Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Kreml našel zastánce, který drama u hranic Ukrajiny vysvětlil jako prohru Západu: Miloše Zemana

Foto: ČTK
Foto: ČTK

Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro MF Dnes hovoří o dění u hranic Ukrajiny jako o blamáži amerických zpravodajských služeb. Tak jako v řadě případů v minulosti se přiklání k čistě ruské interpretaci. Prozkoumali jsme, z čeho vychází, co nejde ověřit a kde se mýlí. Krátce po Zemanově výroku o pouhé válce slov například Ukrajinci uvedli, že separatisté ostřelovali a zasáhli budovu mateřské školy.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Zeman z principu nedává interview médiím, která o něm informují kriticky. V rozhovoru pro MF Dnes poskytl náhled, jak se na rusko-ukrajinskou krizi dívá. Nevěnoval se – ani otázky k tomu nesměřovaly – masivní koncentraci ruských jednotek poblíž ukrajinských hranic. Dal si záležet na tom, aby počínání Západu zarámoval jako „blamáž“ – to slovo použil v souvislosti s Ukrajinou třikrát.

Dosud byl v době eskalace konfliktu spíše v ústraní. Rozhovor pro deník vlastněný skrze svěřenský fond Andrejem Babišem (ANO) je důležitý coby signál, co si český prezident o krizi myslí a na jakou stranu se staví.

Jaké výroky pronesl?


  • „Už před několika dny jsem řekl, že podle mého názoru žádná válka nebude. Protože Rusové nejsou blázni, aby se pouštěli do operace, která jim přinese více škody než užitku. Pokud jde o americké tajné služby, je to jejich třetí blamáž. První byla v Iráku, kde se nenašly zbraně hromadného ničení. Druhá byla v Afghánistánu, když tvrdili, že Tálibán nikdy nedobude Kábul. No, a třetí je teď.“

Skutečnost: Prezident šikovně využívá skutečná selhání amerických zpravodajských služeb z minulosti. Irák za vlády diktátora Saddáma Husajna (1979 až 2003) zbraně hromadného ničení měl i nasadil, po 90. letech (kdy čelil sankcím po válce v Zálivu) z tohoto zbrojního programu ale prakticky nic nezbylo. Jedním z důvodů pro invazi do Iráku v roce 2003 byla obvinění, že tyto zbraně dál vyvíjí, ale neprokázala se.

(Irák šel obvinění naproti svým tajnůstkářstvím a měl pro to své důvody, jak nedávno popsala norská bezpečnostní expertka Målfrid Braut-Hegghammerová. Na selhání západních služeb to ovšem nic nemění.)

Prezident dále americkým službám přisuzuje výrok, že tálibové nikdy nedobudou Kábul. Pravda je, že 11. srpna 2021 média informovala o varování zpravodajců, že Kábul může padnout do 90 dní. Není známo, jak staré varování bylo, patrně ale jen pár dní. Kábul padl bleskově, 15. srpna – Zeman tak sice nemluví pravdu, ale

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Analýza

Miloš Zeman

Ruská válka na Ukrajině

TOP

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější