14:40 Ruští vojáci mučili ukrajinské oběti na okupovaných územích sousední země tak brutálně, že některé z nich umučili k smrti. Podle agentury Reuters to dnes uvedl šéf vyšetřovací komise Organizace spojených národů působící na Ukrajině.
Prohlásil také, že komise získala další důkazy o tom, že ruská armáda využívá mučení velmi široce a systematicky.
Vyšetřovací tým pod patronátem OSN navštívil na Ukrajině území v Chersonské či Záporožské oblasti, která padla do rukou Ruska a při následné protiofenzivě je ukrajinské síly osvobodily. Komise dospěla k závěrům, že mučení se dopouštěli většinou ruští vojáci na Ukrajincích v provizorních věznicích zřízených Ruskem.
„V některých případech bylo mučení nasazováno s takovou brutalitou, že způsobilo smrt oběti,“ řekl dnes Radě OSN pro lidská práva předseda komise Erik Möse.
Komise již dříve uvedla, že činy ruských sil na Ukrajině, včetně mučení, by mohly být posuzovány jako zločiny proti lidskosti. Kreml popírá jakákoli obvinění z mučení či dalších válečných zločinů spáchaných účastníky takzvané speciální vojenské operace, jak Rusko oficiálně nazývá svou invazi na Ukrajinu.
Několik jiných orgánů OSN či dalších expertních misí v minulých měsících přineslo zprávy o brutálním zacházení s civilisty zadrženými Rusy na Ukrajině včetně desítek mimosoudních poprav. Mučení mělo podle jejich zpráv donutit oběti k přiznání, že pomáhaly ukrajinské armádě, přimět je ke spolupráci s okupačními úřady a zastrašit lidi podporující Ukrajinu. Některé případy svévolného zadržování a mučení civilistů mají podle dřívějších zpráv na svědomí i Ukrajinci. (ČTK)
14:05 První tanky Abrams dorazily na Ukrajinu. „Dobré zprávy od ministra obrany Rustema Umerova. Abramsy už jsou na Ukrajině,“ uvedl ukrajinský prezident Zelenskyj. Podle amerických úředníků první část tanků dorazila dříve, než se předpokládalo, aby mohla být použita v ukrajinské protiofenzivě proti Rusku. (NYT,
Ukrajinská pravda )
7:28 Ruské ministerstvo obrany uvádí, že protivzdušná obrana sestřelila osm ukrajinských dronů nad Černým mořem, Krymem, Kurskou a Brjanskou oblastí. (ČTK)
24. září 2023 15:19 Při ruských vzdušných útocích na ukrajinskou Chersonskou oblast dnes zahynuli dva civilisté, další utrpěli zranění ,
uvedla na platformě Telegram tamní regionální správa. Rusové podle ní útočili na obec Lvove, kde zahynul sedmašedesátiletý muž, a také na město Beryslav, kde zemřela žena, jejíž identita se zjišťuje.
Server Ukrajinska pravda poznamenal, že Rusko během dneška útočilo na Beryslav hned dvakrát, přičemž první úder poškodil místní nemocnici a obešel se bez zraněných. Druhý zasáhl soukromé domy a kromě zmíněné ženy, která přišla o život, má podle úřadů na svědomí zranění dalších tří lidí.
Ukrajina se brání ruské vojenské agresi už 19 měsíců. Z Chersonu a části Chersonské oblasti ukrajinští obránci vytlačili ruské invazní síly loni v listopadu. Rusové se stáhli za řeku Dněpr a regionální metropoli i její okolí od té doby pravidelně ostřelují. Povahu dnešních útoků ukrajinské úřady neupřesnily, hovoří o úderu letectva. (ČTK)
24. září 2023 13:26 Ukrajinský dron zaútočil na administrativní budovu v ruském Kursku ,
uvedl dnes na platformě Telegram gubernátor oblasti Roman Starovojt. Při úderu byla podle něj mírně poškozena střecha budovy. Více informací neposkytl.
Na ruských telegramových kanálech se objevují informace, že úder zasáhl budovu místního oddělení tajné služby FSB, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
O útoku na budovu FSB informuje také nezávislý telegramový kanál Astra nebo investigativní portál Agentstvo. Ukrajinský zpravodajský server Ukrajinska pravda rovněž píše o zásahu budovy FSB, odvolává se přitom na nejmenovaný zdroj z ukrajinské vojenské rozvědky. Podle něj za úderem stojí právě ona. Zdroj rovněž tvrdí, že šlo o přímý zásah do budovy.
V médiích a na sociálních sítích se mezitím objevila videa , na nichž je patrný kouř nad městem. Obyvatelé hlásili zvuky několika výbuchů, napsal server Meduza.
Rusko, které loni v únoru vojensky napadlo Ukrajinu, je v poslední době terčem útoků bezpilotních letounů často. Ruští činitelé z úderů obvykle viní sousední zemi, Kyjev se k útokům na ruském území obvykle oficiálně nehlásí. Podle analytiků však údery dokazují, že Ukrajina je schopna zasahovat či alespoň ohrožovat cíle i hluboko v ruském týlu. Kurská oblast sousedí se severovýchodem Ukrajiny.
Ukrajinské úřady dnes obvinily Rusko z dalšího vzdušného úderu, tentokrát na město Beryslav v Chersonské oblasti, který podle nich poškodil místní nemocnici. Nejsou hlášeny žádné oběti ani zranění. Moskva informaci nekomentovala. (ČTK)
24. září 2023 9:45 Ukrajinské ozbrojené síly prolomily ruská polní opevnění západně od obce Verbove v Záporožské oblasti , ale nejedná se o poslední obrannou linii Rusů v regionu. Ve své poslední analýze ruské války na Ukrajině to
uvedl americký Institut pro studium války (ISW).
Ten překonaná opevnění označil za specifickou sérii nejlépe připravených opevnění rozmístěných jako součást téměř souvislého pásu protitankového příkopu, takzvaných dračích zubů a bojových postavení západně od vsi Verbove.
Ve čtvrtek institut napsal , že ukrajinská obrněná vozidla operují za poslední linií ruské obranné vrstvy v západní části Záporožské oblasti. Ukrajinské ozbrojené síly podle něj v té době pronikaly touto obrannou linií, byť analytici institutu nebyli schopni posoudit, zda tuto ruskou obranu už zcela prolomili.
K podobnému závěru tehdy došel deník The Wall Street Journal (WSJ), který napsal, že Ukrajinci prolomili s obrněnými vozidly hlavní ruskou obrannou linii u Verbove, což označil za významný milník v tři a půl měsíce trvající ukrajinské protiofenzivě, jejímž cílem je rozetnout pozice ruské okupační armády na dvě části.
Nyní ISW píše, že záběry zveřejněné v pátek ukazují zničené obrněné vozidlo MRAP a BMP operující mírně za linií zákopů ruských bojových pozic u Verbove, což podle něj naznačuje, že pokračuje ukrajinský pokrok v nasazování další těžké techniky za trojitým pásem ruské obrany v podobě protitankového příkopu, dračích zubů a bojových pozic.
Velitel uskupení Tavrija generál Oleksandr Tarnavskyj, který má na starosti ukrajinskou protiofenzivu na jihu země, mezitím stanici CNN řekl, že ukrajinské ozbrojené síly prolomily ruskou obrannou linii na levém křídle u vsi Verbove a postupují, a zároveň předpověděl větší průlom v budoucnu. Komerčně dostupné satelitní snímky ukazují, že ukrajinské síly během posledních 96 hodin přiblížily těžkou techniku ke vsi Verbove způsobem, který je v souladu s Tarnavského prohlášením, konstatuje ISW.
Ukrajinští vojáci podle institutu nepřekonali všechny připravené ruské obranné pozice u vesnice Verbove a rychlost jejich postupu v blízkosti průlomu zůstává nejasná. Rusové přitom pravděpodobně stále kontrolují určité úseky dlouhé zákopové linie mezi obcemi Robotyne a Verbove. Ruská armáda také údajně zřídila bojové pozice téměř ve všech lesních pásech, kterými se ukrajinská pěchota pomalu, ale vytrvale prodírá. Další opevnění a bojové pozice prý mají ruské síly za vesnicí Verbove, není však jasné, do jaké míry jsou obsazeny vojáky. (ČTK)
24. září 2023 7:14 Do Istanbulu dnes doplula druhá loď s nákladem ukrajinského obilí , oznámila agentura AFP s odvoláním na specializovaný server sledující námořní dopravu. Loď Aroyat, plavící se pod vlajkou Palau, vyplula v pátek z ukrajinského přístavu Čornomorsk.
O den dříve do Istanbulu doplula loď Resilient Africa. Stalo se tak navzdory hrozbám Ruska, že napadne každou loď plující do či z ukrajinských přístavů.
Po červencovém odstoupení Ruska od dohod, které navzdory válce umožňovaly vyvážet z černomořských přístavů ukrajinskou zemědělskou produkci na světový trh, vytvořila Ukrajina v Černém moři vlastní koridor pro přepravu obilí.
Nákladní lodě Resilient Africa a Aroyat, plující pod vlajkou Palau, zakotvily v Čornomorsku předminulou sobotu a měly odplout po naložení pšenice pro Afriku a Asii. Resilient Africa z ukrajinského přístavu vyplula v úterý s 3000 tunami pšenice na palubě a už dorazila do přístavu v Istanbulu. Aroyat se plaví do přístavu v egyptské Alexandrii s nákladem 17 600 pšenice, jak dříve uvedl ukrajinský vicepremiér Oleksandr Kubrakov.
Šlo o první dvě plavidla, která do přístavů v Oděské oblasti vplula od začátku ruské invaze na Ukrajinu, aniž by při tom využila koridor ustanovený takzvanými obilnými dohodami. Rusko od dohod letos v červenci zhruba po roce odstoupilo a varovalo, že bude lodě plující do ukrajinských přístavů pokládat za vojenské cíle.
Kubrakov ohlásil , že další tři lodě plují do ukrajinských přístavů koridorem zřízeným ukrajinským námořnictvem, aby vyvezly 127 000 tun zemědělských produktů a železné rudy pro Čínu, Egypt a Španělsko.
Rusko a Ukrajina jsou zemědělské velmoci, jejichž úroda je klíčová pro potravinovou bezpečnost ve světě. Vpád ruských vojsk do sousední země a mezinárodní sankce proti Rusku destabilizovaly zásobování a světový trh. Ukrajinské síly v posledních týdnech pracují na odstranění ruské převahy na moři. Kyjev v sobotu tvrdil, že zabil či zranil několik „nejvyšších velitelů“ ruské Černomořské flotily při pátečním útoku na velitelství flotily v Sevastopolu, podotkla AFP. (ČTK)
23. září 2023 21:30 Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes prohlásil, že prosazovaný ukrajinský mírový plán ani nejnovější návrhy OSN na oživení černomořské obilné dohody „nejsou realistické“. Současně obvinil Západ, že na Ukrajině vede přímo válku proti Rusku, a označil jej za „říši lží“.
Lavrov vystoupil na tiskové konferenci po týdnu intenzivní globální diplomacie na každoročním setkání světových lídrů v sídle Organizace spojených národů v New Yorku. Kyjev a jeho západní spojenci se během 78. zasedání Valného shromáždění OSN snažili získat další podporu pro Ukrajinu, která se už 19 měsíců brání ruské agresi na svém území.
„Je to naprosto neproveditelné,“ řekl Lavrov podle agentury Reuters na adresu desetibodového plánu, který prosazuje Kyjev. „Toto není možné realizovat. Není to realistické a každý to chápe, ale zároveň říkají, že je to jediný základ k jednání.“ Dodal, že pokud Kyjev a jeho západní spojenci budou na tomto postoji trvat, konflikt se rozhodne na bojišti.
Šéf ruské diplomacie dále uvedl, že Moskva odstoupila od černomořské obilné dohody proto, že nebyly splněny sliby dané Rusku – včetně zrušení sankcí proti ruské bance a jejího opětovného začlenění do globálního systému SWIFT. Nejnovější návrhy OSN o oživení koridoru pro přepravu ukrajinských zemědělských produktů podle něj nejsou realistické.
„Vysvětlili jsme generálnímu tajemníkovi (OSN), že jeho návrhy nebudou fungovat. Neodmítáme je. Jsou jednoduše nerealistické. Nelze je uvést do praxe,“ řekl Lavrov.
Lavrov dále uvedl, že v říjnu navštíví Pchjongjang, aby se svým severokorejským protějškem pokračoval v jednáních na základě dohod, které v Moskvě nedávno uzavřeli ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un.
Lavrov na tiskové konferenci podle agentury AFP znovu obvinil západní země, že na Ukrajině „přímo bojují“ proti Rusku. „Říkejte si tomu, jak chcete, ale oni proti nám bojují, bojují proti nám přímo. Říká se tomu hybridní válka, ale to nic nemění na skutečnosti,“ řekl s odkazem na finanční pomoc Kyjevu, dodávky zbraní na Ukrajinu a údajné „žoldnéře“ ze západních zemí.
Lavrov zároveň obvinil Západ z neokoloniálního myšlení, když se podle něj snaží získat podporu takzvaného globálního Jihu pro válku na Ukrajině. Místo toho šéf ruské diplomacie hovořil o „globální většině“, kterou Západ, jejž označil za „říši lží“, oklamal. (ČTK)
23. září 2023 13:53 Ukrajinské ozbrojené síly prolomily ruskou obrannou linii u obce Verbove v Záporožské oblasti na jihovýchodě země, řekl stanici CNN Olexandr Tarnavskyj, jenž velí ukrajinské protiofenzivě na jihu země. Generál zároveň předpověděl větší průlom v budoucnu.
CNN poznamenala, že Moskvou dosazení představitelé okupované oblasti podávají jiný obraz bojů a tvrzení jednotlivých stran nebylo možné ověřit. Analýza dostupných videozáznamů však naznačuje, že některé ukrajinské jednotky skutečně překročily důležitou vrstvu ruské obrany u Verbove, podotkla stanice.
„Na levém křídle (u Verbove) jsme prorazili a pokračujeme v dalším postupu,“ řekl Tarnavskyj americké zpravodajské stanici v rozhovoru, v němž zároveň připustil, že jeho jednotky postupují pomaleji, než se předpokládalo. „Ne tak rychle, jak se očekávalo, ne jako ve filmech o druhé světové válce. Hlavní věc je neztratit tuto iniciativu,“ dodal Tarnavskyj.
Ukrajinská armáda před několika týdny uvedla, že dobyla vesnici Robotyne a postupuje na východ k obci Novoprokopivka. Verbove se nachází několik kilometrů východně od Robotyne.
Americký Institut pro studium války (ISW) ve čtvrtek napsal , že ukrajinská obrněná vozidla operují za poslední linií ruské obranné vrstvy v západní části Záporožské oblasti. Ukrajinské ozbrojené síly podle něj v současné době pronikají touto obrannou linií, byť analytici institutu zatím nejsou schopni posoudit, zda Ukrajinci ruskou obranu už zcela prolomili.
K podobnému závěru došel deník Wall Street Journal (WSJ), který tento vývoj bojů označil za významný milník v tři a půl měsíce trvající ukrajinské protiofenzivě, jejímž cílem je rozetnout pozice ruské okupační armády na dvě části. Jednotky vyslané Kyjevem překonaly protitankové překážky včetně příkopů a betonových bloků známých jako dračí zuby u obce Verbove, což umožnilo projet obrněným vozidlům, cituje list nejmenovaného zástupce ukrajinských vzdušně-výsadkových sil v oblasti. Průlomu podle WSJ nasvědčují dostupná ruská videa, na nichž jsou vidět dělostřelecké útoky na ukrajinské vozy. (CNN , ČTK)
23. září 2023 9:42 Při ukrajinském útoku na velitelství ruské Černomořské flotily v Sevastopolu na okupovaném Krymu zahynulo nejméně devět lidí, dalších 16 jich bylo zraněno, řekl stanici Hlas Ameriky šéf ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov.
Mezi raněnými jsou podle něj generálové. Tiskové oddělení ukrajinských sil pro speciální operace
tvrdí , že ukrajinská armáda budovu velitelství flotily zasáhla během porady jejího velení. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Budanov zároveň nepotvrdil spekulace o údajném úmrtí velitele ruské Černomořské flotily admirála Viktora Sokolova. HUR prý o jeho stavu nemá informace. K bilanci obětí útoku poznamenal, že v ní nejsou zahrnuti řadoví vojáci, kteří nejsou členy velení flotily a sloužili například jako stráž. Jejich počet se zjišťuje, prohlásil Budanov.
Na dotaz, jakou roli při plánování úderu hráli partyzáni a místní obyvatelé, Budanov odvětil, že rozvědka shromažďuje údaje ze všech zdrojů. „Zpravodajské zdroje patří k těm hlavním,“ řekl ukrajinské službě Hlasu Ameriky. Šéf HUR zároveň nechtěl odpovědět na otázku, zda Ukrajinci při útoku použili rakety západní výroby.
Server Ukrajinska pravda mezitím upozornil na sdělení tiskového oddělení ukrajinských sil pro speciální operace, které na platformě Telegram napsalo, že jejich práce umožnila zasáhnout velitelství flotily během setkání jejího velení. Své údaje prý předali ukrajinskému letectvu, aby mohlo udeřit. „Podrobnosti operace budou známy, až to bude možné,“ stojí v příspěvku, kde ukrajinské síly pro speciální operace zároveň uvádějí, že si útok vyžádal desítky mrtvých a zraněných členů okupačních sil, včetně velení flotily. (Hlas Ameriky , ČTK)
22. září 2023 16:13 Kreml připravil státní rozpočet na příští rok. Počítá s významným nárůstem výdajů na zbrojení, a to na úroveň šesti procent HDP. V letošním roce šlo na armádu 3,9 procenta HDP, v roce 2021 jen 2,7 procenta.
Návrh ruského rozpočtu získala agentura Bloomberg. O navýšení rozpočtu na obranu se hovořilo již o prázdninách, výdaje na válku pomáhají ruskému průmyslu. Ruská ekonomika se nicméně i tak potýká s problémy, má totiž omezený přístup na zahraniční trhy.
Rusko počítá i s rostoucími výdaji na sociální politiku státu, naopak v návrhu nepočítá s tím, že by škrtalo třeba ve školství nebo zdravotnictví. Kreml nicméně přiznává, že rozpočet bude schodkový, a to na úrovni 1,6 bilionu rublů (380 miliard korun).
Na informace o dalším zbrojení pozitivně reagovaly některé akciové tituly na moskevské burze, dařilo se třeba akciím ruské letecké korporace Irkut.
Ekonomka a bývalá poradkyně ruské centrální banky Alexandra Prokopenko nicméně na síti X upozornila na to, že ruský rozpočet stojí na nerealistických očekáváních příjmů. Zároveň uvedla, že v příštím roce bude Kreml méně investovat, například do infrastruktury. (Bloomberg )
22. září 2023 6:46 Většina padlých mobilizovaných Rusů nebyla na frontě na Ukrajině ani pět měsíců, napsal ruský investigativní portál Važnyje istorii. Ten přezkoumal informace o 3000 zemřelých Rusech povolaných do zbraně na základě mobilizačního zákona z loňského září, o jejichž smrti se informovalo v otevřených zdrojích.
Portál podotkl, že údaj 3000 mrtvých neodpovídá skutečnému počtu obětí v řadách mobilizovaných, který bude patrně vyšší. Rusko o počtu padlých vojáků už mnoho měsíců neinformovalo. Dohromady ruská armáda podle tvrzení Moskvy povolala do zbraně asi 300 000 lidí.
Mezi mrtvými je 23letý Vadim Bulatov z ruské Čeljabinské oblasti, který zemřel 8. října, devět dní poté, co byl povolán do zbraně. Předtím zavolal rodině, aby jí řekl, že jeho jednotka jede k Chersonu na jihu Ukrajiny. „Chápete, zemřel v přední linii. Neměl výcvik. Ani se nerozkoukal a už byl tam,“ řekl jeho bratr.
Takováto rychlá smrt nebyla podle investigativního portálu mezi mobilizovanými ničím výjimečným. Každý pátý na jeho seznamu padlých nestrávil na frontě ani dva měsíce. V průměru zemřeli lidé na seznamu zhruba po čtyřech měsících a dvou týdnech. Na tomto seznamu zemřelých pak jsou jen čtyři mobilizovaní, kteří na frontě vydrželi přes 11 měsíců.
Na rychlost, s jakou mobilizovaní muži umírali, měla negativní vliv i intenzita bojů na podzim roku 2022, míní analytici investigativní organizace Conflict Intelligence Team. Část povolaných do zbraně se totiž podle ní dostala do „mlýnku na maso“ u měst Svatove a Kreminna v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny, kde musely ruské síly rychle reagovat na ukrajinský průlom.
Mobilizace podle portálu nejvíce dopadla na muže starší 30 let. Více než polovině na seznamu padlých bylo mezi 30 a 45 lety. Nejstaršímu padlému na seznamu bylo 62 let. (ČTK)
22. září 2023 6:29 Americký prezident Joe Biden schválil novou vlnu vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 325 milionů dolarů (7,5 miliardy korun). Řekl to po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Státníci se dohodli na tom, že USA Ukrajině pomůže před zimou posílit její protivzdušnou obranu.
Biden mimo jiné řekl, že míru stojí v cestě pouze Rusko, které místo snahy konflikt ukončit shání další zbraně v Íránu a Severní Koreji. Připomněl, že Moskva použije zimu proti Ukrajině jako zbraň. „Jsme s vámi a zůstaneme s vámi,“ řekl Biden Zelenskému a zavázal se podporovat protikorupční reformy. Zelenskyj za balíček poděkoval. „Obsahuje přesně to, co naší vojáci nyní potřebují,“ řekl.
Ukrajinský prezident dále řekl, že se s Bidenem dohodli na konkrétních krocích k rozšíření vývozu obilí z Ukrajiny, který komplikuje ruská blokáda a napětí se sousedním Polskem. Bližší podrobnosti ale nerozvedl.
„Stejně jako jsme nyní odhodláni pomoci Ukrajině bránit se, jsme odhodláni pomoci jí i v budoucnu při obnově a rekonstrukci, včetně podpory reforem, které budou bojovat proti korupci,“ řekl Biden.
Americký prezident dále řekl, že Washington pošle Ukrajině také druhý systém protivzdušné Hawk od společnosti Raytheon a související vybavení.
Zelenskyj před setkání s Bidenem jednal v americkém Kongresu. Na rozdíl od své první návštěvy ve Washingtonu v loňském roce však na plénu amerického parlamentu nevystoupil a hovořil se zákonodárci za zavřenými dveřmi. Následně navštívil Pentagon. Zelenskyj podle agentury Reuters označil svá dnešní jednání s americkými zákonodárci za přímá a konstruktivní.
„Toto setkání přichází … těsně poté, co Rusko zahájilo další brutální vlnu náletů na pět měst na Ukrajině, které zasáhly kritickou civilní infrastrukturu a mnoho lidí v různých částech země se kvůli tomu ocitlo bez elektřiny,“ připomněl na briefingu bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan.
Od ruské invaze v únoru 2022 poslaly USA na pomoc Zelenského vládě zhruba 113 miliard dolarů bezpečnostní a humanitární pomoci. (ČTK)
22. září 2023 6:00 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštíví Kanadu, kde se setká s premiérem Justinem Trudeauem a vystoupí v parlamentu. Informovala o tom včera kancelář kanadského premiéra poté, co skončila Zelenského návštěva USA.
„Předseda vlády Justin Trudeau dnes (ve čtvrtek místního času) oznámil, že prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj navštíví Kanadu, a to ve dnech 21. až 22. září 2023,“ napsala Trudeauova kancelář.
Zelenskyj se ve Washingtonu ve čtvrtek setkal s americkými zákonodárci a prezidentem Joem Bidenem. Ve středu vůbec poprvé od počátku ruské invaze na Ukrajinu osobně vystoupil v Radě bezpečnosti OSN.
Během návštěvy Kanady Zelenskyj rovněž navštíví Toronto, kde se setká s hlavními zástupci kanadských podniků s cílem posílit investice soukromého sektoru do budoucnosti Ukrajiny, oznámil úřad kanadského premiéra.
„Kanada nadále rozhodně podporuje ukrajinský lid v boji za jeho suverenitu a demokracii, jakož i naše společné hodnoty, jako je respekt k právnímu státu, svoboda a sebeurčení,“ řekl Trudeau. „Těším se, že budu moci přivítat prezidenta Zelenského v Kanadě,“ dodal.
V červnu Trudeau podnikl neohlášenou cestu do Kyjeva, kde se poklonil památce ukrajinských vojáků padlých v boji proti proruským silám od roku 2014, setkal se se Zelenským a promluvil v ukrajinském parlamentu.
Kanady, která je členem NATO, poskytuje Kyjevu vojenskou a finanční pomoc od počátku ruské invaze. Připojila se také k dalším západním spojencům, kteří na Rusko kvůli této agresi uvalili sankce. „Od začátku brutální ruské invaze na Ukrajinu Kanada přijala více než 175 000 Ukrajinců,“ uvedl ve čtvrtek úřad premiéra. (ČTK)
21. září 2023 20:19 Švédsko předalo Ukrajině deset svých tanků Stridsvagn 122, což je švédské označení pro vylepšenou verzi německého tanku Leopard 2A5. Tanky jsou už na Ukrajině, uvedla dnes agentura Unian s odvoláním na švédské ministerstvo obrany.
Švédsko také zajistilo výcvik ukrajinských posádek těchto tanků. „Poskytli jsme jim vše, co jsme mohli, dobrý materiál a dobré znalosti. Teď jim přejeme vše nejlepší při osvobozování jejich vlasti,“ uvedl náčelník operativního oddělení štábu armády Mats Ludvig, citovaný v komuniké .
Agentura Unian připomněla, že rozhodnutí o poskytnutí tanků Ukrajině Švédsko oznámilo na den prvního výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.
Unian rovněž připomněla, že švédský ministr obrany Pal Jonson minulý měsíc ohlásil další balík pomoci Ukrajině, v pořadí už 13. a v hodnotě přesahující v přepočtu sedm miliard Kč. „Musíme se připravit na to, že tato válka (Ruska proti Ukrajině) bude dlouhá. Musíme mít dlouhodobý výhled, abychom dokázali podporovat zbraně a systémy, které předáváme,“ uvedl Jonson v parlamentu.
Švédsko již poskytlo Ukrajině samohybné houfnice Archer a bojová vozidla pěchoty, kamiony a zařízení pro odminování. Švédsko také vycvičilo celou ukrajinskou brigádu na západní techniku, uvedl Unian.
Pod vlivem ruské invaze se Švédsko rozhodlo vstoupit do Severoatlantické aliance, přijetí za člena ale blokují Maďarsko a Turecko.
Maďarský parlament se souhlasem otálí od loňského července s ohledem na kritiku od některých švédských politiků na adresu Budapešti kvůli zhoršování stavu demokracie v Maďarsku. Turecko původně blokovalo vstup Švédska kvůli podle něj nedostatečnému boji proti terorismu. Nedávno pak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že Švédsko nemá jisté, že mu turecký parlament schválí vstup do NATO, kvůli případům pálení koránu.
Švédsko podalo přihlášku do NATO loni na jaře společně s Finskem, které už členem aliance je. (ČTK)
