15:56 Prezident Petr Pavel ocenil, že česká iniciativa nákupu munice pro Ukrajinu, která se přes dva roky brání ruské agresi, nabrala takové tempo. K iniciativě se do dneška připojilo dvacet zemí, řekl dnes Pavel novinářům při návštěvě Zlínského kraje.
Premiér Petr Fiala (ODS), který je nyní ve Spojených státech amerických, v pondělí uvedl, že Česká republika má nasmlouváno 180 tisíc kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu a na zajištění dalších 300 tisíc kusů pracuje.
Prezident Pavel minulý týden řekl, že Česká republika už identifikovala přes milion kusů munice, které by bylo možné v mimounijních státech pro Ukrajinu zakoupit. Dříve hovořil o počtu 800 tisíc kusů. Pokračuje podle něj snaha sehnat na ně peníze a partnery. „Já myslím, že je to odrazem toho, že si všichni uvědomují určitý dluh ve vztahu ke slíbené podpoře Ukrajině, kdy Evropská unie přislíbila, že do března tohoto roku dodá milion kusů. To se bohužel nepodařilo,“ řekl Pavel.
„Nemáme-li nechat Ukrajinu padnout, což rozhodně není v našem zájmu, tak je dobře, že vznikají iniciativy, jako byla ta naše, které se snaží munici a potřebné vybavení pro Ukrajinu sehnat, kdekoliv je k dispozici,“ uvedl dále prezident.
Cestu premiéra Fialy po Spojených státech amerických sleduje. „Musím říct, že mě to jako Čecha naplňuje hrdostí, když vidím, jak je tam přijímán a kolik pozornosti věnuje americká strana nejenom té naší iniciativě, ale celkově našim postojům v regionu k Ukrajině, k Rusku. Myslím si, že je to návrat do pozic, které si Česká republika zaslouží a ve kterých bych ji rád viděl i já,“ doplnil Pavel.
Dvoudenní návštěvu Spojených států amerických zahájil Fiala v pondělí v sídle Ústřední zpravodajské služby (CIA), při které ho provázeli šéfové všech tří českých tajných služeb. Setkal se též s krajany a večer s americkým prezidentem Joem Bidenem. Dnes by měl Fiala vystoupit v Hudsonově institutu a bude také jednat s představiteli Kongresu. (ČTK)
13:42 Ukrajina nedokázala ubránit Trypilskou tepelnou elektrárnu, která vyráběla proud pro Kyjev, poněvadž obraně došly rakety určené k ochraně zařízení. V rozhovoru s americkou stanicí PBS to řekl prezident Volodymyr Zelenskyj. Upozornil také, že Ukrajinci mají nepoměrně méně dělostřeleckých granátů než Rusové.
Rusko podle Zelenského vypálilo na Trypilskou elektrárnu 11 raket. Sedm z nich se ukrajinské obraně podařilo sestřelit, pak jí ale rakety protivzdušné obrany došly. „Čtyři (rakety) Trypilskou zničily. Proč? Protože jsme měli nula raket. Došly nám všechny rakety, které Trypilskou chránily,“ řekl v rozhovoru Zelenskyj.
Trypilskou elektrárnu podle ukrajinských představitelů zcela zničil ruský nálet ve čtvrtek 11. dubna. Elektrárna byla největším zařízením na výrobu elektřiny v Kyjevské oblasti a její výkon 1800 MW byl dostatečný na to, aby pokryl potřeby ukrajinského hlavního města, uvedla agentura Reuters.
Zelenskyj v rozhovoru vyzýval k uvolnění zablokované americké pomoci Ukrajině. „Říkám vám upřímně, bez této pomoci nebudeme mít šanci na vítězství,“ uvedl. Dnes máme jeden dělostřelecký granát na (ruských) deset. Můžeme to takhle ustát? Ne. Letadlo máme jedno na (jejich) 30. Jak se dá takhle bojovat?“ zdůraznil Zelenskyj. (ČTK)
9:12 Ukrajinské schopnosti odrážet intenzivní ruské útočné operace na východě Ukrajiny se zhoršily a patrně se budou nadále zhoršovat, pokud budou trvat průtahy s americkou vojenskou pomocí, napsal Institut pro studium války (ISW).
Ukrajinské problémy s nedostatkem munice jsou natolik závažné, že ukrajinští vojáci u Bachmutu a Avdijivky na východě Ukrajiny mohou vypálit maximálně pět dělostřeleckých granátů na každých deset granátů vystřelených ruskými silami a někdy i méně, podotkl v neděli podle ISW velitel ukrajinského uskupení Chortycja Nazar Vološyn. Ukrajinské dělostřelectvo je však přesnější, tvrdí Vološyn.
Už ve své analýze z předchozího dne ISW upozornil, že Rusko by nedostatek munice mohlo využít k ovládnutí města Časiv Jar v příštích týdnech. Město leží západně od Bachmutu.
Výpadek americké pomoci se znatelně podepisuje na frontě, upozorňují dlouhodobě ukrajinští představitelé i západní média. Balík v únoru schválil Senát USA, ale republikánské vedení Sněmovny reprezentantů jej odmítá předložit k hlasování v Kongresu. Návrh se týká zahraniční pomoci a kromě více než 60 miliard dolarů (asi 1,4 bilionu Kč) pro Ukrajinu zahrnuje i finance pro jiné americké spojence, včetně Izraele. Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson ale v pondělí uvedl, že Kongres bude tento týden projednávat finanční pomoc Izraeli a Ukrajině odděleně.
15. dubna 2024 8:51 Premiér Petr Fiala a americký prezident Joe Biden na dnešním jednání budou koordinovat „celou řadu společných priorit , včetně bezpečnostních otázek, ekonomických příležitostí, které přinášejí prospěch americkému i českému lidu, a společných demokratických hodnot.“ Napsal to Bílý dům ve svém
prohlášení .
Podle prohlášení lídři potvrdí pevnou podporu Ukrajině při její obraně proti ruské agresi.
„Česko je pevným spojencem NATO, který letos slaví čtvrtstoletí v alianci, a představitelé zdůrazní svůj pevný závazek vůči NATO, díky němuž jsme všichni bezpečnější,“ dodává Bílý dům.
Více o Fialově návštěvě USA říká poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v rozhovoru s Deníkem N .
15. dubna 2024 8:30 Ruské armádní velení se podle analytiků z amerického Institutu pro výzkum války bude při dobývání Časiv Jaru v Doněcké oblasti snažit využít toho, že se Ukrajina potýká s kritickým nedostatkem munice. Díky tomu mohou Rusové postupovat rychleji než během operací u Bachmutu, který ovládli loni v květnu po mnoha měsících krvavých bojů, nebo u Avdijivky, jež padla do jejich rukou letos v únoru.
Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj v neděli řekl, že Rusko má v plánu Časiv Jar ovládnout do 9. května, kdy se v zemi tradičně konají oslavy vítězství ve druhé světové válce.
„Z toho vyplývá, že ruské vojenské velení zřejmě předpokládá, že přetrvávající kritický nedostatek munice, s nímž se Ukrajina potýká, umožní ruským jednotkám získat Časiv Jar rychlejším tempem než Bachmut a Avdijivku,“ uvádí ISW ve své pravidelné zprávě o situaci na bojišti během ruské invaze na Ukrajinu.
Připomínají, že při obraně těchto dvou měst Ukrajinci neměli na rozdíl od bojů o Časiv Jar tolik svázané ruce významným nedostatkem dělostřelecké munice a prostředků protivzdušné obrany, které jsou klíčové pro ukrajinskou obranu.
Analytici z ISW zároveň připomínají, že ruské jednotky doposud postoupily teprve do čtvrti Novyj na jihovýchodě města a že Moskva v minulosti stanovovala nerealistické cíle ohledně ruského postupu.
Časiv Jar je důležitý opěrný bod ukrajinské armády v Doněcké oblasti. Jeho případné obsazení by ruským jednotkám umožnilo vystupňovat útoky na asi 25 kilometrů vzdálený Kramatorsk. Kramatorsk a nedaleký Slovjansk jsou jedněmi z posledních velkých měst v Donbasu kontrolovaných Kyjevem. (ČTK)
14. dubna 2024 21:44 Frontu na Ukrajině sleduje tolik dronů, že jakýkoli pohyb může stát ukrajinské i ruské vojáky život , uvedl list Washington Post. Podle něj vojákům nezbývá nic než spoléhat na nedostatek zručnosti pilotů dronů. Operátoři se totiž umí zaměřit i na jediného vojáka a zabít ho, přičemž můžou dron navést i do různých skrýší a zákopů.
Terén na obou stranách frontové linie, kterému se obvykle říká „šedá zóna“, proměnily malé drony, jejichž počet na Ukrajině prudce vzrostl, v „mrtvou zónu“, sdělil americkému listu Oleksandr Nastenko, velitel dronové jednotky v 92. brigádě ukrajinské armády. Drony totiž mohou okamžitě zabít kohokoli, kdo by se před nimi odvážil přesouvat z místa na místo, ať už by to bylo ve dne, nebo v noci.
Nejběžněji používané drony na frontě jsou takzvané FPV drony, které obvykle ovládá naváděč s brýlemi a dálkovým ovladačem a které operátorovi umožňují sledovat v reálném čase obraz přenášený bezpilotním strojem. Tyto levné drony, které Ukrajina dokázala proměnit v moderní zbraň, zpočátku dávaly výhodu ukrajinským vojákům. Jenže Rusové se rychle inspirovali a začali s masovou výrobou vlastních dronů.
Andrew Coté, jednatel americké společnosti BRINC Drones, která dodává Ukrajině vybavení, se domnívá, že použití dronů na Ukrajině lze přirovnat k nasazení tanků v první světové válce. „Je to dost patová situace. Pokud jste v otevřeném terénu, budete pronásledováni,“ podotkl Coté.
Z jedné strany používání dronů patrně šetří životy, poněvadž jejich piloti se mohou držet o něco dál od kontaktní linie než tradiční pěchota. Na druhou stranu ale k vysokým ztrátám vede skutečnost, že kvůli nasazení dronů se zmenšil prostor, kde se mohou vojáci pohybovat, aniž by byli spatřeni. V posledních měsících drony na frontě také podle amerického listu přispěly k tomu, že ani jedna z válčících stran nedokázala učinit zásadnější průlom. (ČTK)
14. dubna 2024 11:59 Svět podle ukrajinského prezidenta Zelenského během íránského útoku na Izrael dokázal, že „má všechno potřebné, aby zastavil jakékoliv rakety a šáhidy“. Svůj příspěvek na sociálních sítích doplnil fotografiemi rozbombardovaných ukrajinských měst.
„Svět potřebuje rozhodnutí, která dokážou vrátit opravdovou, spolehlivou bezpečnost,“ dodal ukrajinský lídr. I Ukrajina podle něj potřebuje podporu spojenců, které se dostalo Izraeli. „Každý den zpoždění pomoci – to jsou další zničené domy, další zničené životy.“
Zelenskyj tak reaguje na zprávy izraelských a amerických úřadů, že 99 procent z asi tří stovek střel a dronů odpálených v noci Íránem bylo sestřeleno.
14. dubna 2024 9:30 Ruská armáda tvrdí, že ráno sestřelila v Krasnodarském kraji deset ukrajinských bezpilotních letounů. Rusko také krátce předtím, kolem 6.30 moskevského času (5.30 SELČ), zlikvidovalo pět dronů nad Černým mořem. Během noci na dnešek byly zničeny i dva drony nad Kurskou oblastí u hranic s Ukrajinou.
Počet obětí ostřelování města Tokmak, které leží na jihu Ukrajiny a je okupováno ruskými silami, stoupl na 16, řekl představitel tamní Ruskem ustanovené správy Jevhen Balyckyj (rusky Jevgenij Balickij) na platformě Telegram. Podle Balyckého během ukrajinského útoku zemřelo jedno dítě, 20 lidí je zraněných, z toho 12 je ve vážném stavu. Na místě stále pokračuje pátrání po přeživších a obětech v sutinách domů. Páteční útok na Tokmak podle ruské okupační správy zasáhl rezidenční oblast, sobotní zprávy hovořily o deseti obětech.
Ukrajinské letectvo dnes informovalo, že protivzdušná obrana zneškodnila všech deset dronů, kterými Rusko v noci na dnešek na Ukrajinu útočilo. Ukrajina se brání ruské agresi už více než dva roky. (ČTK)
14. dubna 2024 7:50 Ukrajinská obrana uvedla, že v noci zničila všech deset ruských dronů, které útočily na Charkovskou oblast. Ruská armáda také k úderům proti cílům na Ukrajině použila čtyři rakety. Co se s nimi stalo, ukrajinské letectvo neuvedlo. (ČTK)
14. dubna 2024 3:44 Lídr senátních republikánů Mitch McConnell vyzval kolegy v americké Sněmovně, aby schválili balíček pomoci Izraeli a Ukrajině, který už prošel Senátem. „Kongres musí také udělat svůj díl práce,“ řekl McConnell.
„Dodatek pro národní bezpečnost, který čeká na přijetí opatření několik měsíců, poskytne Izraeli a našim vlastním vojenským silám v regionu důležité zdroje. Poskytne opožděnou pomoc Ukrajině a vybaví zranitelné spojence a partnery v Asii, aby odradili Čínu. A také umožní naléhavé investice do naší vlastní obranné průmyslové základny,“ pokračoval.
McConnell rovněž vyzval prezidenta Joea Bidena a Kongres, aby „neprodleně splnili své základní povinnosti“. Neupřesnil, které povinnosti má na mysli.
Biden opakovaně prohlásil, že bude bránit Izrael proti Íránu a že USA sestřelují některé bezpilotní letouny letící směrem k Izraeli. (NBC )
13. dubna 2024 16:03 Ukrajina dostane od Německa další systém protivzdušné obrany Patriot, oznámilo dnes spolkové ministerstvo obrany. Podle německých médií dosud Berlín poslal Kyjevu dva takovéto systémy a třetí chce doručit bez prodlení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozhodnutí označil za projev podpory v „klíčovém okamžiku“.
Zpráva přichází poté, co ukrajinští představitelé v posledních dnech žádali spojence o další Patrioty. Systémy americké výroby jsou pro ukrajinskou protivzdušnou obranu zásadní, země napadená Ruskem jich však podle Zelenského nemá dost. Podle analytiků jí chybí také rakety do těchto systémů a v protivzdušné obraně jsou tak za neustálého ruského ostřelování značné mezery.
„Z důvodu nárůstu ruských vzdušných úderů proti Ukrajině se německá vláda rozhodla dál posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu,“ uvedlo podle agentury AFP ministerstvo obrany. Agentura DPA uvádí, že dodatečný Patriot pochází z arzenálu německé armády a má být předán bezprostředně po oznámení kroku.
Zelenskyj prohlásil, že by Ukrajina potřebovala ke kompletní ochraně 25 kusů
Rozhodnutí je poměrně překvapivé, neboť německá vláda o několik dní dříve uvedla, že „pro tuto chvíli“ není v jejích možnostech další americký systém Ukrajině poskytnout. Poté následovala kritika některých představitelů německé opozice a také ostřejší slova Zelenského, který uvedl, že jeho spojenci přehlíží ničivé ruské útoky.
Dnes Zelenskyj na sociální síti X sdělil , že Kyjev dostane také rakety do „existujících systémů“. Poděkoval německému kancléři Olafu Scholzovi, s nímž podle prohlášení předtím mluvil. „Děkuji vám, Olafe, za vaši schopnost vést. Tohle je nefalšovaný projev podpory Ukrajiny v klíčovém okamžiku. Vyzývám lídry všech dalších partnerských zemí, aby tento příklad následovali,“ uvedl ukrajinský prezident.
Podle deníku Financial Times (FT) dosud Ukrajinci měli nejméně tři systémy Patriot. Zelenskyj minulý týden prohlásil, že by jeho země, která se brání ruské agresi přes dva roky, ke kompletní ochraně potřebovala 25 těchto baterií. List FT s odvoláním na své zdroje napsal, že Kyjev tento týden vyjednával se spojenci, konkrétně se Španělskem a Polskem, o dodání dvou baterií.
Západní systémy protivzdušné obrany Ukrajina potřebuje ke zneškodňování raket, jimiž Rusové útočí na její infrastrukturu. Ve čtvrtek jeden takovýto útok zničil Tripylskou tepelnou elektrárnu nedaleko Kyjeva a poškodil také dvě další elektrárny. Ukrajinská armáda po tomto náletu uvedla, že se jí podařilo sestřelit 18 ze 42 ruských raket, což je podle deníku Guardian na ukrajinské poměry relativně nízká úspěšnost.
„Ruský teror proti ukrajinským městům a infrastruktuře způsobuje nesmírné utrpení,“ uvedl dnes německý ministr obrany Boris Pistorius. Dodal, že Berlín usiluje o co nejrychlejší nákup dalších systémů Patriot. (ČTK)
13. dubna 2024 16:00 Ukrajině ještě nedošly střely k západním systémům protivzdušné obrany Patriot a Iris-T, je jich ale nedostatek,
sdělil deníku Guardian poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak.
Novinář deníku Bild ve čtvrtek s odvoláním na svůj zdroj uvedl, že střely k těmto dvěma zásadním systémům Ukrajině už prakticky došly.
„Rozhodně jich je nedostatek,“ sdělil Podoljak ohledně množství raket k systémům protivzdušné obrany Patriot a Iris-T.
Ve dnes zveřejněném rozhovoru také uvedl, že Rusko přešlo na novou taktiku, kdy na jednu ukrajinskou elektrárnu útočí deseti až dvanácti raketami najednou, a že ukrajinská obrana nezvládá tyto nálety zcela vykrýt. „Systém je přetížen,“ uvedl.
Ve čtvrtek byla během masivního ruského náletu zničena Tripylská tepelná elektrárna nedaleko Kyjeva, sdělil její provozovatel Centrenerho. Elektrárna byla největším fungujícím zařízením na výrobu elektřiny v Kyjevské oblasti. Poškozeny byly mimo jiné také dvě tepelné elektrárny největší ukrajinské elektrárenské společnosti DTEK. Bez proudu se ocitlo 200 000 odběratelů v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny, jejíž obyvatelé se i předtím potýkali s odstávkami proudu vynucenými ruskými útoky.
Ukrajinská armáda po tomto náletu uvedla, že se jí podařilo sestřelit 18 ze 42 ruských raket, což je podle Guardianu na ukrajinské poměry relativně nízká úspěšnost.
Podoljak také sdělil, že ho v kontextu ruských útoků na ukrajinská energetická zařízení překvapuje nezájem Západu. „Rusové zcela zničili jednu z největších tepelných elektráren v Evropě. Nenásledovaly ale žádné rezoluce Rady bezpečnosti OSN nebo jiná prohlášení,“ podotkl v odkazu na zničení Tripylské elektrárny. Uvedl také, že ho vyvádí z míry výpadek americké pomoci Ukrajině. Americké administrativě se už několik měsíců nedaří v Kongresu prosadit balík další vojenské pomoci pro Kyjev. (ČTK)
12. dubna 2024 21:32 Čína podle Spojených států podporuje ruskou válku na Ukrajině tím, že Moskvě poskytuje velké množství strojů, mikroelektroniky či technologií pro drony a řízené střely, díky čemuž Rusko může navyšovat svou zbrojní výrobu. S odvoláním na dva vysoce postavené americké činitele o tom dnes informovaly agentury AP a Reuters.
Podle nejmenovaných činitelů v roce 2023 pocházelo přibližně 90 procent ruské mikroelektroniky z Číny, a Rusko ji používalo mimo jiné k výrobě raket, tanků či letadel. Také téměř 70 procent ruského dovozu obráběcích strojů v posledním čtvrtletí loňského roku pocházelo z Číny.
Čínské a ruské subjekty dále podle poznatků amerických zpravodajských služeb společně pracují na výrobě bezpilotních letounů v Rusku či na zlepšení ruských satelitních kapacit využitelných na Ukrajině.
Americký prezident Joe Biden o problematice v nedávném telefonátu hovořil s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Čína sice neposkytuje Rusku přímou podporu ve formě smrtících zbraní, připomíná AP, ale Moskvu dlouhodobě podporuje diplomaticky. (ČTK)
12. dubna 2024 18:31 Lvovské mobilizační úřady se rozhodly motivovat ukrajinské muže k nastoupení do zbraně pomocí videokampaně, která si pohrává s alternativní realitou a ukazuje, jak by se mohly změnit poměry pod ruskou nadvládou.
Autoři kampaně se snaží ukázat, že různé osobní důvody, kvůli kterým se muži zdráhají narukovat, nebo i jejich výmluvy by v případě naplnění černého scénáře působily absurdně.
Ve videu postupně přicházejí do kanceláře odvodového komisaře ukrajinští muži s různými výmluvami. Urostlý a sportovně vyhlížející muž tvrdí, že má třetí stupeň invalidity, muž ve středních letech s prošedivělými vlasy se zase snaží komisaře přesvědčit, že je student. Další s chladnou tváří říká, že mu v zabíjení brání víra.
Pak kamera zabere poprvé komisaře a při pohledu na symboly na jeho uniformě je najednou jasné, že není Ukrajinec, jak si zpočátku divák myslel, ale Rus. Komisař s pohrdavým úsměškem jen zakroutí nad vyslechnutými výmluvami hlavou a v dalším záběru jsou už všichni dříve zpovídaní muži odváženi vojenským automobilem do bojů. V tu chvíli se ve videu objeví slogan „Až nepřítel přijde do tvého domu, nebude klást otázky, bude dávat příkazy“. Komisař pak v závěru s úsměškem rusky říká: „Tak co, bojovníci? Táhneme na Berlín?“
Lvovské mobilizační úřady podle ukrajinských médií uvedly, že jejich videokampaň sice cílí na muže, ale že v řadách armády rády uvidí i ženy. Podle portálu stanice 24 Kanal je video i jakýmsi odrazem toho, čemu čelí Ukrajinci na Ruskem okupovaných ukrajinských územích, které ruské úřady posílají na „jistou smrt“ do bojů. Na verbování Ukrajinců na těchto územích do bojů už dříve upozornilo několik médií.
Ukrajinou v poslední době hýbe debata o nutnosti mobilizovat nové muže, kteří by vystřídali vojáky na frontě unavené už více než dvouletými boji nebo nahradili padlé a zraněné. Ve čtvrtek ukrajinský parlament schválil nový mobilizační zákon, který má úřadům povolávání do armády usnadnit. (ČTK)
12. dubna 2024 16:58 Zájem Čechů o dění na Ukrajině, která více než dva roky čelí ruské invazi, se v posledním roce a půl téměř nemění. O vývoj situace se nadále zajímají necelé dvě třetiny lidí. O několik procentních bodů ve srovnání s dotazováním loni v létě se snížilo vnímání války na Ukrajině jako bezpečnostní hrozby pro Evropu a ČR.
Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), jehož výsledky dnes agentura zveřejnila.
Průzkum se uskutečnil od konce ledna do 11. března a zúčastnilo se ho 966 obyvatel Česka starších 15 let.
Sedm z deseti dotázaných považuje situaci na Ukrajině za hrozbu pro evropskou bezpečnost a mír ve světě. Za hrozbu pro bezpečnost ČR ji označilo 64 procent respondentů. „Z časového srovnání můžeme vidět, že vnímání situace na Ukrajině jako bezpečnostní hrozby se oproti poslednímu srovnatelnému výzkumu z období června a července 2023 v případě vnímání ohrožení evropské bezpečnosti a bezpečnosti České republiky poněkud snížilo,“ uvedlo CVVM. U ohrožení bezpečnosti ČR zaznamenal průzkum pokles o šest procentních bodů, v případě evropské bezpečnosti o čtyři procentní body.
O vývoj situace na Ukrajině se nyní zajímá 57 procent veřejnosti, což se podle výzkumníků od podzimu 2022 prakticky nemění. Mimořádně vysoký zájem zaznamenalo dotazování jen těsně po zahájení válečného konfliktu, tehdy se zajímalo 78 procent lidí.
Více než polovina respondentů nesouhlasí s kroky vlády na podporu Ukrajiny, 43 procent s nimi naopak souhlasí. Obdobně 54 procent lidí se domnívá, že česká vláda Ukrajinu podporuje příliš mnoho, a naopak dvě pětiny považují podporu za přiměřenou. Ani u těchto otázek se názory české veřejnosti podle průzkumu od podzimu nijak významně nezměnily. (ČTK)
12. dubna 2024 13:40 Ukrajina a Rusko si vyměnily padlé . Na Ukrajinu se vrátilo 99 těl, Rusku bylo předáno 23 mrtvých vojáků. Většina z ukrajinských padlých zahynula na frontě u Doněcku. Naposledy si obě strany měnily padlé 29. března – 129 těl dostala Ukrajina, 29 Rusko. (NV)
12. dubna 2024 12:43 Japonský premiér Fumio Kišida v Kongresu vyzval americké zákonodárce, aby podpořili Ukrajinu. Připomněl, že Japonsko přislíbilo napadené zemi dvanáct miliard dolarů a při Ukrajině i nadále stojí. „USA jsou pro Ukrajinu nepostradatelné,“ apeloval.
„Jak dlouho by bez vaší podpory trvalo, než by se naděje Ukrajiny zhroutily pod náporem Moskvy?“ zeptal se v projevu.
„Jak dlouho by trvalo, než by bez přítomnosti Spojených států indopacifická oblast čelila ještě tvrdší realitě?“
Kišida byl teprve druhým japonským premiérem v historii USA, který před americkými senátory i poslanci v Kongresu vystoupil. Prvním byl Shinzo Abe v roce 2015.
V této krušné hodině musí podle něj „demokratické národy světa mít všechny ruce na palubě. Jsem zde, abych řekl, že Japonsko stojí bok po boku se Spojenými státy. Nejste sami. Jsme s vámi“.
Kišida varoval zákonodárce, že Spojené státy se možným opuštěním Ukrajiny vzdají své role ve světových záležitostech. (Reuters )
12. dubna 2024 10:54 Rusko dnes vyhostilo jednoho slovinského diplomata, uvedla agentura TASS s odvoláním na ministerstvo zahraničí v Moskvě. Předtím si ministerstvo předvolalo velvyslance této členské země Evropské unie a sdělilo mu, že Lublaň je odpovědná za „ničení vztahů“ mezi oběma státy.
Vyhoštění diplomata je odvetou za stejný krok Slovinska, které minulý měsíc za nežádoucí osobu označilo jistého ruského diplomata kvůli tomu, že jeho „činnost nebyla slučitelná s diplomatickým statusem“. Tato formulace zpravidla poukazuje na výzvědnou činnost. Moskva tehdy uvedla, že na rozhodnutí Slovinska odpoví.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu řada evropských zemí prohlásila diplomatické zástupce Moskvy za nežádoucí nebo požádala o redukci ruských diplomatických misí. Rusko pak sáhlo ke stejnému opatření.
Ve čtvrtek Rusko prohlásilo za nežádoucí osobu jednoho pracovníka rakouské ambasády v Moskvě v reakci na nedávné vypovězení dvou ruských diplomatů z Rakouska. (ČTK)
12. dubna 2024 7:52 Rusko dnes nad ránem podniklo další útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu , vlna úderů nebyla ale tak masivní jako předchozí noc. Škody jsou hlášeny z okolí Kryvého Rihu v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny.
Trosky sestřeleného dronu tam dopadly na blíže neupřesněný energetický objekt, který začal hořet. Hasiči požár likvidují, píše server Ukrajinska pravda. (ČTK)
11. dubna 2024 23:07 Dnešní ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu byly ruskou odvetou za ukrajinské údery na ruskou energetiku, uvedl podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Prohlásil také, že v zimě Rusko neútočilo na ukrajinskou energetiku z humanitárních pohnutek.
Ruskem rozpoutaná válka si už na Ukrajině vyžádala tisíce mrtvých mezi vojáky i civilisty a denně pustoší ukrajinská města a ukrajinskou infrastrukturu.
„Bohužel jsme v poslední době pozorovali sérii úderů na naše energetické objekty a byli jsme nuceni na ně odpovědět,“ prohlásil Putin. Rusko v poslední době hlásilo množství dronových útoků na své území. Ukrajinské bezpilotní prostředky podle médií často zasahují ruské ropné terminály nebo sklady paliva. Ukrajina se k těmto útokům oficiálně nehlásí, ukrajinská média je ale s ukrajinskými operacemi spojují.
Rusko během noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 42 raketami a čtyřicítkou dronů Šáhed, uvedla ráno ukrajinská armáda. Při nočním náletu byla mimo jiné zcela zničena Trypilská tepelná elektrárna nedaleko od Kyjeva, sdělil představitel podniku, kterému elektrárna patří. V druhém největším ukrajinském městě Charkově bylo po nočních útocích podle místních představitelů bez dodávek proudu přes 200 000 odběratelů. Charkov se už předtím potýkal s odstávkami proudu vynucenými předchozími ruskými útoky.
Putin tvrdí, že Rusko z humanitárních důvodů v zimě nepodnikalo žádné útoky na ukrajinské energetické objekty. „Mám na mysli to, že jsme nechtěli nechat bez elektrické energie sociální zařízení, nemocnice a tak dále,“ citovala ruského prezidenta agentura TASS. Ukrajina nicméně i v zimě hlásila ruské útoky na nemocnice a další objekty civilní infrastruktury nebo výpadky proudu po ruských útocích. Ukrajinští představitelé kromě toho prakticky denně informují o dalších zabitých nebo zmrzačených civilistech. (ČTK)
11. dubna 2024 13:49 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hodlá na summitu iniciativy Trojmoří s ostatními státníky probrat situaci na ukrajinském bojišti i to, co Ukrajina akutně potřebuje. „Nejurgentnější potřebou je protivzdušná obrana,“ řekl na úvod novinářům.
„Není to jen pro ukrajinskou, ale i pro evropskou bezpečnost. Děkuji, že jste s námi od prvních dnů velké ruské invaze,“ dodal Zelenskyj.
11. dubna 2024 13:01 Prezident Petr Pavel se před začátkem plenárního jednání na summitu iniciativy Trojmoří v Litvě sešel s ukrajinským prezidentem Zelenským. Jednali o situaci na Ukrajině či o tom, co Ukrajina aktuálně potřebuje. Zelenskyj poděkoval za českou muniční iniciativu.
Už třetím rokem umírají nevinní lidé kvůli ruské agresi, Ukrajina proto stále potřebuje naši pomoc, napsal po jednání s ukrajinským prezidentem Pavel. „Ujistil jsem Volodymyra Zelenského, že Česko bude i nadále podporovat Ukrajinu všemi možnými prostředky. Tedy nejen dodávkami munice ve spolupráci se zahraničními partnery, ale i plánováním poválečné obnovy a podporou země na cestě do EU a NATO,“ uvedl.
11. dubna 2024 12:52 Ukrajina a Lotyšsko podepsaly bezpečnostní smlouvu, podle níž má Lotyšsko Ukrajině poskytovat pomoc ve výši 0,25 procenta svého HDP, uvedl ukrajinský prezident Zelenskyj.
11. dubna 2024 10:55 Ruské rakety při nočním útoku úplně zničily Trypilskou tepelnou elektrárnu, která se nachází asi 45 kilometrů jižně od Kyjeva. Agentuře Interfax-Ukrajina to sdělil šéf dozorčí rady podniku Centralenerho, kterému elektrárna patří.
Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý útok na energetickou infrastrukturu v pěti ukrajinských oblastech. Poškozeny byly mimo jiné dvě tepelné elektrárny největší ukrajinské elektrárenské společnosti DTEK. Útoky připravily podle úřadů na 200 000 lidí o dodávky energie. (ČTK)
11. dubna 2024 10:24 Ukrajinská Nejvyšší rada přijala 283 hlasy zákon o mobilizaci, který zásadně zjednodušuje možnosti odvodu ukrajinských mužů na frontu. Zákon musí ještě podepsat prezident Zelenskyj, poté za měsíc začne platit.
Pouze dvaatřicet poslanců se vyslovilo proti přijetí zákona.
Ten přináší řadu zásadních změn, které jsou ukrajinskou společností přijímány nejednoznačně.
Především ti muži, které z různých důvodů zdravotní komise neuznala způsobilými vojenské služby, budou před ni muset nyní znovu předstoupit. Zvláštní pozornost je zaměřena na invalidy I. a II. skupiny, kteří byli do této kategorie zařazeni po 24. únoru 2022, kdy Rusko masivně napadlo Ukrajinu. Opakovaná zdravotní prohlídka má jednak vyloučit, že se tito lidé vyhnuli vojenské službě například za úplatek, a také přehodnotí stanovené diagnózy. Respektive znovu určí, která zdravotní omezení již nebudou překážkou služby v ozbrojených silách.
Vojáci osvobození ze zajetí mohou dále sloužit, pouze pokud sami chtějí. Stejně tak osoby mladší pětadvaceti let (dříve prezident Zelenskyj podepsal zákonnou normu, která snížila věk mužů povolávaných na frontu ze 27 na 25 let).
Namísto povinné vojenské služby se objevuje v zákoně termín základní vojenská služba, která má trvat 5 měsíců v době míru a 3 měsíce za války. Občané mladší čtyřiadvaceti let si mohou vybrat, v kterém roce a období chtějí službu vykonat. Tato ustanovení začínají platit 1. září 2025.
Na všech vysokých školách se zavádí všeobecná vojenská příprava.
Ve státním aparátu mohou pracovat pouze ukrajinští muži, kteří prošli vojenskou službou, nebo od ní byli osvobozeni jako invalidé.
Zavádí se rovněž zákonná možnost povolat do armády osoby odsouzené, kromě těch, kdo se provinili proti národní bezpečnosti země. Mobilizováni také nebudou lidé odsouzení za úkladné vraždy a znásilnění.
Od chvíle, kdy začne platit nový zákon, musejí mít všichni ukrajinští muži způsobilí vojenské služby u sebe neustále vojenskou knížku a na požádání vojenské policie ji předložit.
Těm, kdo se budou vyhýbat službě v armádě, hrozí ztráta řidičského oprávnění.
Naopak kdo uzavře s armádou dobrovolně kontrakt, získá slevy a výhody při splácení hypotéky.
Nový zákon pamatuje i na ukrajinské muže, kteří se nacházejí v zahraničí. Stejně jako ti, kdo zůstali na Ukrajině, musejí do 60 dnů od chvíle, co zákon vstoupí v platnost, obnovit své osobní údaje v odvodových komisích, a to i telefonicky nebo online. V opačném případě jim už nebudou poskytovány žádné služby ukrajinskými konzuláty. Kromě toho jim hrozí pokuta ve výši 22 tisíc hřiven (asi 13 tisíc korun).
Ovšem až 5 let vězení hrozí těm, kteří již byli povoláni a nedostaví se k příslušné jednotce.
Osvobozeni od vojenské služby budou někteří vybraní státní úředníci, pracovníci strategických odvětví, které nelze nahradit, a majitelé důležitých podniků.
Civilisté musejí poskytnout armádě dopravní prostředek, pokud sami vlastní více než jeden kus.
Ze zákona byl na žádost ministra obrany Rustema Umarova vyjmut paragraf o rotaci a demobilizaci po 36 měsících služby. Vojáci tak nemají již automaticky zákonné právo na odchod z armády po třech letech v ozbrojených silách. Parlamentní výbor pro obranu doporučil během následujících osmi měsíců připravit nový zákon o demobilizaci. (NV )
11. dubna 2024 8:20 Cílem rozsáhlého nočního ruského útoku na Ukrajinu bylo poškodit kritickou infrastrukturu v pěti regionech, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ruské síly použily více než čtyři desítky střel a přibližně stejný počet dronů a Zelenskyj opět apeloval na spojence své země, aby Ukrajině poskytli prostředky pro protivzdušnou obranu. O poškození elektráren a rozvoden v pěti regionech informuje podle agentury Reuters také provozovatel přenosové soustavy.
„Ruští teroristé opět zaútočili na kritickou infrastrukturu. Došlo k dalšímu odpornému raketovému útoku na Charkov a Charkovskou oblast. Byly zasaženy také objekty v Kyjevské, Záporožské, Oděské a Lvovské oblasti,“ uvedl Zelenskyj na telegramu a na adresu západních partnerů dodal, že Ukrajina potřebuje prostředky pro účinnou protivzdušnou obranu a další zbraně, a ne „zavírání očí“ a zdlouhavé diskuze.
Rozsáhlý ruský útok vyvolal požáry na energetických objektech ve Lvovské, Oděské a Záporožské oblastí, nepřítel útočil také na energetiku v Kyjevské a Charkovské oblasti, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní a oblastní úřady. (ČTK)
