Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Nejsi politik, nerozumíš tomu, říkali mu. Pravé úmysly Sovětů a komunistů však odhadl mnohem dřív než Beneš

Ladislav Karel Feierabend se ve veřejném životě objevil na sklonku Rakouska-Uherska. Foto: ČTK
Ladislav Karel Feierabend se ve veřejném životě objevil na sklonku Rakouska-Uherska. Foto: ČTK

V roce 1943 důrazně varoval Edvarda Beneše před cestou do Moskvy i podpisem Smlouvy o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci se Sovětským svazem. S představiteli demokratických stran, kteří měli vést československý národ po osvobození od nacistů, se pak v roli ministra exilového kabinetu v Londýně dostával do zásadních sporů stále častěji. Příběh Ladislava Karla Feierabenda mimo jiné ukazuje, jak neschopné reálného posouzení situace tehdejší politické špičky exilu včetně Edvarda Beneše byly. A také jak nám škodí desetiletí přetrvávající tendence spoléhat na spasitele, který za nás bude tahat horké kaštany z ohně.

Když mu prezident oznámil, že se z londýnského exilu do osvobozeného Československa rozhodl vrátit přes Moskvu, ostře mu opáčil, že je rozhodně proti a pokládá to za neštěstí. Ladislav Karel Feierabend, významná osobnost hospodářského a později i politického života první a druhé Československé republiky, byl totiž přesvědčen, že v Moskvě nebude mít Beneš při sestavování nové vlády volnou ruku. Naopak se tam ocitne víceméně v pasti. Měl by se proto vrátit domů z Londýna, a to až ve chvíli úplného osvobození země.

Prezident Beneš, který si Feierabenda velmi vážil a často s ním v exilu dopodrobna probíral všemožné otázky budoucího Československa, tento postoj odmítl. A tehdy už bývalému členovi své exilové vlády – Feierabend totiž kvůli nesouhlasu s politikou kabinetu v únoru 1945 podal demisi – řekl, že není politik, když může zastávat takový názor. Nikde jinde přece nelze mít na politická jednání vliv tak dobře jako na místě samém.

Navíc prý už předem oznámil komunistům, že ministerstva vnitra a národní obrany nedá v osvobozeném Československu jedné straně. Feierabend mu takto dává špatné vysvědčení, když se domnívá, že nějaké místo na světě může mít vliv na jeho rozhodování při sestavování nové vlády, stál si za svým Beneš.

Jak to dopadlo, dnes dobře víme. Předsedou první vlády osvobozeného Československa se stal Zdeněk Fierlinger. Člověk, kterého v té době samotný Beneš i exilová vláda pokládali za nespolehlivého představitele Československé republiky, a dokonce zrádce československé demokratické věci. Dnes je řada odborníků přesvědčena, že

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Historie

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější