Proč už Praha nestaví druhé Vinohrady?
Pražské Vinohrady jsou významnou a velmi oblíbenou čtvrtí. Najdete zde mnoho vyhlášených kaváren, architektonicky zajímavých budov i na centrum města nezvykle rozlehlých parků. Je to také jedno z míst, která nám mohou ukázat, proč je bytová krize v Česku takový problém.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Potíže s nedostatkem bydlení řeší celá Evropa. I v zahraničních médiích je však jako ten nejhorší příklad představována právě Praha. Problém je široký a řešení složité. Na Vinohradech se ale dá popsat to, jak zásadní aspekt je hustota osídlení.
V Praze probíhala v posledních letech velká suburbanizace a obyvatelé města se spíše přesouvali dál do Středočeského kraje. Budování prstenců domků kolem Prahy má však za následek kromě jiného nízkou hustotu osídlení – tedy že na daném prostoru bydlí méně lidí. Není to problém jen samotných pražských předměstí, ale také částí Prahy, kde převládají vilové čtvrti či rodinné domy.
Praha v tomto ohledu patří s 25 obyvateli na hektar mezi ty méně zalidněné metropole Evropy. Milán má při podobném počtu obyvatel skoro třikrát menší rozlohu a žije v něm průměrně 73 obyvatel na hektar. Hustota obyvatelstva v Mnichově a ve Vídni je kolem 40 osob na hektar. Varšava a Budapešť s obdobnou rozlohou jako Praha dosahují počtu 33 lidí na hektar, upozorňuje IPR.
Právě hustota obyvatel je přitom pro budoucnost důležitá. Nejen z hlediska samotného řešení bytové krize, ale i kvůli výstavbě udržitelného bydlení či řešení klimatických otázek a dalších výzev. Upozorňuje na to ostatně i OECD, podle které by Česko mělo směřovat k větší hustotě svých měst.
Vinohrady jsou jednou z pražských čtvrtí, které mají největší hustotu obyvatel v hlavním městě. Společně s částí Vršovic, Žižkova a Dejvic jsou ukázkou tzv. blokové zástavby v metropoli. Architekt a urbanista Peter Bednár pro Deník N vysvětluje, že z hlediska urbanismu zatím v Praze lepší čtvrti nejsou.
„Tento typ urbanizace se dá považovat za nejlepší pro poměr využití území, hustoty obyvatel, služeb a celkového vzhledu. Hustota obyvatel je zpravidla chápána negativně, ale Vinohrady pozitivně. Protože jsou plně kompatibilní s moderním způsobem života,“ popisuje.
Praha ví, že se na jejím území musí stavět. Je potřeba víc obecních či družstevních bytů. Kromě jiného se ale město musí snažit o hustší výstavbu. Cestou jsou
