Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

O co vlastně Putinovi nyní jde (a co na to každý druhý Rus)

Putin soustředil ve svých rukách obrovské množství informací a obrovskou moc. Ilustrační foto: ČTK/AP
Putin soustředil ve svých rukách obrovské množství informací a obrovskou moc. Ilustrační foto: ČTK/AP

Komentář Michaela Romancova: Koncem minulého týdne americký velvyslanec v Moskvě doručil na tamní ministerstvo zahraničních věcí písemnou odpověď na ruské návrhy ohledně evropské bezpečnosti. Dokument, jenž je výsledkem konzultací mezi USA, spojenci v NATO a Ukrajinou, je prý třeba pečlivě analyzovat a Kreml nebude s odpovědí spěchat. Když Rusko v prosinci loňského roku „upřímně, srozumitelně a tvrdě“ prezentovalo své obavy, učinilo tak způsobem ultimativním. Moskva tvrdila, že požaduje okamžitou souhlasnou písemnou odpověď s právními zárukami, jinak…

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Netušíme, k čemu v Kremlu dospějí ani jak se pak budou chovat. Z našeho pohledu je podstatné, že na ruské požadavky zatím bylo reagováno klidně a srozumitelně. Chce-li Moskva dialog, respektive obnovu dialogu, který mezi Aliancí a Ruskem do anexe Krymu a rozpoutání války na východě Ukrajiny existoval, je to možné, ba žádoucí. Není však možné, aby jeho obsah, tempo a čas diktovala Moskva. Až se spojenci poradí, dají vědět, co (ne)připadá v úvahu. Místo okamžitého odchodu z jednání, kterým Moskva opakovaně vyhrožovala, si teď vzala blíže nespecifikovaný čas na studium.

Ministr Lavrov prohlásil, že další schůzka s Američany prý proběhne do dvou týdnů. Rusko nechce válku, ale nedovolí, aby byly ignorovány a pošlapávány jeho zájmy. Mnohokrát v průběhu posledních týdnů prohlásil, že jednání s Američany jsou tvrdá, avšak věcná a upřímná. Z odpovědi, kterou Rusko dostalo, prý vyplývá, že v hlavních oblastech (právo Moskvy rozhodovat o dění v Alianci) průlom nenastal, avšak v „sekundárních otázkách je možné najít racionální zrna“.

Lavrov pak specifikoval, že ony údajně sekundární oblasti (které by však v určitých fázích jednání mohly mít zásadní význam) se týkají problému raket středního a kratšího doletu a vojenských cvičení. Stojí za zmínku, že zatímco ruský nárok na zasahování do dění v Alianci, včetně ultimativního požadavku na „návrat k roku 1997“, považují politici i bezpečnostní experti na Západě za nesmyslný, právě ony dvě „sekundární“ oblasti jsou podle odborníků relevantním zdrojem ruských obav.

Je vůbec možné, že bychom se v našich představách o (ne)bezpečí a hrozbách mohli s Ruskem až takhle dalece míjet?

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Názor

Ruská válka na Ukrajině

Rusko

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější