Proč chce Méline byt mimo Paříž a proč Sara zatím žije s matkou? Ptali jsme se lidí z šesti evropských zemí na dostupnost bydlení
Ceny bydlení nerostou jen v Česku, ale také v řadě jiných zemí. Ukazují to data i zkušenosti respondentů ze sedmi různých států světa, které oslovil Deník N. Od Francie po Finsko zažilo problémy se stěhováním do „vlastního“ mnoho z nich: mají za sebou dlouhé pobyty u rodičů i bydlení s přáteli ve společném bytě či domě.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Slovensko
Třiatřicetiletá PR manažerka Veronika kupovala před dvěma lety spolu s manželem zrekonstruovaný byt v širším centru Bratislavy. Čtyřiasedmdesát metrů se třemi pokoji je tehdy stálo v přepočtu zhruba 5,4 milionu korun. Zrovna v těchto dnech se ve Veroničině domě prodává podobný byt – tentokrát ale nezrekonstruovaný už za 5,8 milionu korun. Slovenský mzdový medián byl ve stejné době v přepočtu zhruba 26 000 korun (v potaz je potřeba brát, že v Bratislavě by byl zřejmě o něco vyšší).
Přestože nemovitosti jsou pro Slováky, stejně jako pro Čechy, čím dál dražší, zájem o ně je velký. Podle Veroniky bylo hledání bytu v hlavním městě náročné. „Dvakrát jsme přikývli na byt a dvakrát nás v den podpisu rezervační smlouvy předběhl kupec, který měl hotovost,“ říká s tím, že pár si bral na byt úvěr, se kterým mu finančně pomohli i rodiče.
Právě úvěry jsou zřejmě to, v čem se aktuálně český a slovenský trh s nemovitostmi liší nejvíce. V Česku se úrokové sazby hypoték pohybují kolem čtyř procent a po zásazích ČNB se očekává jejich další růst. Na Slovensku jsou naopak úrokové sazby na historickém dně a začínají u
