Britská pomoc Ukrajině podvázaná Johnsonovým skandálem, sankce zas ruskými investicemi v „Londongradu“
Británie se angažuje v pomoci Ukrajině ohrožené Ruskem a také v pomoci Pobaltí víc než mnohé jiné evropské země. V čem spočívá takový zájem království o východ Evropy a ostrý postoj vůči Rusku? A které britské reálie je naopak otupují? Z Londýna vysvětluje Ivan Kytka.
Makléři v londýnské City doporučovali koncem týdne svým klientům vsadit peníze na pád francouzských a německých akcií jako způsob, jak ochránit investice před ztrátami v případě další ruské invaze na Ukrajinu. Bezpečný přístav by měly zajistit i investice do amerického dolaru, japonského jenu a zlata.
Krize kolem Ukrajiny zatím neměla na samotnou londýnskou burzu výrazný dopad. I přes to, že v útrobách britského vládního Whitehallu střídavě sílí a utichá tlukot válečných bubnů.
Británie ctí budapešťské závazky z roku 1994
Přes svou geografickou vzdálenost (nebo právě pro ni) se Británie mezi evropskými spojenci NATO zapojila patrně nejaktivněji do vojenské a diplomatické pomoci Ukrajině, které podle zpravodajských služeb hrozí nová invaze stotisícového kontingentu armády Ruské federace.
Jsou-li analýzy zpravodajců správné, šlo by podle ostrovních expertů o nejvážnější vojenskou operaci na evropském kontinentu od invaze Kremlem vedených vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 a o zřejmě nejkrvavější konflikt od konce druhé světové války.
Londýn svou bezvýhradnou podporu Kyjevu zdůvodňuje kromě jiného
