Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Argumenty velkých zemědělců o zdražování potravin kulhají. Potřebujeme je převychovat, říká ministr Nekula

Zdeněk Nekula se funkce ministra ujal jako poslední člen vlády a hned musel čelit demonstracím zástupců velkých zemědělských firem. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Zdeněk Nekula se funkce ministra ujal jako poslední člen vlády a hned musel čelit demonstracím zástupců velkých zemědělských firem. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) jmenoval prezident Miloš Zeman ministrem jako posledního člena vlády Petra Fialy (ODS) 2. ledna. Nekula byl totiž v izolaci s covidem-19. Jen osm dnů po jeho nástupu do úřadu se kvůli „jeho“ dotační politice vydalo několik tisíc zemědělců demonstrovat do ulic. Bývalý starosta a současný místostarosta jihomoravských Těšetic popisuje v rozhovoru své plány s českými lesy, zemědělskými dotacemi i „deagrofertizací“ významných zemědělských fondů.

V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:

  • Jak pod jeho vedením Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond uděloval dotace holdingu Agrofert a proč to vyšetřuje policie.
  • Jaký je vliv Agrofertu ve státní správě a koho bude chtít vyměnit.
  • Proč byl odvolán ředitel Lesů ČR a jak to souvisí s plánovanou výměnou pozemků s Vojenskými lesy a statky.
  • Jak se změní hospodaření v lesích a na polích.

Jen devět dnů po nástupu do úřadu jste představil návrhy na změny vyplácení klíčových zemědělských dotací, které vyvolaly protesty větších zemědělců. Ti malí ale také nejsou nadšení, protože jste nezavedli slibované zastropování přímých plateb na hektar. Proč jste od zastropování nakonec ustoupili, ačkoliv jste to slibovali v programovém prohlášení vlády? Pod tlakem velkých firem?

Měli jsme tady obrovskou pestrost názorů a hledali jsme konsenzus. Ten byl finálně dojednán na koaliční radě. Já jsem se třeba klonil k patnáctiprocentní variantě redistributivní platby (rozdělení patnácti procent z celého balíku peněz na přímé platby na prvních 150 hektarů každého zemědělce, tyto platby zvýhodňují menší rolníky, pozn. red.), ale zároveň jsem chtěl udělat silné zastropování.

Proč?

Kdyby totiž byla redistributivní platba nižší, než jak jsme se nakonec shodli – třeba deset, dvanáct, patnáct procent (koaliční rada se ale nakonec shodla na 23 procentech, pozn. red.) –, pak má smysl udělat zastropování s odpočtem mzdových nákladů. Pak by se řešilo, jak moc by se mohlo odpočítávat, a to by vygenerovalo objem prostředků, který by se dál přerozdělil.

Redistributivní platbou každý podnik získá vedle dosavadních plateb na hektar ještě dodatečné peníze na prvních 150 hektarů, na tuto platbu má přitom nárok každá firma. Například podnik se sto hektary tak dostane dodatečnou platbu na sto hektarů, zatímco firma obhospodařující tisíc hektarů peníze na 150.

Ale pokud jsme došli ke kompromisu 23 procent redistributivní platby, pak by zastropování s odpočtem mzdových nákladů vytvořilo tak mohutný polštář, že by „nebylo co odečítat“. Takže udělat zastropování jen kvůli tomu, abychom měli odfajfkováno, že jsme si ho udělali, by ve finále k ničemu nebylo.

Jen bychom zemědělce „prudili“ spoustou zbytečné byrokracie a přidělali bychom spoustu práce pracovníkům SZIF (Státního zemědělského intervenčního fondu, pozn. red.).

S čím jste tedy šel na koaliční radu?

Začínal jsem s tím, že jako jednotliví experti na zemědělství v pracovních skupinách koalice máme shodu na 65 procentech kofinancování ze státních peněz. To je velice důležité, protože je tady 140 miliard evropských peněz a k tomu, po shodě, dalších 60 miliard českých.

Takže dohromady budeme mít balík 200 miliard korun, což je o pár miliard víc než doposud. Ale ne každý to chce slyšet a raději bude demonstrovat.

Udělali jsme také velkou změnu proti podzimní variantě Strategického plánu (klíčového dokumentu, který budoucí podobu zemědělských dotací určuje, pozn. red.) – přesun trvalých travních porostů z prvního pilíře do druhého. Což je asi 2,1 miliardy korun. Takže my jsme „nalepšili“ první pilíř o tuto částku. Zároveň jsme se shodli na zastropování investičních dotací, kdy jdeme ze 150 na 30 milionů na jeden projekt, aby se dostalo na více zájemců.

To je návrat do stavu z roku 2012…

Tady jde o to, aby si pár hráčů nerozdělilo obrovské sumy jenom „mezi sebe“, ale aby se dostalo na více účastníků. Pak jsme začali řešit redistributivní platbu. To jsou spojené nádoby se zastropováním. Takže jsme se dostali na kompromis 23 procent, přerozdělujeme tam oproti podzimní variantě navíc zhruba 2,6 miliardy korun.

A teď si to spojme: díky tomu, že jsme navýšili kofinancování na 65 procent, bude to oproti předchozímu období – když se nasčítají všechny české a evropské peníze – o několik miliard více: Přesunuli jsme prostředky na trvalé travní porosty z prvního do druhého pilíře, tam je přes dvě miliardy navíc.

A teď je tady obrovský povyk kolem 2,6 miliardy, kterými pomáháme menším zemědělců. Ti na tom podle dat ÚZEI (Ústavu zemědělské ekonomiky a informací) byli přitom dosud doopravdy o zhruba dva tisíce korun na hektar hůř.

Když jste u tohoto konkrétního čísla, o kolik si polepší malý zemědělec se 150 hektary?

Když vytrhneme ze souvislosti jen redistributivní a základní platbu, tak na tom ten „malý“ do 150 hektarů bude lépe o

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Ekologie

Příroda

Rozhovory

Zemědělství

Česko, Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější