Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Částečný součet: sto let polarografie, rekordní evropský tokamak a neuvěřitelní tvorové pod severním pólem

Částečný součet je pravidelný newsletter Petra Koubského o zajímavostech ze světa vědy. Grafika: Deník N
Částečný součet je pravidelný newsletter Petra Koubského o zajímavostech ze světa vědy. Grafika: Deník N

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet připomíná kulaté výročí objevu analytické metody, která vynesla českému vědci Nobelovu cenu. Řeč bude také o houbovcích, nárazu mořské vlny na zeď a zbloudilé raketě, která není tím, čím se zdála být.

Událostí týdne je rekordní výkon evropského tokamaku JET. Tedy, týdne… ve vědě je to s těmi týdny a měsíci složitější. Experiment, o kterém si přečtete, proběhl v prosinci, ale publikován byl až teď. Přesněji řečeno, teď, zpracovat všechna měření během několika týdnů je u pokusu tohoto typu úctyhodný výkon. Napřed ale obvyklý kabinet kuriozit.

Stručně o věcech, o nichž stačí stručně

  • Slova, která znají lépe ženy než muži, a naopak. Zábavné, ale vyžaduje velmi dobrou slovní zásobu v angličtině. Nevíte-li bez slovníku (stejně jako já), co je taffeta nebo aileron, nemusí to nutně souviset s genderem.
  • Před 54 000 lety se nastěhovali do jeskyně po neandrtálcích. Vydrželi tam ale jen po dvě generace. Nové nálezy ve Francii ukazují, že historie osidlování Evropy druhem Homo sapiens je ještě zamotanější, než se dosud myslelo. Stále jistější ale je, že neandrtálci a moderní lidé žili po dlouhou dobu vedle sebe. (Možná jsme je přece jen nevyhubili.)
  • Počet obětí moru v Evropě v době Karla IV. se dlouho odhadoval na polovinu populace kontinentu. Podle nových výzkumů to vypadá, že jich bylo mnohem méně.
  • Kolem Proximy Centauri, nám nejbližší cizí hvězdy, možná obíhá i třetí planeta – o dvou se už ví.
  • V naší Galaxii se patrně nachází mnoho osamělých černých děr, ale teprve teď se podařilo bezpečně identifikovat první z nich. Kromě toho se možná dvě pozorovatelné černé díry brzy srazí. Tedy, ve skutečnosti se srazily před 1,2 miliardy let, ale víte, jak to myslím.
  • Experimentálně byly potvrzeny dvě odlišné formy vody koexistující při teplotě pod -114 °C za velmi vysokého tlaku. (To je na samostatný článek, doufám, že brzy – nejen o tomto objevu, ale o všemožných jiných anomáliích vody včetně těch, které neexistují, ač v ně mnozí věří. To jsou bohužel ty úplně nejzajímavější.)
  • Kopání tunelů jako hobby. „Vykopal jsem si vinný sklep a nějak se mi nechtělo přestat.“

Stručně o věcech, které by si zasloužily více

Kdyby se pořádala soutěž o každodenní běžný fyzikální jev, jehož teoretický popis je nedostatečný, nejspíše by vyhrála turbulence. Kdykoliv otočíte kohoutkem v koupelně a trubky se rozezvučí, je to důsledkem turbulence – chaotického toku – v potrubí. Matematický popis různých druhů turbulencí je velmi náročný. Celá třída problémů souvisejících s turbulencemi vede na Navierovy-Stokesovy rovnice, které je sice poměrně jednoduché sestavit (zejména když to dva chytří pánové v devatenáctém století už vymysleli za nás), ale nikdo

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Částečný součet

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější