Centrální banka dál šlape na inflační brzdu. Základní sazbu už ale příliš zvyšovat nehodlá

Navýšení základní repo sazby na 4,5 procenta analytici očekávali. „Mělo by však jít o poslední mimořádnější zvýšení. Nyní by již měla ČNB měnit úrokové sazby spíše po menších krocích. Jak již naznačili někteří členové bankovní rady před čtvrtečním jednáním, vysoké sazby poblíž pěti procent by nemusely v tuzemské ekonomice zůstat dlouho. V závěru roku by ČNB mohla již začít zvažovat jejich postupné snížení,“ míní hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. To uvedl i guvernér národní banky Jiří Rusnok, podle něhož lze v druhé půlce letošního roku očekávat spíše snižování základní sazby.

Členové bankovní rady dříve naznačili, že zmiňovaná sazba může vystoupat až na úroveň pěti procent. „Pokud by se naplnily všechny předpoklady naší nynější makroekonomické prognózy, tak už by neměla vznikat výraznější potřeba dalšího zpřísňování měnové politiky prostřednictvím sazeb,“ řekl Rusnok. „Na druhou stranu vnímáme mírná proinflační rizika, takže je tu jistá pravděpodobnost, že situace bude vyžadovat další zpřísnění. Rozhodnou další měsíce. Strop pro zvyšování sazeb nemáme,“ dodal. Podle něj o případném dalším razantním navýšení sazeb rozhodne míra zdražování v lednu, jejíž výsledky se teprve očekávají. Podstatný bude také vývoj v globálních dodavatelských řetězcích, jejichž narušení v pandemii inflaci posiluje. Rizikový faktor představuje také možný konflikt na Ukrajině.

V prosinci dosáhl meziroční růst cen 6,6 procenta a začátkem letošního roku by měl být ještě výraznější. V lednu totiž firmy tradičně přeceňují své zboží a služby, takže v cenících zohledňují zvyšování nákladů. Od Nového roku navíc stát skončil s odpouštěním DPH na energie, což na sklonku předešlého roku inflaci zpomalovalo. Za leden, pro který ještě nejsou dostupná data, proto analytici očekávají meziroční inflaci až na úrovni