Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Korespondenční volbu prezidenta nestihneme, připouští vláda. Rozebíráme návrh, který tiše míří k ledu

Tradičně červená poštovní schránka britské služby Royal Mail. Foto: ČTK / PA Wire
Tradičně červená poštovní schránka britské služby Royal Mail. Foto: ČTK / PA Wire

Korespondenční volba prezidenta a poslanců, kterou chce zavést vláda Petra Fialy (ODS), budí ve Sněmovně i v části společnosti silné emoce. Dělicí linie vede mezi tím, komu pomůže a komu uškodí. Přinášíme detailní rozbor celého záměru i analýzu jednotlivých argumentů. Koalice slibovala, že se změnu pokusí prosadit už pro lednovou volbu hlavy státu, kvůli tvrdému odporu opozice se to ale nejspíš nepovede.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Opozice, která ve Sněmovně disponuje menšinou 92 hlasů ze 200, si nenápadně připsala symbolické vítězství. Zdá se, že se jí podařilo zastavit vládní plán, abychom už příštího prezidenta mohli volit i korespondenčně.

Přispělo k tomu také to, že Fialův kabinet věnoval pozornost jiným prioritám. Byť vládní politici za jednu z nich nadále označují právě i zavedení možnosti hlasovat korespondenčně, mezi řádky nyní zaznívá, že v lednu to ještě nepůjde.

„Věřím, že korespondenční volbu prosadíme. Kvůli nesmyslným obstrukcím opozice ale v tuto chvíli bohužel nevidím reálně, že by se její projednání stihlo do nadcházejících prezidentských voleb. Korespondenční volba pro české občany v zahraničí ale zůstává prioritou STAN i vlády, ostatně je i v programovém prohlášení,“ řekl Deníku N vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan. Právě on začátkem letošního roku prohlásil, že chce změnu prosadit do lednové volby nové hlavy státu.

Korespondenční volba je ve vyspělých zemích poměrně běžná věc. V Česku je vůči ní poměrně silný odpor stran, které od Čechů v zahraničí získávají jen málo hlasů. Rakušanem zmíněná obstrukce byla zejména prací SPD, jejíž politici jednání Sněmovny fakticky zablokovali nekonečnými projevy, takže návrh neprošel ani prvním čtením.

Šéfka dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) připouští, že „každým dnem se prosazení zákona ještě pro prezidentské volby stává těžším“, dodává ale, že „reálné to stále je“.

Podle předsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy ale rychlé prosazení návrhu naráží na vytrvalý odpor opozice. Lednový termín je tak podle něj spíše nereálný. „Každému, kdo umí Sněmovnu, bylo jasné, že v situaci, kdy opozice signalizovala takto silnou nevůli, to bude velmi složité,“ říká k možnosti přijmout úpravu už pro prezidentské volby 2023.

„Je to věc, u které nám opozice vyhrožuje, že když se ji pokusíme projednávat, tak ji bude obstruovat za každou cenu. Potřebujeme dělat i jiné věci, uvidíme,“ popisuje sněmovní matador. „Obě dvě opoziční strany dávají najevo, že je to pro ně casus belli,“ dodává Benda.

  • Návrh na zavedení korespondenčních voleb v Poslanecké sněmovně stále leží, poslanci jej vůbec nezačali projednávat. Zákon musí projít třemi čtenímipříslušným výborem.
  • Při široké politické shodě by to nemuselo být nereálné, opozice nicméně jednání od začátku blokuje obstrukcemi. První kolo voleb hlavy státu je vyhlášeno na 13. a 14. ledna, tedy přesně za půl roku.
  • Koalice by mohla návrh tlačit na mimořádných schůzích, které se z pohledu opozice blokují hůře, i přesto by ale mohly ANO a SPD jednání poměrně efektivně obstruovat. Zejména pak ve třetím čtení, jež se podle zákona může konat pouze ve středu a pátek od 9 do 14 hodin. Další rozšíření této doby mohou blokovat dva kluby, na což má opozice sílu.
  • Zdržet projednávání by mohl i prezident, kdyby schválený návrh vetoval. Miloš Zeman se přitom nechal slyšet, že je odpůrcem této změny.

Mluvčí vlády Václav Smolka tlumočil Deníku N postoj premiéra Fialy, z nějž ale ambice zabojovat o stihnutí korespondenční volby ještě do výběru nové hlavy státu nevyplývá. „Korespondenční volba je jednou z vládních priorit. Priority se určují na celé volební období a vláda se je pak snaží postupně prosazovat tak rychle, jak je to možné,“ popsal Smolka pohled předsedy vlády.

Na dotaz, zda podle něj bude možné se návrhem zabývat ještě letos, odvětil, že záleží především na programu jednání Sněmovny a že věří, že „po vládních prázdninách budeme moudřejší“.

Až se opozice unaví

A v tom je právě problém. Pokud se opozice rozhodne blokovat sestavování programu jednání obstrukcemi, záleží v podstatě jen na její vytrvalosti. A protože vláda potřebuje skrz Parlament prosazovat i „provozní“ legislativu, nemůže se upnout k čekání, až se poslanci opozice unaví.

Pokud jde o tvorbu zákona, ve Sněmovně leží připravený senátní návrh novely z pera Marka Hilšera a jeho kolegů z horní komory. Neobvyklý postup, že dolní komora u větší změny pracuje se senátním návrhem, nikoliv s vlastní předlohou opírající se o expertizu vládního odborného zázemí, měl od počátku praktický důvod: čas.

Jenže i tak Hilšerův návrh do Sněmovny doputoval loni 15. listopadu a o osm měsíců později, kdy do volby prezidenta zbývá měsíců šest, se legislativním procesem nepohnul ani o jeden stůl dál.

Proč je o návrh takový spor? Argumenty zastánců a odpůrců se dají shrnout takto:

  • Pro: usnadnění možnosti hlasovat českým občanům; podobná úprava je v EU i Severní Americe zcela běžná a bezproblémová.
  • Proti: v této formě nelze zaručit skutečně osobní výkon volebního práva; návrh může deformovat výsledky v některém z volebních krajů; volit nemají lidé, kteří v Česku dlouhodobě nežijí; zahraniční volby provázely pochybnosti.

V principu jsou pro změnu strany, které od Čechů v zahraničí získávají více hlasů, a proti ty, které se obávají, že by tím volebně utrpěly.

Parametry zákona: dvě obálky, podmínka bydliště

Nejednalo by se přitom o tak rozsáhlou změnu jako například v USA, kde je možnost „absenčního“ hlasování v řadě států velmi rozsáhlá a zcela rozdílný přístup voličských skupin –⁠ demokratů a republikánů –⁠ k jejímu využití tam způsobil nerovnoměrný vývoj ve sčítání hlasů. Hilšerova předloha počítá jen s Čechy v cizině, to je zlomek populace.

Zájemci by při jejím zavedení museli

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Analýza

Volby prezidenta ČR

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější