Nezvykle přímočaré podklady o ruské agresi, účinná pomoc. Čtyři postřehy k munici pro Ukrajinu
Ze způsobu, jakým česká vláda prosadila zaslání čtyř tisíc dělostřeleckých granátů na Ukrajinu, si lze odnést několik postřehů. O čem vypovídají příslušné vládní dokumenty, rozsah pomoci či postoj opozice nebo Hradu? Deník N přináší stručný přehled.
1. Přímočarost vládních podkladů: Rusko je agresor
Předkládací zprávu, na jejímž základě vláda o darování munice rozhodla, připravilo ministerstvo obrany. Deník N ji má k dispozici. Dokument je přinejmenším v první části až nezvykle přímočarý.
Uvádí například, že Rusko od října 2021 přesouvá vojska k ukrajinské hranici a „důvody těchto vojenských aktivit odmítá jakkoliv vysvětlovat a je ohledně jejich skutečného rozsahu a cíle krajně netransparentní“.
A rovnou dodává, jak Česko tyto přesuny chápe jako „vážné příčiny k obavám z možné ruské agrese vůči Ukrajině“.
Přímo k věci pokračuje zpráva i dále. Připomíná, že Moskva žádá o záruku, že Ukrajina nevstoupí do NATO či o alianční „návrat ke stavu z roku 1997“ – tedy před první rozšíření NATO po konci studené války (o ČR, Polsko a Maďarsko).
„Ruské návrhy jsou pro členské státy NATO