Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Polovina alpských ledovců do 30 let roztaje. Sněhový byznys klíčový pro Švýcarsko si poradil s covidem, klima nezvládne

Lyžování na ledovci Theodul nad švýcarským Zermattem s výhledem na Matterhorn. Foto: Pasja1000, Pixabay
Lyžování na ledovci Theodul nad švýcarským Zermattem s výhledem na Matterhorn. Foto: Pasja1000, Pixabay

Lyžařská střediska švýcarských Alp si s pandemií poradila poměrně dobře. Proticovidovými opatřeními byla ochromena jen krátce, už před dvěma lety. Teď končí i povinné roušky v lanovkách. S čím si ale Alpy poradit nedokážou, je oteplování klimatu. Jak vážná je situace a že přece jen jedno řešení, které by mohlo ledovcům pomoci, existuje, píše ze Švýcarska Zuzana Hevler.

Pohádka o neposkvrněných bílých sjezdovkách s výhledem na alpské vrcholky týčící se v kýčovité modři přiláká ročně do Alp 43 procent všech světových milovníků lyžování. Necelá polovina ze 400 milionů lyžařů planety tak posledních dvacet let přijíždí utrácet své peníze do Alp, kde se nachází třetina lyžařských středisek světa. Z těch nejvýznamějších lyžařských středisek, kam patří ta s návštěvností přes milion lyžařů za zimní sezonu, je v Alpách 79 procent.

Alpské pohoří se rozpíná na 1200 kilometrech a protíná osm zemí. Ve Švýcarsku pokrývají horské regiony téměř polovinu národního území a jsou nejžhavější destinací pro turisty. Vědci ovšem nevidí budoucnost ledovců růžově (sněhobíle): varují, že pokud se neudělá nic pro snížení emisí skleníkových plynů, všechny ledovce ve Švýcarsku a v Evropě pravděpodobně roztají do konce století, polovina už do 30 let.

Švýcarský sněhový byznys celkem úspěšně vzdoroval koronaviru, ale změně klimatu se umí bránit jen nepatrně. Alpské ledovce kvůli globálnímu oteplování mizejí, a pokud roztají, vzhled Alp se navždy změní.

Podle predikcí

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Klimatická krize

Příroda

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější