Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Živě: Lvov se stal cílem ruského raketového útoku, slyšet byla série explozí

Foto: Gabriel Kuchta
Foto: Gabriel Kuchta

Mariupolské ocelárny Azovstal opustilo přes 260 ukrajinských vojáků, 53 z toho vážně raněných. Byli odvezeni na území kontrolované Ruskem a měli by být vyměněni za ruské zajatce. Krátce poté se stal terčem ruského raketového útoku západoukrajinský Lvov.

Sledujeme: Ruská válka na Ukrajině

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že protivzdušná obrana sestřelila v noci na dnešek nad ruským územím padesát dronů, největší počet (26) jich byl právě nad Bělgorodskou oblastí. Ministerstvo zároveň potvrdilo, že v některých oblastech byla poničena energetická zařízení.

Ve Smolenské oblasti se podle ruských úřadů stal terčem útoku ukrajinských dronů palivový a energetický komplex. „Protivzdušná obrana drony sestřelila, ale následkem padajících trosek došlo k požáru nádrží obsahujících palivo a maziva,“ uvedl na síti Telegram gubernátor oblasti Vasilij Anochin.

BBC také upozorňuje na hlášení gubernátora Kalužské oblasti, podle nějž byla výbuchem dronu lehce poškozena energetická infrastruktura. Exploze nastala v místě elektrické rozvodny, sdělil gubernátor Vladislav Šapša.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že v noci na dnešek byla deseti drony napadena i Brjanská oblast, osmi drony Kurská oblast, další drony byly sestřeleny nad Tulskou, Rjazaňskou a Moskevskou oblastí.

V obci Poroz v Bělgorodské oblasti začal v důsledku dronového útoku hořet dům, v němž přišli o život dva civilisté, muž a žena. „Po shození výbušných zařízení zcela vyhořel soukromý obytný dům a stodola a další dům byl vážně poškozen,“ napsal na Telegramu gubernátor Gladkov.

Později Gladkov oznámil další úmrtí a tři zraněné ve vesnici Novaja Tavolžanka, které podle něj způsobilo ukrajinské ostřelování. „Těhotná žena, která šla po ulici, utrpěla vážné zranění. Byla převezena do nemocnice, kde zemřela,“ uvedl Gladkov.

Ukrajina, která již déle než dva roky čelí ruské agresi, v posledních týdnech zintenzivnila své útoky na Rusko a zaměřila se zejména na energetickou infrastrukturu. Kyjev slíbil, že v odvetě za rozsáhlé ruské bombardování ukrajinského území přenese boje na ruské území, napsala agentura AFP. (České noviny)

Předseda Sněmovny reprezentantů, republikán Mike Johnson, původně jednotné zákonné opatření rozdělil na čtyři, aby zajistil, že odpor skupiny zákonodárců vůči jedné části nebude znamenat odmítnutí celého balíku, uvádí deník New York Times (NYT). Média podotýkají, že Johnson zákony k hlasování na plénu předložil s podporou demokratů a navzdory opozici konzervativního křídla Republikánské strany.

„Johnson dal přednost národnímu zájmu před svým vlastním,“ pronesl úvodem dnešní rozpravy předsedův stranický kolega a předseda výboru pro zahraniční věci Michael McCaul.

Demokratický kongresman Gregory Meeks zdůraznil historický význam dnešního hlasování. „Někdy člověku nedochází, jak mohou jeho činy dopadnout na životy ještě nenarozených dětí. Toto plénum většinou spoléhá na většinu jedné strany, že prosadí svoji vůli, zatímco menšina pro ni nikdy nehlasuje,“ uvedl Meeks. „Demokraté si však uvědomují, jak je tento moment významný… pro bezpečnost svobodného světa,“ dodal.

Johnsonův program dnešní schůze přijalo plénum v pátek většinou 316 ku 94 hlasům, tedy s podporou demokratů.

Po skončení rozpravy se ve večerních hodinách SELČ očekává hlasování; nejprve o zákonu o sankcích na představitele Ruska, Íránu a některých islamistických organizací a využití zmrazených ruských aktiv, poté o vojenské pomoci americkým partnerům v jihovýchodní Asii, poté o pomoci Ukrajině a nakonec o pomoci Izraeli.

Zákony týkající se vojenské pomoci obsahují podporu 60,8 miliard dolarů (1,44 bilionu korun) pro Ukrajinu bránící se ruské invazi, 26 miliard dolarů (616 miliard korun) pro Izrael a na humanitární pomoc v regionu včetně Pásma Gazy a osm miliard dolarů (190 miliard korun) pro Tchaj-wan a další americké spojence v jihovýchodní Asii. (České noviny)

Podle Izvestiji její válečný zpravodaj zahynul v ukrajinské Záporožské oblasti, jejíž část Rusko okupuje. Jeho poslední reportáž se věnovala ruskému pohledu na dronovou válku s Ukrajinou, dodal deník.

Rusko před více než dvěma lety napadlo na příkaz prezidenta Vladimira Putina Ukrajinu a obsadilo část jejího území, stále okupuje rozsáhlé oblasti na jihu a východě země. Jeremin psal pro list Izvestija o válce od jejího počátku, sledoval mimo jiné vývoj bojů o města Mariupol, Marjinka či Vuhledar.

Kvůli intenzivním dronovým útokům a ostřelování – a rovněž omezením uvaleným na práci novinářů na obou stranách tisíc kilometrů dlouhé fronty – je informování o válce na Ukrajině velmi nebezpečné a velmi složité, napsala k tomu agentura Reuters. Podle nevládní organizace Výbor na ochranu novinářů zahynulo od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 v bojích nejméně patnáct žurnalistů.

Zpravodajství o válce na Ukrajině, které je dostupné čtenářům v Rusku, navíc ovlivnila skutečnost, že krátce po zahájení invaze na Ukrajinu schválili ruští zákonodárci trestní odpovědnost za publikaci toho, co státní moc v Rusku označí za dezinformace a lživé zprávy o ruské armádě, za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k sankcím. Hrozí za to trest až patnáct let vězení. Moskva také zablokovala řadu zahraničních i opozičních ruských médií, webových stránek i některé západní sociální sítě. (ČTK)

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Ruská válka na Ukrajině

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější