Exploze se v noci na dnešek ozvaly v ukrajinských městech Dnipro, Chmelnyckyj a Ivano-Frankivsk, napsal ráno server Ukrajinska pravda, podle něhož invazní armáda podnikla vzdušný úder z více směrů. Podle BBC Rusové útočili pomocí dronů a balistických střel, případně pomocí střel s plochou dráhou letu.
Ukrajinské energetické společnosti Ukrenerho i DTEK hlásí poškození energetických zařízení. „Byly poškozeny tepelné a vodní elektrárny ve středních a západních oblastech (země),“ uvedla firma Ukrenerho na platformě Telegram . DTEK na stejné sociální síti píše , že Rusové zaútočili na tři jeho tepelné elektrárny a eviduje vážné poškození zařízení a jednoho zraněného zaměstnance.
Počty případných zraněných nebo obětí zatím nejsou zcela jasné. Podle BBC je hlášeno několik zraněných z Dněpropetrovské oblasti.
Operační velitelství polské armády mezitím informovalo, že vzlétla jeho i spojenecká letadla. „Polská a spojenecká letadla operují v polském vzdušném prostoru, což může mít za následek zvýšenou hladinu hluku, zejména v jihovýchodní části země,“ sdělilo velitelství na síti X. Jako důvod uvedlo ruský vzdušný úder na Ukrajinu.
Rusko při nedávném útoku na západní Ukrajinu podle polské armády narušilo polský vzdušných prostor svou střelou s plochou dráhou letu, která po 39 vteřinách polský vzdušný prostor opustila. Polská média při některých ruských vzdušných úderech na Ukrajinu informují o preventivní aktivaci polského letectva. (ČTK)
28. března 2024 9:05 Po dalších raketových a dronových útocích, které v noci na dnešek proti Ukrajině podniklo Rusko, jsou hlášeny škody z Charkova nebo Záporoží. Ukrajinské letectvo uvedlo, že ruská armáda k nim použila několik raket různých typů a 28 dronů typu Šáhid.
Protiletecká obrana napadené země podle úřadů 26 bezpilotních letounů sestřelila.
Charkovská oblastní prokuratura podle telegramového kanálu RBK-Ukrajina informovala, že po nočním ruském dronovém útoku jsou poškozené objekty civilní infrastruktury . Jde o restauraci, obchod a kanceláře. V okolních obytných domech jsou vyražená okna. Nikomu se nic nestalo.
V Záporožské oblasti se terčem útoku stala blíže neurčená dopravní infrastruktura. Jednu z obytných čtvrtí v Záporoží zasáhly trosky sestřeleného dronu, v důsledku čehož vznikl požár. Dva lidé jsou zranění.
Na Oděsu dnes ráno ruská armáda zaútočila raketami, podle šéfa oblasti Oleha Kipera nejsou informace o tom, že by se někomu něco stalo. Už v noci na dnešek Rusové odpálili proti Oděské oblasti z Černého moře několik raket, ale podle jižního velitelství ukrajinské armády už nad mořem „ztratily bojovou schopnost“.
Šéf správy Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin ve středu večer na svém telegramovém kanálu informoval, že ve vesnici Červonyj Majak jednoho muže zabila a druhého vážně zranila ruská mina. Vyzval lidi, aby nechodili na místa, která ještě nevyčistili odborníci na zneškodňování min, a aby nesahali na podezřelé předměty. (ČTK)
27. března 2024 7:44 Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila deset z třinácti dronů vyslaných ruskou armádou, uvedl ukrajinský generální štáb. Ruské ministerstvo obrany naopak oznámilo sestřelení osmnácti střel z raketometu nad západoruskou Belgorodskou oblastí. O škodách se ani jedna strana nezmínila.
Ukrajinské letectvo po půlnoci varovalo, že se ze severu blíží ruské bezpilotní letouny a letí na Sumskou, Charkovskou a Poltavskou oblast. Kam dopadly tři nesestřelené drony, generální štáb ani letectvo neuvedly.
Nad Belgorodskou oblastí, která sousedí s Ukrajinou, se podle ruských úřadů podařilo protivzdušné obraně sestřelit střely z raketometu RM-70 Vampire české výroby. Oblastní gubernátor Vjačeslav Gladkov o incidentu informoval zhruba hodinu po půlnoci místního času (v úterý před půlnocí SEČ) a uvedl, že si útok vyžádal jednoho zraněného.
Rusko a Ukrajina v posledních týdnech zintenzivnily vzájemné přeshraniční útoky. Jednotky Moskvy minulý týden cílily zejména na energetický sektor v jedné z největších operací proti ukrajinské energetické infrastruktuře od začátku ruské invaze z 24. února 2022. Šlo podle nich o odvetu za dřívější ukrajinské útoky na ropný průmysl. (ČTK)
26. března 2024 18:41 Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu oznámil, že Ukrajina již velmi brzy dostane 78 houfnic Caesar. Jejich financování se podle něj podařilo zajistit díky spolupráci Francie, Ukrajiny a Dánska, informovaly agentury AFP a AP.
Francie na letošek stanovila cíl vyrobit sto tisíc nábojů ráže 155 milimetrů do houfnic Caesar. Většina z nich, osmdesát tisíc kusů, bude dodána Ukrajině, která se už přes dva roky brání ruské agresi. Od začátku války v únoru 2022 Paříž dodala Kyjevu třicet tisíc těchto nábojů, píše AP.
Ve snaze o zrychlení produkce zbraní a munice si může ministr obrany v souladu se zákonem schváleným na podzim loňského roku „vyžádat personál, zásoby nebo výrobní prostředky“, upozornil Lecornu a dodal, že „poprvé tuto variantu nevylučuje“. Přítomným nejvyšším představitelům armády ale řekl, že to „v tuto chvíli není prioritní nástroj“. Průmyslníkům by mohl ministr také nařídit dát přednost válečné výrobě před tou civilní, uvedl list Le Parisien.
Zbrojení si podle Lecornua vynutil napjatý „bezpečnostní kontext“, zejména pak válka na Ukrajině, která je „novou podobou studené války“. Ministr také upozornil na ruskou jadernou hrozbu, přičemž Francie je v tuto chvíli jediným členem Evropské unie, který má jaderné zbraně k dispozici. (ČTK)
26. března 2024 10:40 Slovinsko také podpoří českou iniciativu, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo EU. Informoval o tom ministr zahraničí Jan Lipavský, konkrétní částku však nezmínil. Podle slovinské agentury STA vláda vyčlení jeden milion eur (zhruba 25 milionů korun).
S návrhem na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu mimo členské státy unie přišel český premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU na počátku února. Prezident Petr Pavel později na Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval o možnosti zakoupit ve třetích zemích 800 000 granátů pro Ukrajince.
K nákupu se dosud připojila zhruba dvacítka zemí od Kanady přes Německo, Litvu, Finsko či Nizozemsko a Lucembursko až po Polsko. Lipavský před týdnem novinářům v Bruselu řekl, že Praha zatím od spojenců získala prostředky na nákup prvních 300 000 kusů a dalších 500 000 kusů je v jednání.
Lipavský dnes bude ve Slovinsku jednat se svými protějšky z formátu C5 – ministry zahraničí Slovenska Jurajem Blanárem, Slovinska Tanjou Fajonovou, Maďarska Péterem Szijjártóem a Rakouska Alexanderem Schallenbergem. Zasedání se bude týkat rozšiřování a fungování EU, ruské agrese proti Ukrajině nebo migrace. Při pracovním obědě se k nim připojí šéf diplomacie Černé Hory Djordje Radulović. Společně projednají podporu zemí západního Balkánu v jejich cestě do EU.
Jednání se podle Lipavského ponese v duchu podpory rozšiřování EU o země západního Balkánu. „To je asi to hlavní téma, které těchto pět zemí spojuje,“ poznamenal. Naposled C5 jednala ve Vídni loni v září, podle Lipavského bude blok deklarovat jednotu v konkrétních otázkách. „Není to o tom, že bychom ladili text prohlášení, ale politický signál z regionu je velmi důležitý,“ doplnil.
Česko na jedné straně a Slovensko s Maďarskem na druhé mají rozdílný pohled na příčiny války na Ukrajině a způsoby jejího řešení i podpory Ruskem napadené země. Zatímco ČR dodává i vojenský materiál, další jmenované státy to odmítají. Názorové rozdíly bývají znatelné i například na tiskových konferencích po jednání Visegrádské skupiny (V4 – ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko). V Praze se v nedávné době sešli premiéři a později šéfové diplomacií těchto zemí.
„Myslím, že to (dnes) vyhrocené nebude. Je to o úrovni očekávání, která od takových setkání jsou. Zatímco u V4 je nastavená laťka očekávání relativně vysoko, stejně tak je velmi detailně zkoumán každý rozdíl nebo rozpor, tak u tohoto středoevropského formátu, který je od počátku orientován na řešení vztahů mezi zeměmi, nemyslím, že jsou takto vysoká očekávání,“ konstatoval Lipavský.
Podle ministra je důležité se o válce na Ukrajině bavit a dál nastolovat téma podpory Ruskem napadené země. „Je potřeba se bavit i o humanitární pomoci i o různých druzích podpory třeba z hlediska rozšiřování EU,“ dodal. (ČTK)
25. března 2024 21:57 Při ruském ostřelování města Vovčansk v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny zahynul pětašedesátiletý civilista, oznámil dnes na platformě
Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.
Počet zraněných lidí v metropoli Kyjevě po ranním raketovém útoku stoupl na deset,
uvedl odpoledne starosta hlavního města Vitalij Kličko.
Protivzdušná obrana sestřelila nad Kyjevem dvě balistické rakety, jejichž trosky se zřítily v centru města a dalších třech čtvrtích. Úřady informovaly dříve o devíti raněných. „V současné době zůstává jedna zraněná v nemocnici. Druhou, šestnáctiletou dívku, už propustili. Další zraněné ošetřili zdravotníci na místě,“ napsal Kličko.
Při nočním útoku ruských bezpilotních letounů na jihu Ukrajiny – v Mykolajivské a Oděské oblasti – bylo zraněno jedenáct lidí, připomněla agentura AFP dřívější hlášení ukrajinských úřadů. V Oděse je podle nich poškozena energetická infrastruktura. O jedenácti zraněných úřady informovaly poté, co v Mykolajivu zasáhly obytný dům úlomky z ruských útočných dronů sestřelených protivzdušnou obranou.
Večer ukrajinská armáda na telegramu informovala o ruském raketovém útoku na rekreační oblast v Oděse, při kterém byli zraněni nejméně čtyři lidé. Oblastní šéf Oleh Kiper před tím uvedl, že zranění utrpěly tři ženy. (ČTK)
25. března 2024 6:14 Útok drony způsobil v noci na dnešek požár v elektrárně v Novočerkassku na jihozápadě Ruska. Informuje o tom ruskojazyčný server BBC s odvoláním na ruské telegramové kanály. Agentura Reuters napsala, že požár už byl uhašen, ale dva bloky elektrárny musely být odstaveny.
Jeden z telegramových kanálů informoval o výbuších u tepelné elektrárny a také o přeletu zhruba dvaceti dronů nad oblastí, která se nachází nedaleko Rostova na Donu.
Gubernátor Rostovské oblasti Vasilij Golubev na Telegramu požár v elektrárně potvrdil, i když nenapsal, co k němu vedlo. Sdělil, že se ho rychle podařilo uhasit, dva bloky zařízení jsou ale mimo provoz. Nikdo podle něj nebyl zraněn. (ČTK)
24. března 2024 10:42 Ukrajinské síly při útoku na Sevastopol na anektovaném Krymu zasáhly dvě velké ruské výsadkové lodě Azov a Jamal, komunikační středisko a další objekty infrastruktury, kterou používá Černomořská flotila ruského vojenského námořnictva.
S odvoláním na
komuniké generálního štábu o tom informují ukrajinská média.
Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Ukrajina podnikla útok na cíle v Sevastopolu v noci na dnešek. Okupační úřady tvrdí, že útok si vyžádal jednoho mrtvého a pět zraněných, ale že se jej podařilo z větší části odvrátit. Protivzdušná obrana nad Sevastopolem podle sdělení sestřelila deset střel. Na sociálních sítích jsou ale k vidění záběry , které podle ukrajinských médií ukazují několik zásahů hlavního komunikačního centra ruské Černomořské flotily.
Ukrajinské letectvo k útoku podle médií použilo britsko-francouzské střely s plochou dráhou letu Storm Shadow, nazývané ve Francii SCALP.
Obětí útoku se podle úřadů stal 65letý obyvatel města, kterého zabily střepiny z jedné z raket.
Rusko ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014 obsadilo a v rozporu s mezinárodním právem anektovalo. Ukrajina na ruské cíle na poloostrově opakovaně útočí. (ČTK)
23. března 2024 10:16 Ruská tajná služba FSB podle médií tvrdí, že podezřelí z včerejšího útoku v Krasnogorsku u Moskvy údajně měli kontakty na ukrajinské straně. Kyjev už včera odmítl, že by měl s útokem cokoliv společného.
Útočníci, kteří byli dnes ráno zadrženi, se podle FSB pokoušeli utéci směrem k rusko-ukrajinské hranici. Předpokládaní teroristé údajně „měli kontakty na ukrajinské straně“, tvrdí FSB podle listu Kommersant. (ČTK)
23. března 2024 8:12 Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v noci na dnešek jeho síly nad několika oblastmi zničily dvanáct ukrajinských dronů. Ruskojazyčný server BBC zase napsal, že v Samarské oblasti hoří po útoku bezpilotního letounu rafinerie.
Drony se podle ministerstva obrany podařilo zničit nad Brjanskou, Bělgorodskou, Voroněžskou a Saratovskou oblastí.
V rafinerii v Samarské oblasti, která se specializuje na výrobu motorového paliva, útok sice způsobil požár, ale nevyžádal si podle místních úřadů žádné zraněné.
Ukrajina na ruská ropná zařízení v poslední době útočí stále častěji navzdory tomu, že Washington podle listu Financial Times požádal Kyjev, aby s tím přestal, protože se obává, že by útoky mohly vést ke zvýšení světových cen ropy a také vyprovokovat Moskvu k odvetným akcím. (ČTK)
22. března 2024 15:38 Rusko připravuje nové uskupení o velikosti zhruba 100 000 vojáků a není vyloučeno, že ho plánuje použít při možné letní ofenzivě, sdělil podle serveru RBK-Ukrajina velitel ukrajinských pozemních vojsk Olexandr Pavljuk.
Ruský investigativní portál Vjortska pak napsal , že podle jeho zdrojů plánuje ruské ministerstvo obrany v nejbližší době vyslat do války dalších 300 000 lidí, především rezervistů, ale možná i branců, kterým skončí základní vojenská služba.
Podle Pavljuka není vyloučeno, že Rusové do léta nashromáždí dostatek sil a přejdou v jedné z oblastí fronty do ofenzivy. „Jsou to zatím ty nejhorší prognózy,“ uvedl. „Ruské plány neznáme úplně přesně. Je ale známo, že (Rusové) vytvářejí uskupení o více než 100 000 vojácích. Není to nutně kvůli nové ofenzivě, možná, že ho využijí k doplnění svých jednotek ztrácejících bojeschopnost,“ sdělil také velitel pozemních vojsk.
Podle ruského portálu Vjorstka je pak možné, že Rusko vyhlásí novou mobilizaci. Podle jeho zdrojů bude také nejspíše vyvíjen tlak na brance, aby podepsali kontrakt s armádou. (ČTK, RBK-Ukrajina )
22. března 2024 11:15 „Nikdo nebude po dvou letech války diktovat Ukrajině, co má dělat,“ prohlásil poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak v reakci na zjištění
Financial Times o americké výzvě, aby Ukrajina zastavila útoky na ruské rafinerie.
„Údery na strategické objekty, to je v souladu s mezinárodním právem… Pokud Rusko, které je iniciátorem války a nese za ni právní odpovědnost, ničí občanskou infrastrukturu, Ukrajina vede obrannou válku a má právo zasahovat i energetický komplex. Budeme v tom nepochybně pokračovat,“ prohlásil Podoljak v rozhovoru pro
TV Dožď .
22. března 2024 10:25 Evropská komise navrhla zvýšení cel na ruské a běloruské obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty. Návrh musí ještě schválit členské státy, tedy Rada EU, kvalifikovanou většinou. To se patrně stane brzy. Souhlas Evropského parlamentu není potřeba.
Nová cla jsou navržena tak, aby byla dostatečná vysoká a odrazovala od současného ruského dovozu do EU. Zároveň ale nemají ovlivnit vývoz do třetích zemí, uvedla Evropská komise. V závislosti na konkrétním produktu se mají dosud nízká cla zvýšit na 95 eur za tunu, nebo má jít o clo ve výši 50 procent hodnoty zboží.
„Opatření mají zabránit destabilizaci trhu EU prostřednictvím jakéhokoli budoucího významného přesměrování ruských obilných produktů na trh EU,“ stojí v prohlášení Evropské komise. Uvalení vysokých cel má rovněž zabránit i tomu, aby se do Evropské unie dostávalo obilí ukradené z Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny. „Tato metoda nezákonného vývozu již nebude zisková,“ dodala komise. Třetím cílem je neumožnit Rusku využívat příjmy z vývozu k financování své agrese vůči Ukrajině, která trvá již více než dva roky. (ČTK)