18. března 2024 16:24 Členské státy EU odsouhlasily navýšení Evropského mírového nástroje (EPF) o pět miliard eur (126 miliard Kč), které budou určeny na vojenskou pomoc Ukrajině. Na vytvoření zvláštního fondu na pomoc Ukrajině v rámci EPF se dnes na jednání v Bruselu definitivně shodli unijní ministři zahraničí.
„EU dostojí svým závazkům. Fond na pomoc Ukrajině proměňuje naše slova v činy. S tímto fondem budeme i nadále podporovat Ukrajinu, aby se mohla bránit ruské agresi tak dlouho, jak to bude potřeba,“ uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. (ČTK, Rada EU)
18. března 2024 12:20 Americký deník Wall Street Journal (WSJ) v reakci na kritiku na sociálních sítích změnil titulek článku o české pomoci Ukrajině. V titulku původně stálo, že „malý bývalý sovětský satelit“ shání ve světě munici pro Ukrajinu, mimo jiné u některých partnerů Ruska.
Řada lidí na sociálních sítích označení Česka kritizovala jako stereotypní. Ke kritice se připojil i americký velvyslanec v Praze Bijan Sabet. Deník později titulek na webu změnil (původní zůstává v URL adrese) a článek se dnes objevil i na titulní straně pod titulkem „Česká republika hraje velkou roli v dodávkách dělostřeleckých granátů na Ukrajinu“.
„Drahý WSJ, opravil jsem to za vás,“ poznamenal na síti X velvyslanec Sabet a na snímku obrazovky přeškrtal titulek amerického deníku a pojmenování Česka nahradil vlastním: „Už více než 30 let demokratická země a důležitý partner v NATO“.
V reakci na článek se rovněž ozvalo aktivistické sdružení dobrovolníků NAFO, které si klade za cíl bojovat proti ruské propagandě. V otevřeném dopise adresovaném editorům WSJ, který podepsal i irský novinář působící v Česku Ian Willoughby, NAFO uznává, že Česko je v dotyčném článku vyobrazené v pozitivním světle, jeho označení jako bývalý sovětský satelit je však podle sdružení zavádějící a urážlivé vzhledem k zahraničněpolitickému postoji Prahy, jehož součástí je i silná podpora Ukrajině.
„Minulost studené války jsme nechali daleko za sebou a je načase, abyste udělali to samé,“ žádá dopis editory amerického deníku.
V neděli publikovaný článek hovoří o Česku jako o jednom z nejhorlivějších podporovatelů Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi. Podle WSJ zajistila Praha asi 800 000 dělostřeleckých granátů od různorodé skupiny dodavatelů z celého světa a identifikovala dalších 700 000 kusů, které by bylo možné objednat s dodatečnými finančními prostředky. Česko toho podle deníku bylo schopné díky kontaktům z dob studené války a neutrálnímu postoji, který vůči němu mají země „globálního Jihu“, které na podobné americké žádosti nereagovaly.
„Česká iniciativa pomůže Ukrajině stabilizovat frontu a znovu získat převahu,“ řekl WSJ Nico Lange, bývalý náčelník štábu na německém ministerstvu obrany. Podle analytiků potřebuje Ukrajina každý měsíc až 200 000 nábojů různých ráží, aby mohla čelit ruskému náporu. (ČTK)
18. března 2024 8:58 Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder ocenil postoj Olafa Scholze, který odmítá dodat Ukrajině střely s plochou dráhou letu Taurus. Schröder, který má v Německu kvůli úzkým vazbám na ruského prezidenta Vladimira Putina kontroverzní pověst, v rozhovoru s agenturou DPA řekl, že Scholz dělá přesně to, co by od kancléře v současné situaci očekával.
„Pokud někdo jako německý spolkový kancléř usiluje o mír, pokud je někdo označován jako mírový kancléř, je to něco špatného?“ řekl Schröder. „Olaf Scholz podle mě dělá to, co bych od spolkového kancléře nyní očekával,“ uvedl.
O střely Taurus, které mají dosah až 500 kilometrů, Ukrajina dlouhodobě usiluje. Tyto zbraně chtějí na Ukrajinu dodat opoziční konzervativci z unie CDU/CSU a také část Scholzových sociálních demokratů (SPD) a koaličních Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP). Scholz to ale opakovaně odmítl, což zdůvodnil tím, že nasazení Taurusů by vyžadovalo zapojení německých vojáků, a tím by podle něj vzrostlo riziko zavlečení Německa do války na Ukrajině. (ČTK)
17. března 2024 12:56 Na pražském Můstku se v pravé poledne sešly desítky Rusů žijících v Česku, aby vyjádřily svůj nesouhlas s Putinovým režimem a ruskou agresí na Ukrajině. Učinili tak na popud dnes už zesnulého opozičního lídra Alexeje Navalného.
Na protestu vystoupil kromě jiných i ruský protiputinovský aktivista žijící v ČR Anton Litvin (na fotografii).
Tým Navalného před volbami vyzval, aby se lidé nesouhlasící s režimem dostavili k urnám v poslední den hlasování přesně v poledne. Dnes zveřejnil fotografie a videa od volebních místností na ruském Dálném východě a v dalších částech Ruska, před nimiž v poledne místního času stojí davy voličů, informovala agentura DPA.
Třídenní prezidentské volby v Rusku začaly v pátek. Podle všeobecného očekávání si v nich zajistí již pátý mandát současný vládce Kremlu Vladimir Putin, který nečelí žádné skutečné konkurenci. Nezávislí experti v Rusku i v zahraničí nepovažují volby za svobodné ani spravedlivé.
17. března 2024 0:06 Polský premiér Donald Tusk vyzval předsedu americké sněmovny Mikea Johnsona, aby přijal rozhodnutí o odblokování pomoci Ukrajině poté, co Rusko 13. března zasáhlo Oděsu a zabilo 21 lidí. Pomoc pro Ukrajinu uvázla v americkém Kongresu od podzimu 2023.
Americký Senát 13. února schválil návrh zákona o zahraniční pomoci ve výši 95 miliard dolarů, který zahrnuje 60 miliard dolarů pro Ukrajinu, stejně jako prostředky pro Izrael a další spojence, ale Johnson zatím odmítl dát o něm hlasovat ve Sněmovně reprezentantů.
Někteří republikáni ve Sněmovně reprezentantů údajně pracují na jiné verzi zákona, která by nevojenskou část balíčku považovala za půjčku, v naději, že získají podporu váhavějších zákonodárců.
Podle serveru Politico Johnson rovněž zvažoval přijetí budoucího zákona o pomoci Ukrajině s hlasy demokratů za předpokladu, že by pomoc Ukrajině a Izraeli mohla být rozdělena do dvou samostatných zákonů.
„Podívejte se na Oděsu! Kolik argumentů ještě potřebujete, abyste se rozhodli?“ napsal Tusk na X a označil Johnsona. (Kyiv Independent )
16. března 2024 23:42 Moskva obvinila Ukrajinu ze snahy ovlivnit ruské prezidentské volby pomocí „teroristických aktivit“, a vymoci si tak větší vojenskou pomoc ze Západu. Informovala o tom ruská státní tisková agentura TASS s odvoláním na prohlášení ruské diplomacie. Volby v Rusku však podle demokratických měřítek nejsou skutečnými volbami.
Rusko přes protesty Kyjeva pořádá hlasování i na okupovaných částech Ukrajiny.
Kyjev „zintenzivnil své teroristické aktivity v souvislosti s probíhajícími prezidentskými volbami v Rusku, aby svým západním opatrovníkům ukázal svou aktivitu a vyžebral ještě více finanční pomoci a smrtících zbraní,“ citoval TASS z prohlášení ruského ministerstva zahraničí.
Ministerstvo také uvedlo, že v posledních dnech zesílily pokusy „ukrajinských ozbrojenců“ proniknout na území Ruska, všechny ale byly odraženy. Poukázalo také na ostřelování příhraničního města Bělgorod, při němž podle dřívějšího prohlášení místních úřadů zahynuli dva lidé a 19 dalších bylo zraněno.
Podle ministerstva dnes ukrajinský bezpilotní letoun shodil granát na volební místnost ve vesnici Blahoviščenka v Ruskem okupované části ukrajinské Záporožské oblasti. Informace o tomto incidentu nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů. (ČTK)
16. března 2024 22:14 Macron řekl, že Francie bude možná v určitém okamžiku nucena vést pozemní operace na Ukrajině, aby čelila ruským silám. Francouzský prezident to dnes řekl v rozhovoru s deníkem Le Parisien. Francie je připravena na všechny scénáře, dodal.
„Možná, že v určitém okamžiku – nechci to, nebudu to iniciovat – bude nezbytné vést pozemní operace, ať už budou jakékoliv, abychom čelili ruským silám,“ řekl Macron v rozhovoru, který poskytl po návratu z Berlína, kde se v pátek setkal s německým kancléřem Olafem Scholzem a polským premiérem Donaldem Tuskem. „Síla Francie spočívá v tom, že to dokážeme,“ dodal.
Francie je podle něj připravena na všechny scénáře. S odkazem na ruské vyhrůžky jadernými zbraněmi vyzval, aby se západní spojenci nenechávali zastrašit. „Nečelíme velmoci. Rusko je středně silnou mocností, která má jaderné zbraně, ale jejíž HDP je mnohem menší než HDP Evropanů, nižší než Německa a Francie,“ řekl prezident.
Macron již minulý měsíc vyvolal rozruch prohlášením, že západní spojenci by neměli vyloučit vyslání vojáků na Ukrajinu. Později řekl, že tato teze je především signálem pro Rusko, které se jinak před ničím nezastaví.
Řada zemí včetně Česka v reakci na Macronovy úvahy dříve oznámila, že se nechystá vyslat vojáky na Ukrajinu. Jiné státy, především z východního křídla NATO, francouzského prezidenta naopak podpořily. (ČTK)
16. března 2024 20:56 Desítky lidí se dnes shromáždily na náměstí Václava Havla v Praze u Národního divadla, aby připomněly dva roky od ruského útoku na divadlo v Mariupolu. Lidé na piazzettě vytvořili velký nápis „děti“, který byl na střeše ukrajinského divadla při útoku Rusů. Na písmena rozmístili svíčky.
Ruský nálet zasáhl divadlo v centru Mariupolu, kde se ukrývalo asi tisíc lidí. O život přišly podle odhadů stovky z nich. Shromáždění Divadlo Mariupol – dva roky poté uspořádala česko-ukrajinská iniciativa Hlas Ukrajiny.
„Sešli jsme se ze dvou důvodů. To, co se stalo v Mariupolu před dvěma lety, je strašné a lidé by na to neměli zapomínat. Na co by ale také neměli zapomínat, je, že s okupací horor nekončí. S ní začíná jen další fáze hororu pro Ukrajince, kteří tam zůstali uvězněni v ruinách svého města pod národem, který se je snaží systematicky vyhladit. Lidé, kteří tam zůstali, žijí v ruinách a trpí,“ řekla jedna z organizátorek Julia Levková.
Někteří z účastníků setkání si přinesli vlajky či transparenty v azbuce. Na závěr akce zazněla ukrajinská hymna.
Na akci promluvil mimo jiné Jevhen Kuleša z ukrajinského velvyslanectví. „Ruský teror proti civilnímu obyvatelstvu Ukrajiny pokračuje každý den. Ruští okupanti spáchali 16. března 2022 jeden z největších teroristických útoků na Ukrajině. Nepomohl ani velký nápis ‚děti’ na náměstí před budovou napsaný jazykem, kterému Rusové rozuměli,“ řekl.
Rusové se podle něj snaží zahladit stopy svých válečných zločinů a ukazují, že nemají žádné morální hranice. Na závěr poděkoval Čechům a České republice za pomoc.
Řečníci rovněž mluvili o aktuální situaci, únosech dětí do Ruska, o mučení ukrajinských zajatců nebo o bezpráví. Promluvila také matka jednoho ze zajatých vojáků. O svém synovi nemá již 22 dní žádné informace a netuší, co s ním je. (ČTK)
16. března 2024 16:33 Počet obětí ruského raketového útoku na Oděsu stoupl na 21. V nemocnici zemřel záchranář, který v pátek přijel na místo dopadu první rakety. Během vyprošťování obětí dopadla druhá a zabila i zranila několik lékařů, požárníků a záchranářů.
V oděských nemocnicích je stále 39 zraněných, z toho osm v těžkém stavu. Třípatrová budova ozdravovny, kam rakety dopadly, byla prakticky zničena. Ve městě je dnes vyhlášen smutek.
Ruské propagandistické kanály tvrdí, že cílem útoku byli vysoce postavení policejní důstojníci. (Svoboda )
16. března 2024 7:01 V rafinerii v ruské Syzrani, která leží 750 kilometrů jihovýchodně od Moskvy, vypukl požár. Podle ruskojazyčného serveru BBC ho zřejmě způsobil útok dronu. V Rusku, které před více než dvěma roky zaútočilo na Ukrajinu, dnes pokračují prezidentské volby.
Na záběrech na sociálních sítích jsou vidět mohutné plameny, které zachvátily zařízení na zpracování ropy v Samarské oblasti. Místní úřady uvedly, že nikdo nebyl zraněn. Příčina požáru se podle nich vyšetřuje.
Telegramový kanál Baza napsal, že příčinou byl útok bezpilotního letounu. Požár prý zachvátil plochu 500 metrů čtverečních.
Jak podotýká BBC, od začátku týdne už byly napadeny nejméně tři velké ruské rafinerie. (ČTK, BBC)
15. března 2024 19:34 Rusko podle Ukrajiny čím dál více verbuje vojáky ze zahraničí, nejvíce ze zemí jako Nepál, Indie, Somálsko nebo Kuba. Na tiskové konferenci to řekl mluvčí Ukrajinského koordinačního štábu pro zacházení s válečnými zajatci Petro Jaceňko.
Podle generálního štábu se verbováním cizinců snaží předejít mobilizaci Rusů, která by před současnými volbami Putina, které nejsou považované za demokratické, byla nepopulární rozhodnutí.
„Mobilizační zdroje Ruska se snižují. A vidíme, že Rusko zvýšilo své úsilí posílat na frontu občany ze zemí s obtížnou ekonomickou situací,“ řekl Jaceňko.
Zahraniční žoldnéři jsou podle Jaceňka Ruskem na frontě využíváni jako „potrava pro děla“. Rusko je také odmítá připravovat na bojovou činnost, dodal mluvčí.
Na tiskové konferenci se k Jaceňkovi připojilo několik žoldáků z Nepálu, Kuby, Somálska a Sierry Leone, kteří byli zajati ukrajinskými silami.
Podle Ženevských konvencí nemají žoldnéři právo být bojovníky ani válečnými zajatci a žoldnéřská činnost musí být považována za zločin.
Počátkem ledna Nepál až do odvolání zastavil vydávání zahraničních pracovních povolení pro své občany pro práci v Rusku poté, co byl hlášen rostoucí počet zabitých nepálských žoldnéřů bojujících pro ruskou armádu na Ukrajině.
Podle nepálské vlády bylo potvrzeno, že nejméně deset Nepálců bylo zabito při službě v ruských ozbrojených silách, a odhaduje se, že od ledna jich za Rusko bojují až dvě stovky. (Kyiv Independent )
15. března 2024 16:34 Ministr zahraničí Jan Lipavský ostře odmítl výzvu bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medvěděva k zabíjení Ukrajinců. „To, co Medvěděv označuje za mírový plán, není nic jiného než výzva k vraždění Ukrajinců. Je to důkaz zvrácené imperiální ideologie Kremlu,“ vzkázal Lipavský z floridského Miami.
Šéf české diplomacie také vyzval k odmítnutí tzv. appeasmentu, tedy politiky ustupování agresivním stranám.
„Víme, kam appeasment vedl. Ronald Reagan kdysi slavně řekl: ‚Historie nás učí, že prostoduché ústupky nebo zbožná přání ohledně našich protivníků jsou bláznovstvím.‘ Appeasement, ať už je označován jakkoli, nikdy nenaplní naděje těch, kdo appeasement provádějí.“
Mírové řešení má mít podle Lipavského jasnou podobu – musí s ním souhlasit Ukrajina a musí zahrnovat odchod ruských vojáků z jejího území. „Česko podporuje jediné věrohodné východisko – ukrajinský desetibodový mírový plán a stažení ruských vojsk zpět tam, kam patří,“ dodal ministr na svém sociálním účtu.
Medvěděv dnes dopoledne zveřejnil na svém telegramovém účtu snímek šibenice a k němu připsal tento text: „Svým západním přátelům předkládám alternativní fotografickou verzi mírové formule pro kyjevskou nacistickou lůzu (na základě jednání v Charkově v roce 1943). A také se tam budou potloukat ti parchanti, kteří ostřelují civilisty v našich městech, a s nimi nějaký ubožák jménem Rinkevics, vydávající se za prezidenta neexistující země Lotyšsko, který si přál smrt Ruska.“
15. března 2024 13:11 Nejméně 14 lidí zahynulo při ruském útoku na jihoukrajinské přístavní město Oděsa, tvrdí šéf oblastní správy Oleh Kiper. Dalších 46 lidí je podle něj zraněných, včetně několika příslušníků záchranných služeb. Přístavní metropole i celá Oděská oblast budou v sobotu držet den smutku.
Kiper dříve hovořil o dvou mrtvých – záchranářích, kteří zasahovali na místě, kam dopadla jedna z raket. Při dalším úderu zahynuli. Na fotografiích z místa jsou vidět zranění hasiči a zdravotníci, s tvářemi zšedlými popelem a zasahující u požárů útokem zničených staveb.
Ruská armáda střely na Ukrajinu podle úřadů vyslala před polednem. Podle prokuratury poničily obytné budovy či hasičské vozy.
Rusko na Oděsu, významný černomořský přístav, útočí od prvních chvil své invaze z 24. února 2022. Minulý týden město zasáhly ruské střely v době návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise; ani jedna z delegací nebyla zraněna. Politici v Oděse mimo jiné navštívili obytný dům, který se stal cílem ruské armády na začátku března. Tento útok si vyžádal 12 mrtvých. (ČTK)
15. března 2024 12:15 Francouzský prezident Macron kritizoval slovenského premiéra Fica. Označil ho za politika, který je velmi blízký Rusku, a kritizoval ho, že vyzradil vnitřní debatu spojenců o tom, zda poslat na Ukrajinu západní vojáky.
Stalo se tak před dvěma týdny na summitu v Paříži. Robert Fico už při cestě tam řekl, že se o tom bude diskutovat a že Slovensko vojáky na Ukrajinu nikdy nepošle. (
Denník N )
15. března 2024 10:24 V celém Rusku už začalo třídenní hlasování v prezidentských volbách. Hlasování potrvá tři dny, volby ale mají jen jednoho skutečného kandidáta a jediného vítěze – současnou hlavu státu Vladimira Putina, napsala agentura Reuters.
Volební místnosti se otevřely v každém časovém pásmu v 8.00 ráno místního času, vzhledem k časovému posunu na Dálnému východě volby začaly už ve čtvrtek večer středoevropského času. Rusové volí také v zahraničí, a to včetně toho „nikoliv přátelského“, tedy i na ruském velvyslanectví v Praze. Volební místnosti se uzavřou v neděli ve 20.00 místního času, výsledky se očekávají v pondělí.
Před 10.30 moskevského času (tedy před 8.30 SEČ) účast činila 3,33 procenta, uvedla ústřední volební komise podle listu Kommersant. Začátek hlasování poznamenaly výpadky portálů, které jsou součástí systému elektronického hlasování. Úřady to vysvětlily velkým zájmem voličů. Spolupředseda hnutí Golos monitorujícího volby Stanislav Andrejčuk podle portálu Meduza uvedl, že pravá příčina přetížení systému elektronického hlasování spočívá v tom, že lidé od rána musí hlasovat na svých pracovištích pod dohledem svých šéfů.
„Podporuji Putina a samozřejmě ho budu volit,“ řekla Reuters 46letá Ljudmila Petrovova, která nakupovala čínské padělky tenisek New Balance na jihu Moskvy. „Putin zvedl Rusko z kolen. A Rusko porazí Západ a Ukrajinu. Nemůžete porazit Rusko – nikdy,“ řekla Petrovova. „Copak se na Západě úplně zbláznili? Co máte s Ukrajinou společného?“ dodala.
Západ pohlíží na Putina jako na autokrata, válečného zločince, vraha, a dokonce, jak minulý měsíc řekl americký prezident Joe Biden, jako na „šíleného hajzla“, který podle amerických představitelů zotročil Rusko ve zkorumpované diktatuře vedoucí ke strategickému úpadku. (ČTK)
13. března 2024 17:37 Premiér Petr Fiala potvrdil, že první dodávky dělostřelecké munice by na Ukrajinu měly dorazit v řádu měsíců. Podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara, který to řekl serveru Euroactiv, by měly začít proudit v červnu.