Pachuť déjà vu po fiasku v Hanoji. Trump drží klíč ke Kimově zámku, ale odemknout ho nedokázal
Na pódiu jen jeden mikrofon namísto dvou. Prostřený, ale osamělý stůl. Kvapný odjezd namísto slavnostního podpisu. A Severokorejci v televizi sázejí stromy. Tak to v Hanoji nejspíš dopadnout nemělo.
A přece se to přesně tak odehrálo. Vrcholná schůzka Donalda Trumpa s Kim Čong-unem, druhá svého druhu, slibovala ledacos. Vágní přísliby ze Singapuru upřesní konkrétní kroky, těšili se někteří. Vykročí se k mírové smlouvě, odhadovali jiní. Zárodek diplomatických vztahů, tipovali další.
Nakonec se splnilo pouze to, na čem se shodli zřejmě všichni, kteří summit v Hanoji sledovali: americkému prezidentovi i severokorejskému vůdci pozornost kamer svědčí. Vzbudit zdání družného souladu? Žádný problém; když se umíte pěkně usmát a nebojíte se osobního kontaktu, jde to celkem snadno. Tím spíš, pokud to ještě přiživíte slovy o „velmi dobrém vztahu“, „fantastickém úspěchu“ a instinktu, který vám věští „dobrý výsledek“.
„Myslím, že tento moment sleduje celý svět. Hodně lidí na něj bude pohlížet jako na fantaskní scénu ze sci-fi filmu,“ dal Kim Čong-un k lepšímu před novináři. A mimoděk tím udeřil hřebík na hlavičku.
Předem vyjednaný plán summitu totiž zničehonic přeťal rychlý střih vpravdě filmových kvalit. Namísto slavnostního
