Živě: Lvov se stal cílem ruského raketového útoku, slyšet byla série explozí

Sledujeme: Ruská válka na Ukrajině

V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Vagnerova armáda dnes již zemřelého Jevgenije Prigožina, byly podmínky pro vězně následující – dva týdny výcviku a pět a půl měsíce strávených v přední linii, po nichž následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Kolik vagnerovců zemřelo, známé není, ale z potvrzených úmrtí se dá vyvodit, že smrt často přicházela rychle. Polovina všech vagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.

Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany, kteří bojovali v trestaneckých oddílech zvaných Štorm-Z, měli ale ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela v průběhu prvních osmi týdnů na frontě, takže ve válce v průměru vydrželi o měsíc méně než vagnerovci. BBC přitom našla případy více než deseti trestanců z oddílů Štorm-Z, kteří zemřeli už po dvou týdnech od odjezdu z věznice.

O podobných případech stanici řekli příbuzní některých těchto vězňů. „Manžel uzavřel kontrakt 8. dubna a 11. už nastoupil do útočného oddílu, takže do války. Tehdy jsem byla klidná, byla jsem si jistá, že bude mít tři týdny výcvik, jak říkají, a že se do konce dubna nemusím ničeho bát. Čekala jsem na telefonát. Jenže on 21. dubna umřel! A výcvik nebyl,“ popsala manželka jednoho z trestanců bojujících v oddílu Štorm-Z.

Podle svědectví samotných členů trestaneckých oddílů vězňům v jejich jednotkách často odmítají vydat základní vybavení, jako jsou lopatky potřebné ke kopání zákopů, lékárničky nebo i použitelné střelné zbraně. „Mnozí vojáci měli automatické pušky, které nebyly použitelné v boji – byly buď úplně rozbité, třeba s mechanickým poškozením hlavně, ať už úplným, nebo jen mušky,“ popsal podle BBC proválečný aktivista Vladimir Grubnik na svém blogu.

Naproti tomu vagnerovci podobné problémy s vybavením neměli. I tak ale pro ně bylo kvůli drsné taktice jejich uskupení těžké přežít. Vězni z řad vagnerovců byli často posíláni v malých skupinkách do útoku na zákopy nebo budovy, aniž by měli podporu dělostřelectva.

Vagnerova armáda poslala podle odhadů do bojů na Ukrajině asi padesát tisíc lidí, než se odtamtud po úmrtí svého lídra Prigožina stáhla. Odhaduje se, že ruské ministerstvo obrany jí zdárně sekunduje a dostalo na frontu už přes šedesát tisíc lidí.

Jaká část z nich přežila, není známo. Bývalý vězeň Daniil Tulenkov, který napsal o svém působení v oddílu Štorm-Z knihu, ale například tvrdí, že přežilo asi jen čtyřicet až padesát procent z těch, kteří s ním bojovali u Robotyne na jihu Ukrajiny. (ČTK)

Ukrajina mezitím jen zřídka komentuje rozsah svých obětí na bojištích. V únoru prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že bylo zabito 31 000 ukrajinských vojáků – ale odhady založené na amerických zpravodajských službách naznačují větší ztráty. (BBC)

Prezident Pavel minulý týden řekl, že Česká republika už identifikovala přes milion kusů munice, které by bylo možné v mimounijních státech pro Ukrajinu zakoupit. Dříve hovořil o počtu 800 tisíc kusů. Pokračuje podle něj snaha sehnat na ně peníze a partnery. „Já myslím, že je to odrazem toho, že si všichni uvědomují určitý dluh ve vztahu ke slíbené podpoře Ukrajině, kdy Evropská unie přislíbila, že do března tohoto roku dodá milion kusů. To se bohužel nepodařilo,“ řekl Pavel.

„Nemáme-li nechat Ukrajinu padnout, což rozhodně není v našem zájmu, tak je dobře, že vznikají iniciativy, jako byla ta naše, které se snaží munici a potřebné vybavení pro Ukrajinu sehnat, kdekoliv je k dispozici,“ uvedl dále prezident.

Cestu premiéra Fialy po Spojených státech amerických sleduje. „Musím říct, že mě to jako Čecha naplňuje hrdostí, když vidím, jak je tam přijímán a kolik pozornosti věnuje americká strana nejenom té naší iniciativě, ale celkově našim postojům v regionu k Ukrajině, k Rusku. Myslím si, že je to návrat do pozic, které si Česká republika zaslouží a ve kterých bych ji rád viděl i já,“ doplnil Pavel.

Dvoudenní návštěvu Spojených států amerických zahájil Fiala v pondělí v sídle Ústřední zpravodajské služby (CIA), při které ho provázeli šéfové všech tří českých tajných služeb. Setkal se též s krajany a večer s americkým prezidentem Joem Bidenem. Dnes by měl Fiala vystoupit v Hudsonově institutu a bude také jednat s představiteli Kongresu. (ČTK)