Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Karel Kryl vlastními slovy: Jeho glosy z prvních let po roce 1989 předvídaly budoucnost

Karel Kryl v roce 1991. Foto: Jaromír Šimeček
Karel Kryl v roce 1991. Foto: Jaromír Šimeček

Karel Kryl díky své zkušenosti ze života v německém exilu dokázal přesně analyzovat situaci v Československu po sametové revoluci. Řada jeho výroků, které byly tenkrát odmítány, se ukázala jako prorocká.

Dějiny své doby žije a tvoří každý z nás. Sám za sebe – a za své děti. (1991)

Dospělost – to je vyžadování práv – a převzetí povinností. A hlavně – vědomí historických souvislostí. (1992)

Zvykli jsme si podvádět jiné – a podvádět sami sebe. Neodevzdat řádnou práci; snad nejprve z úmyslu nepodpořit vládnoucí bezpráví. Nechtěně jsme se ale odnaučili práci řádné. Zvyk je železná košile. Posléze zakořenila rakovina zvyku v úrodné půdě naší závisti. Má-li soused kozu, nechtít ji mít také, ale snažit se o to, aby mu jeho koza chcípla. (1992)

Sametem se dá krásně škrtit a dusit. A do sametu se koneckonců balily sťaté hlavy. Já nenavrhuji, aby se stínaly hlavy. Tady ale jako by nebyl nikdo vinen zradou, stavem této země. Lidi vidí bývalého tajemníka, jak si hoví dál, momentálně coby podnikatel. Jak chcete, aby vyrostla nová, lepší generace, když se každý může přesvědčit, že se vyplácí lumpárna, a ne poctivost. Žádné přikázání není svaté, morálka je přežitek. (1993)

Ó, jak tragicky se mýlí ti, kdo se obávají zmrtvýchvstání bolševika s hvězdou na čepici! Bolševik už dávno nelpí na partajní knížce. Sedí dnes ve správní radě nebo na jiné klíčové pozici. A nesedí-li ve vládě nebo v parlamentu, je nepochybně zaměstnán uplácením poslanců. (1992)

Co vede člověka, který se konečně domohl svých svobod, k tomu, aby je odložil, opovrhl jimi, spláchl do jímky? A to ne po letech marné námahy, vyčerpán mnohdy zbytečně vypadajícím snažením, unaven intrikami, pomluvami, výslechy a snad ještě hůře. Bez pokusu o čin, vzdát se činu. (1992)

Klausovo Peníze nesmrdí umožnilo transformaci bolševického majetku, nakradeného za čtyřicet let – do nového kapitalistického vlastnictví. Staronové struktury dnes prakticky ovládly hospodářství, závist a nenávist, pěstované po desetiletí, pak tento trend podpořily – a vlastně z něho mají prospěch. Jsme na cestě nikoli k demokracii západního typu, ale ke kapitalismu devatenáctého století. (1992)

Politikům se nevěří, politikové se kontrolují. Věří se v Boha, věří se v přírodu, věří se v krásu, věří se v myšlenku, ideu. V politika se nevěří, a kdo v něho věří, je idiot! (1992)

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Karel Kryl

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější