce kilometrů. Lékaři tvrdí, že s věkem klesají energie a vitalita. U vás to vypadá opačně: mně se zdá, že kvůli narozeninám a s tím spojeným akcím jste v poslední době spíš přidal….

Pokud jsem přidal, pak bezděčně. Rozhodně jsem si neřekl: Tak, a teď přidám. A kdybyste mě neupozornil na to, že jsem přidal, snad bych to ani nevěděl. Ale když to říkáte vy, tak jo, asi jsem přidal.

Dobrá, pojďme se teď věnovat jednotlivým pohledům: Změnilo stáří váš pohled na sebe? Vidíte svůj život jinak?

Ano. Vidím hlavně, jak jsem byl blbej. Nepřestávám si říkat: Jak jsem mohl udělat tohle, jak tamto… Nebudu se rozepisovat konkrétně, protože nestojím o to, aby si čtenáři říkali: On byl opravdu blbej. Mně stačí, že to vím já.

Co byste dnes udělal jinak, kdyby to bylo možné? Čeho byste se vystříhal?

To se dá jen těžko říct. Jde o to, že bych změnil svůj tehdejší způsob myšlení, to bylo totiž velmi podobný tomu, jak myslej ti, kterým se říká „obyčejný lidi“. Jak tohle označení nenávidím! Mám totiž za to, že všichni jsme neobyčejní, jenže

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Divadlo

Rozhovory

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější