Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

V Devadesátkách mě přitahuje, jak se kriminalistům nedaří trestat zlo, říká spoluscenárista seriálu

Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Metanol, Dukla 61, Ochránce, Devadesátky. Scenárista Matěj Podzimek je spoluautorem nejúspěšnějších a nejoceňovanějších televizních sérií posledních let, za Ochránce tvůrci nyní získali Cenu filmové kritiky. „Miluju pracovat ve dvojici, ale na Devadesátkách jsem jen vyšíval. Text bývalého policajta Josefa Mareše byl mimořádný. Baví mě, že strana dobra je zásadně znevýhodněná,“ říká Podzimek.

V rozhovoru se mimo jiné dočtete:

  • S čím by Matěje Podzimka každý příčetný dramaturg vyhodil.
  • Kdy začíná hodina kvalifikované deprese.
  • Jak se píšou postavy „pozpátku“.
  • Jak důležité je umět se dobře rozvést.
  • Co znamená „smysl pro tumor“.
  • O touze po slávě a o Ivetě Bartošové.

Jste o pár let mladší než já, v devadesátkách jsme byli teenageři. Při sledování Devadesátek jsem si znovu uvědomila, jak málo událostí si z té doby pamatuju, že jsem si skládačku doplňovala až zpětně. Co vy?

Devadesátky máme asi všichni z naší generace spíš v oparu…

V duchu otřepaného „Kdo si pamatuje devadesátky, ten je neprožil“?

Spíš že si je zpětně idealizujeme v duchu „bejvávalo dobře“. Byli jsme děti nebo dospívající, když nastala svoboda. Když jsem Pepův scénář četl, taky jsem najednou viděl věci, které jsem tehdy nevnímal s ohledem na svůj věk, ale i zázemí, ve kterém jsem žil. Měl jsem fešácký dětství, můj „dospělý“ život začal v podstatě až s jedenáctým zářím.

Až zpětně mi došlo, že svoboda přinesla i fakt, že možné bylo všechno i v tom nejhorším slova smyslu. Že dřívější, byť vynucené autority najednou neplatily, všechno bylo bezbřehé a rozostřené a dost trvalo, než se ta řeka vrátila do koryta.

Kutilové policie a mantáci zločinu

Mě šokovaly počty vražd. V roce 1989 to bylo 126, ale v polovině 90. let už to šplhalo ke třem stovkám ročně, v roce 1998 dosahoval počet obětí úrovně 313. Pro srovnání, v roce 2019 už to bylo „jen“ 143.

Přesně tak, ať žijou tvrdá data. Jsem rád, že seriál strhává tu růžovou oponu krásných svobodných devadesátek a nasvítil zběsilost doby. Třeba orlické vraždy už zpracované byly a Sametoví vrazi jsou dobrej film. Ale až Devadesátky je ukazují z perspektivy těch znevýhodněných, tedy policajtů. Je prospěšné tak zásadní události vidět i z jiné strany.

Proč jste tak zdůraznil slovo „znevýhodněných“?

Protože v něm spočívá jeden z nejdůležitějších rozdílů mezi

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Seriály

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější