11:07 Konference v Luganu stanovila sedm principů pro obnovu Ukrajiny , včetně důrazu na reformy, transparentnost či udržitelnost, uvedl švýcarský prezident. (ČTK)
4. července 2022 13:30 Na strategicky položeném Hadím ostrově v Černém moři, odkud se minulý týden stáhla ruská okupační posádka, byla opět vztyčena ukrajinská vlajka. Oznámila to dnes mluvčí ministerstva obrany v Kyjevě Natalija Humenjuková.
„Ukrajinská vlajka na Hadím ostrově byla vztyčena. Vojenská operace skončila a území bylo vráceno pod jurisdikci Ukrajiny,“ citovala ukrajinská média z brífinku Humenjukové.
Stažení ruských jednotek z Hadího ostrova nejprve 30. června oznámila ukrajinská armáda a následně ho potvrdila i ruská strana. Stalo se tak po řadě ukrajinských vzdušných a dělostřeleckých útoků, které ničily dovezenou ruskou techniku a narušovaly snahy Moskvy o zásobování posádky umístěné na ostrově. Velení ukrajinské armády následně uvedlo, že se chystá převzít nad ostrovem i fyzickou kontrolu, zatímco Rusko tvrdilo, že stažení jeho vojáků je plánované.
Rusko obsadilo malý, ale strategicky významný Hadí ostrov první den invaze na Ukrajinu, která začala 24. února. Ostrůvek ležící zhruba 150 kilometrů jižně od Oděsy se stal symbolem ukrajinského odporu, když tamní posádka nevybíravými slovy odmítla ruské výzvy složit zbraně. (ČTK)
3. července 2022 21:56 Dobytí klíčového Lysyčansku znamená pro Moskvu průlom , město poslouží ruským vojskům jako základna pro další postup. (BBC)
Stažením ukrajinských jednotek z města bitva o Donbas ani zdaleka nekončí, pád Lysyčansku naopak Rusko posouvá blíž k převzetí kontroly nad celým regionem – jednomu z cílů, které si Moskva na začátku invaze vytyčila.
3. července 2022 16:21 Turečtí celníci zadrželi ruskou nákladní loď, která převážela obilí. Kyjev tvrdí, že bylo ukradeno na Ukrajině. (Reuters)
Podle agentury Reuters to dnes řekl ukrajinský velvyslanec v Turecku Vasyl Bodnar. „Plně spolupracujeme. Loď v současné době stojí u vjezdu do přístavu, zadržely ji celní orgány Turecka,“ řekl velvyslanec v ukrajinské televizi. Bodnar také uvedl, že o osudu lodi rozhodne v pondělí schůzka
3. července 2022 11:38 Prezident Miloš Zeman oznámil, že je potřeba, aby západní země pokračovaly v dodávkách i těžkých zbraní na Ukrajinu. Kromě toho by souhlasil s českým zapojením do výcviku ukrajinských vojáků. Nesouhlasil by s tím, kdyby nedošlo k ruské agresi. Řekl to v rozhovoru pro Prima CNN.
3. července 2022 7:23 Ruským Belgorodem, jenž se nachází v blízkosti hranic s Ukrajinou, zahřměla série explozí. Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov později uvedl, že zemřeli tři lidé a další čtyři jsou ranění. Ve své poslední zprávě o situaci ve městě však neupřesnil, co se stalo. (ČTK)
2. července 2022 22:05 V malešickém stanovém táboře pro uprchlíky přibývá Ukrajinců, kteří si nemohou dovolit platit nájem. „Přichází k nám etničtí Ukrajinci, kteří nebyli schopní platit tržní cenu za bydlení. A jsou mezi nimi i lidé, kteří v Česku už normálně pracují,“
řekl pro iDnes.cz koordinátor Jan Škop.
2. července 2022 19:53 Bělorusko tento týden sestřelilo střely, které na jeho území vyslala Ukrajina, řekl běloruský vůdce Alexandr Lukašenko, podle kterého se střely mířící na vojenská zařízení podařilo zastavit. Svá tvrzení nijak nedoložil.
S odkazem na běloruská média o tom informovala agentura Reuters a podotkla, že Lukašenko svá tvrzení nepodpořil žádnými důkazy. Ukrajinská armáda záležitost zatím nekomentovala.
Ukrajina nyní čelí útokům ruské armády, která do sousední země podnikla 24. února invazi. Bělorusko se války přímo neúčastní, poskytlo ale ruským silám k útoku na Ukrajinu své území.
„Provokují nás. Musím vám oznámit, že před zhruba třemi dny, možná o něco více, byl z území Ukrajiny proveden pokus o útok na vojenská zařízení na území Běloruska,“ citovala Lukašenka státní agentura BelTA. Vůdce také uvedl, že všechny střely vyslané ukrajinskými ozbrojenými silami zachytil systém protiletadlové obrany.
Lukašenko se podle agentury BelTA zároveň zapřísahal, že na Ukrajině nebojuje ani jediný běloruský voják, a zopakoval tvrzení, že Minsk nemá v úmyslu zapojit se do bojů. (ČTK)
2. července 2022 18:53 Proruské síly obklíčily město Lysyčansk, oznámil dnes podle ruskojazyčné BBC čečenský vůdce Ramzan Kadyrov. Ukrajinská armáda ale uvedla, že se v Luhanské oblasti tvrdě bojuje, ale město zůstává pod ukrajinskou kontrolu a není v obklíčení.
Lysyčansk, poslední velké město v držení ukrajinských jednotek v Luhanské oblasti, obklíčili vojáci proruských republik a čečenské jednotky, napsal Kadyrov na telegramu. Proruské síly jsou podle něj už i ve městě. Proruská média pak následně zveřejnila video , na kterém jsou podle nich vojáci samozvané Luhanské lidové republiky (LNR), kteří v Lysyčansku vyvěšují červenou vlajku, zřejmě vlajku Sovětského svazu. Původ videa nelze nezávisle ověřit.
O obklíčení Lysyčansku následně podle agentury TASS hovořil i představitel armády LNR.
„V okolí Lysyčansku zuří boje. Město ale naštěstí není v obklíčení a je pod kontrolou ukrajinské armády,“ reagoval následně mluvčí ukrajinské Národní gardy. O bojích v okolí města na březích řeky Severní Doněc v dnešní ranní svodce hovořil i ukrajinský generální štáb.
Lysyčansk je poslední velké město v malé části Luhanské oblasti, kterou dosud ruské a proruské síly neobsadily. Jednotky Moskvy minulý týden po dlouhých bojích a obléhání dobyly sousedící Severodoneck, který od Lysyčansku odděluje Severní Doněc. (ČTK)
2. července 2022 11:08 Ruské úřady vyzvaly učitele v Ruskem okupovaných částech jihovýchodní Ukrajiny, aby během několika týdnů podepsali dokument, v němž potvrdí svou ochotu přejít na výuku podle ruských školních osnov. Pokud tak neučiní, mohou přijít o práci a riskovat další odvetná opatření.
Ukrajinští pedagogové to pod podmínkou anonymity řekli britskému listu The Guardian.
Tento krok staví mnohé učitele do obtížné situace. Pokud dokument podepíší, hrozí jim obvinění ze strany ukrajinských úřadů. Ty považují výuku podle ruských osnov za formu kolaborace s nepřítelem.
Nově jmenované úřady v částech východní Ukrajiny sdělily zhruba v polovině června místním učitelům, že do 21. července musí podepsat dokument potvrzující jejich připravenost řídit se ruskými školními osnovami. Pokud tak neučiní, mají podat výpověď, uvedlo několik pedagogů. Mnozí z nich údajně čelili i výhrůžkám vystěhováním z domovů.
Ruský ministr školství Sergej Kravcov dříve oznámil, že od září, kdy začne nový školní rok, budou všechny školy na územích Ukrajiny, které „získala“ Moskva, pracovat podle ruských osnov. Rusko se chystá do ovládnutých míst na Ukrajině vyslat své učitele, napsal také nedávno ruský server Lenta.ru.
„V současné době byli k podpisu dokumentu vyzváni pouze učitelé dějepisu, zeměpisu, jazyků a základních škol,“ řekl jeden z učitelů žijících ve vesnici v okupované Charkovské oblasti. „Učební osnovy matematiky, fyziky, biologie a chemie v Rusku nejsou nosiči propagandy, takže zůstávají, alespoň prozatím, v klidu,“ dodal.
Ve výuce literatury pravděpodobně zmizí díla většiny ukrajinských spisovatelů. Učební osnovy ruského dějepisu se v posledních letech zpolitizovaly, zejména pokud jde o ruské vyprávění o sovětském vítězství ve druhé světové válce, a nezbylo mnoho prostoru pro kritické uvažování o represích v sovětském období nebo o imperiální minulosti Ruska, poznamenal The Guardian.
Ukrajinské ministerstvo školství ale považuje výuku podle ruských norem za druh kolaborace a ukrajinský trestní zákoník byl nedávno novelizován paragrafem, který stanoví trest až tří let vězení za „propagandu ve vzdělávacích institucích s cílem napomáhat ruské armádě“.
Mnozí se však domnívají, že by státní zástupci měli být v některých případech shovívaví, napsal britský list.
„Musíme velmi jasně rozlišovat, zda byl dotyčný k práci donucen pod nátlakem nebo dokonce v ohrožení života, nebo zda spolupracoval dobrovolně, nebo to byla dokonce jeho iniciativa,“ řekl ukrajinský ombudsman pro vzdělávání Serhij Horbačov.
Učitelé, kteří odmítnou podepsat, se kromě ztráty zaměstnání mohou stát také terčem ruské odvety.
„Máme velké množství žádostí od učitelů z okupovaných území,“ řekl Horbačov. „Hrozí jim vystěhování z domovů, zatčení a pronásledování. Dnes jsem se například dozvěděl, že Rusové shromažďují údaje o lidech, zda spolupracují, nebo nespolupracují s okupanty, pokud ne, mohou přijít o ubytování a mohou být nuceni odejít,“ dodal.
Cedos – nezávislý ukrajinský think tank, který monitoruje vzdělávání na okupovaných územích na základě osobních kontaktů, oficiálních zdrojů a sociálních médií – uvedl, že „pedagogové na okupovaných územích jsou kvůli své profesní činnosti pod značným tlakem a hrozbou“. Jako příklad uvedl případ školy v Záporožské oblasti, kde se vedoucí odboru školství dohodl na spolupráci s okupanty a donutil učitele, aby obnovili výuku podle ruských osnov.
„Někteří pedagogové rezignovali, aby se vyhnuli spolupráci s okupanty,“ uvádí se ve zprávě Cedosu. „Vedoucí odboru školství je však vydírá a vyhrožuje jim, že pokud se nedohodnou sami, budou odvedeni na velitelství, což může ohrozit jejich životy,“ uvádí think tank. (ČTK)
1. července 2022 13:53 Ukrajinský parlament dnes zvolil nového ombudsmana, bude jím poslanec Dmytro Lubinec. Oznámila to ukrajinská média s odvoláním na poslance Jaroslava Železnjaka, jenž o výsledku hlasování informoval na sociální síti Telegram.
Předchozí zmocněnkyni pro lidská práva Ljudmylu Denisovovou odvolal parlament na konci května.
Dmytro Lubinec stojí v čele výboru pro lidská práva, národnostní menšiny, mezietnické vztahy a deokupaci a reintegraci dočasně obsazených území, napsal server RBK-Ukrajina. V současné době podle něj zastupuje politické uskupení Pro budoucnost, dříve býval členem strany Blok někdejšího prezidenta Petra Porošenka.
Denisovovou ukrajinský parlament odvolal z iniciativy strany Sluha národa prezidenta Volodymyra Zelenského. Ukrajinské vedení obviňovalo Denisovovou, že svou funkci nezvládá. Ona sama nesouhlasila a podle serveru Ukrajinska pravda uvedla, že se obrátí na soud.
Podle dřívějších informací stanice BBC ukrajinští novináři dříve kritizovali Denisovovou za to, jakým způsobem mluvila o sexuálních deliktech, kterých se ruští vojáci dopustili během nynější invaze na Ukrajinu. Ombudsmanka často podrobně popisovala znásilnění dětí. Její tvrzení přitom podle novinářů nebyla vždy podložena fakty. (ČTK)
1. července 2022 12:07 Ruská policie zadržela na Sibiři vědce Dmitrije Kolkera, kterého podezírá z vlastizrady. Kolkerova rodina uvedla, že ho bezpečnostní složky viní ze spolupráce s čínskými tajnými službami. Zadržely ho přímo v nemocnici, přičemž vědec je v posledním stadiu rakoviny.
„V sedm hodin (ráno) odvezli ze soukromé kliniky nemocného člověka, který prakticky umírá a je vyživován trubičkou v žíle,“ řekl syn zadrženého Maxim Kolker serveru Tajga.info.
Jeho čtyřiapadesátiletý otec je podle něj obviněn z předání státních tajemství Číně a bezpečnostní složky ho převezly z Novosibirsku do moskevské vazební věznice. Novosibirsk se nachází asi 2800 kilometrů východně od ruské metropole.
Fyzik a matematik Kolker je podle médií vedoucím Laboratoře kvantových optických technologií na Novosibirské státní univerzitě. Podle jeho syna přednášel studentům na mezinárodní konferenci v Číně, ale jeho prezentace před tím vždy prověřovala ruská tajná služba FSB.
Za vlastizradu v Rusku hrozí 20 let vězení. Ruské bezpečnostní složky v posledních letech zadržely řadu vědců a obvinily je z vlastizrady za údajné předávání citlivých materiálů cizincům, poznamenala agentura Reuters. Podle kritiků Kremlu tato zatýkání mnohdy pramení z neopodstatněné paranoie.
Loni ve vazební věznici zemřel osmasedmdesátiletý fyzik Viktor Kudrjavcev, kterého ruská tajná služba obvinila ze špionáže. Vědcovo zdraví podle advokáta podlomil více než roční pobyt ve vazbě. (ČTK)
1. července 2022 8:17 V Pentagonu sílí názor, že by USA měly poslat na Ukrajinu inspektory sledující efektivitu zbraňových dodávek. Uvedl to Jed Royal, zástupce ředitele oddělení, které dohlíží na export zbraní z USA.
Zřízením dohledového orgánu se nyní zabývají i američtí zákonodárci. USA už poslaly Ukrajině pomoc za víc než 6 miliard dolarů (téměř 150 miliard Kč), celkový schválený objem pomoci nyní je 54 miliard dolarů. Ne všechnu pomoc tvoří zbraně.
Rusko se snaží posilovat dojem, že zbraně zasílané na Ukrajinu končí na černém trhu a že nemá smysl zemi, kterou napadlo, takto pomáhat. Zda a do jaké míry se to reálně děje, je těžké vyhodnotit. Válka příležitostí pro černý trh obecně je, na druhé straně západní zbraně průkazně pomáhají zastavovat ruskou agresi.
Interpol v minulosti varoval, že se zbraně z Ukrajiny na černý trh mohou dostat po konci války. (DefenseOne , Guardian )
