Deník N

Most is the most! Fenomenální seriál porušuje pravidla žánru – což mu možná dodává na přitažlivosti

Menšina k menšině sedá. Foto: Michaela Buchtová, Česká televize
Menšina k menšině sedá. Foto: Michaela Buchtová, Česká televize
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Kdo se nevyjádřil k Mostu!, ten jako by nebyl. A protože Deník N být chce, přidáváme ještě jedno polínko. Poslední díl odvysílán a my čekáme, co to udělá s televizní tvorbou do budoucna.

Skončil momentálně nejsledovanější seriál České televize Most!. Osm dílů mělo postupně rostoucí sledovanost kolem 1,9 milionů diváků a divaček u obrazovek a na internetu jej dále sledovalo až 680 tisíc diváků, což je víc než hlavní zpravodajskou relaci. Přitom ČT si ze začátku nebyla ani jistá, zda seriál vysílat na prvním kanále.

Hlášky ze seriálu ihned zlidověly. V jednu chvíli jste mohli v trafikách najít najednou tři až čtyři časopisy, které měly na titulní stránce některého z hereckých představitelů seriálu nebo se na základě něj snažily vytěžit témata, jako jsou transsexualita, rasismus, chudoba nebo české buranství.

Scenárista Petr Kolečko dostal příležitost v rozhovorech nakopnout politickou korektnost jako „zbytečnou blbost“. Herci Erika Stárková a Vladimír Škultéty se zase zapojili do kampaně Greenpeace proti těžbě hnědého uhlí. Na příkladu romského nestudovaného, ale talentovaného herce Zdeňka Godly jsme se mohli dočíst, jak snadno se i bystrý člověk dostane nespravedlivě na základě barvy pleti do zvláštní školy.

Největší porevoluční fenomén

Je zjevné, že máme co do činění s kulturním a společenským fenoménem, jaký tady od revoluce v roce 1989 ještě nebyl. Jak sdělil jeden uživatel na Facebooku: „Jsem stejně jako zbytek diváků ohromen, že ČT natočila seriál, který není úplná slátanina, a nevím, jak na to reagovat. Je to nová situace, se kterou nikdo nepočítal.“ Dokonce ani žádný filmový počin nevzbudil tolik diskusí, tolik rozdílných ohlasů a intenzitu vášní, s jakou se k němu divácky přistupovalo. Most! je víc než oscarový Kolja, „je nejvíc“, jak se říká v současné hovorové češtině. Kdo se nevyjádřil k Mostu!, jako by nebyl. Dycky Most!, ergo sum.

Ve snaze o moudrý konejšivý hlas se pak vždy od někoho, kdo chtěl stát nad ostatními, ozývalo: „Ale vždyť je to jen zábava, neberte to tak vážně.“ Jenomže na tomto hlasu není nic moudrého. Most! překročil bariéru pouhé zábavy. Zasáhnul nějaké citlivé body ve společnosti, byť třeba nezáměrně, a mluví se o něm jako o díle, jemuž se podařilo spojit různé, dříve nekomunikující vrstvy české společnosti – je pro „lopaty“ i „intoše“, pro obyvatele chudých regionů i pro pražské hipstery.

Opravdu ale Most! přemosťuje různé břehy a je tak „pro všechny“, jako to o sobě tvrdí třeba hnutí ANO? V čem spočívá jeho nekorektnost a co je na něm zvláštního z hlediska zábavy?

V tomto okamžiku nejčtenější