„Čau lidi, tímhle teď žiju a tohle řeším. Jasně, obědy zdarma.“ Analyzovali jsme Babišova nedělní hlášení

Kromě zjištění, že premiér „spí sice krátce, ale naprosto klidně“ nebo si pořídil „rošťáka Tanga“ (což je německý ovčák), se čtenář dozví o třeba o tom, že chce jednat se zástupci telefonních operátorů. Příspěvky jsou osobně laděné a předseda vlády je vykreslován jako ten, kdo vše řídí (opozici a poslancům navzdory), kontroluje a řeší.

„Hlášení“, jak je sám Babiš, respektive jeho tým, nazývá, jsou na sociálních sítích velmi úspěšná. Mezi ostatními českými politiky ční co do počtu interakcí, které sbírají. Babiš zde nezřídka také ohlašuje různé politické kroky, tudíž ho sledují i média.

Prošli jsme víkendová shrnutí za posledního čtvrt roku (prosinec-únor) a sledovali, jaká témata Babiš zvedá a jak argumentuje. Objevují se zde klasické neduhy, které politickou komunikaci často provázejí. Dnes tolik oblíbené vytržení z kontextu, neúplné vyjádření, názorová nestálost nebo také přisvojování si cizích zásluh.

Obědy zdarma

Andrej Babiš (9. prosince 2018): Čau lidi, začnu hned hlavní věcí, kterou teď žiju a kterou řeším. Jasně, obědy zdarma pro předškoláky a školáky do 15 let. Řekl jsem už minulou neděli v televizi, že to chci prosadit.

Téma obědů zdarma se v Babišově hlášení objevilo poprvé v lednu 2018. Konkrétně po setkání s maďarským premiérem Orbánem. „Viktor má ve své zemi 80 procent podporu a zavedl věci, které určitě chceme i u nás: hlavně to, že děti od mateřské školy do základky, to znamená od 3 do 15 let, mají jídlo zdarma a to dokonce i během prázdnin 👍,“ napsal Babiš.

Premiér záměr prosadit obědy zdarma ohlásil téměř o rok později, 2. prosince 2018 v televizi Nova. Tedy v době, kdy Evropská komise vydala dokument popisující jeho střet zájmů. To se posléze stalo hlavním tématem v českých médiích (v nedělním hlášení o něm naopak zmínka nebyla). Podle Babišových tehdejších představ měli obědy dostávat plošně všichni žáci 1. stupně základních škol a také děti v přípravných ročnících mateřských škol.

• 2. prosince 2018: Babiš ohlašuje na Nově návrh na obědy zdarma plošně.
• 10. prosince 2018: Po jednání s maďarským premiérem Babiš říká, že „pro obědy zdarma mám sakra dobré důvody“.
• 9. ledna 2019: Koalice nápad omezuje. Nově mají být obědy jen pro sociálně slabé.
• 13. ledna 2019: Babiš: Obědy ano, ale jen pro děti z chudších rodin. Plošně to chtěla ČSSD.

Po dvou měsících vláda možnost na plošné obědy zdarma pro školáky zamítla. Babiš mezitím pro Blesk uvedl, že změnil názor kvůli postoji škol. Plošné zavádění přisoudil ve svém facebookovém hlášení sociálním demokratům, i když totéž zprvu prosazoval také a veřejně to oznámil jako první. „Hnutí ANO na vládě navrhlo, že je mají dostávat děti z chudších rodin, tedy ty, které pobírají přídavky na děti. Ne, že je budeme zavádět plošně, jak chtěl náš koaliční partner.“

---

Šetříme

Andrej Babiš (3. února 2019): Když říkám, že musíme začít šetřit, myslím tím ministry. Dávno jsem je vyzýval, ať začnou hospodařit racionálně. Chci po nich, aby mi vysvětlili ty stamilionové odměny.

Babišův kabinet drží rekord. Český rozhlas přinesl zprávu, že vláda na jednotlivých ministerstvech rozdělila za druhou polovinu roku 2018 celkem 463 milionů, tedy nejvíc v historii.

Andrej Babiš: Taky proč používají na spoustu věcí externí firmy a ne vlastní zaměstnance? Na ministerstvu financí jsem to zavedl dávno a se skvělými výsledky. Třeba v oblasti právních služeb.

Ministerstvo financí v posledním roce vyplatilo externím lidem i firmám desítky milionů korun. Úřad zveřejnil seznam poradních orgánů, poradců, advokátů a advokátních kanceláří za první i druhé pololetí roku 2018. Celkové náklady na poradenství a právní služby dosáhly 33,1 milionu korun.

Andrej Babiš: Požádal jsem ministry, aby mi ukázali vývoj počtu zaměstnanců na ministerstvech od roku 2004, včetně příspěvkových organizací. Všude dramaticky počty stouply. Je potřeba je začít snižovat. Na Úřadu vlády se sám vehementně snažím šetřit.

Během účasti ANO v již třech vládách stoupl počet státních zaměstnanců o zhruba 45 tisíc. V Babišově původním resortu financí, které kontroluje v posledních letech výhradně ANO, se mezi rokem 2014 a 2019 nabralo nově 1552 lidí. Vyplývá to z dokumentace ke státním rozpočtům z obou let.

Přečtěte si také

Do Letňan se má stěhovat deset tisíc státních zaměstnanců. Vlády s Babišem jich nabraly čtyřikrát tolik

---

Hazard

Andrej Babiš (10. února 2019): Možná si ještě pamatujete, jak jsem v roce 2016 navrhoval zvýšit daň u hazardu z 23 na 30 procent u loterií, živých her a binga a na 25 procent u kurzových sázek a podobně.

Nakonec mi to tradiční strany pěkně osekaly. Všechny hlasovaly proti nám. Sazba zůstala 23 procent 🙈 Naštěstí se podařilo prosadit důležité zvýšení zdanění na automaty, a to na 35 procent a 100 korun za bednu. Ještě před mým nástupem to bylo jen 20 procent a 55 korun na přístroj za den. Kdyby od roku 2017 platil můj návrh místo toho osekaného, naše země mohla mít každý rok o 600 milionů korun víc.

Babiš v pozici ministra financí v Sobotkově vládě předložil návrh zákona o dani z hazardu. Ten zvyšoval sazby daní u různého typu hazardu na 25, 30 a 35 procent. Nejvyšší sazbu dostaly automaty. Návrh byl poslanci změkčen (pro byli v hlasování všichni, kromě ANO a budoucích poslanců SPD), automaty dostaly sazbu 35 procent, zbývající hazard 23 procent. Tradiční strany tedy hazardu zvýšily daně, ale ne o tolik, co chtěl Babiš.

• 26. dubna 2016: „Je to minus 300 pro stát a minus 150 pro obce.“
• 11. září 2017: „Podívejte se, jak hlasovaly tradiční strany ohledně navýšení hazardu? Přišli jsme o 400 milionů…“
• 10. února 2019: „Kdyby od roku 2017 platil můj návrh místo toho osekaného, naše země mohla mít každý rok o 600 milionů korun víc.“

Zmíněných 600 milionů nelze ničím doložit. V průběhu času Babiš tuto cifru navíc mění. Během projednávání zákona mluvil o 450 milionech, před sněmovními volbami v Českém rozhlase pro změnu uvedl částku 400 milionů. Zdá se tedy, že zmíněná částka je výrazně pohyblivá.

---

EET

Andrej Babiš (27. ledna 2019): Kdo čtete Twitter Aleny Schillerové, což byste teda měli, tak určitě víte. Přišlo vyhodnocení, kolik minulý rok přinesla do státní pokladny Elektronická evidence tržeb. Dámy a pánové, je to 12,3 miliardy korun. To je o 4,4 miliardy korun víc než loni. Bylo by to ještě o 800 milionů víc, kdybychom nesnížili DPHčko pro restaurace. Já jsem ale za hospodské samozřejmě rád.

Ministryně financí na svém Twitteru skutečně napsala, že systém EET přinesl v roce 2018 do rozpočtu 12,3 miliardy. Úřad ve své zprávě zmíněnou částku vykalkuloval jako součet zlepšeného výběru DPH, pojistného a daní z příjmu fyzických a právnických osob.

Hlavním přínosem EET je narovnání podnikatelského prostředí a právě díky tomu má EET podporu zástupců stovek tisíc českých podnikatelů. Loni přinesla EET 12,3 mld. Kč do veřejných rozpočtů. Kdybychom společně s EET nesnížili DPH pro restaurace, bylo by to ještě o 800 mil. Kč více

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) January 24, 2019

Objevují se ovšem i hlasy, které ministerské výpočty problematizují. Michal Škop, datový analytik a matematik, se na základě zákona o svobodném přístupu k informacím dostal k metodice, kterou použili úředníci pro výpočet výběru z EET. Škop vidí jako problém hlavně to, že ministerstvo od částky, která se vybrala navíc, odečítá jen spotřebu domácností a vlády a vše ostatní označuje za důsledek EET. „Jedná se o primitivní předpoklad, že co se nevysvětlí průměrným navýšením spotřeby, je vliv EET,“ kritizuje metodiku pro Deník N.

Na vyšší výběr DPH přitom podle Škopa mohla mít vliv i řada dalších faktorů. V odvětvích, jichž se EET týká, mohla například růst spotřeba více než v jiných oblastech ekonomiky. Podobný názor má i Michal Bláha, autor projektu Hlídač státu, nebo také třeba Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Přečtěte si také

Jak si polepšil rozpočet díky EET? Čísla jsou nepřesná, další fáze už nemají smysl, říkají kritici

Andrej Babiš (17. února 2019): Opozice neustále a teatrálně omílá klasickou lež o tom, že „EET háže klacky pod nohy malým živnostníkům“. Přitom agentura STEM se už dlouho ptá obyčejných lidí, co na evidenci tržeb sami říkají. A dvě třetiny z nich si myslí, že je to pozitivní opatření!

Ministerstvo financí si nechalo od společnosti STEM provést výzkum ohledně názorů lidí na EET a účtenkovou loterii. Výsledkem bylo, že 68 procent lidí hodnotí EET pozitivně. STEM se ovšem vůbec neptal na otázku dopadu na živnostníky, názor lidí navíc nemusí vůbec popisovat reálný stav věcí. Pokud například 11 procent lidí ve výzkumu STEM hodnotí pozitivně europoslankyni Ditu Charanzovou (ANO), která povede kandidátku hnutí do voleb, nemusí to automaticky znamenat, že svou práci nedělá dobře.

---

První přebytek

Andrej Babiš (6. ledna 2019): Všichni to víme. Naše země se dvacet let propadala do dluhů. Od roku 1996, rok co rok neustále schodek. Mohla být u moci levice, pravice nebo úřednická vláda a bylo to jedno. Celkem dva přebytky za 20 let. Ten první zařídil nějaký Babiš.

Česká republika hospodařila od svého vzniku s přebytkem celkem pětkrát. Konkrétně v letech 1993–1995, tedy za první vlády Václava Klause, a nověji v letech 2016 a 2018, za vlády Bohuslava Sobotky a posléze Andreje Babiše. Přebytkový rozpočet za rok 2016 Babiš připisuje výhradně sobě.

V roce 2016 byl Babiš ministrem financí v Sobotkově vládě. Rozpočet dosáhl přebytku 61,8 miliardy korun. Samo ministerstvo financí ve své zprávě k hospodaření v roce 2016 uvádí, že na výsledek měla vliv řada faktorů. Například „jak efektivnější výběr daní, tak pokračující ekonomický růst doprovázený vysokou zaměstnaností a rostoucími platy v podnikatelském i veřejném sektoru.“

Babiš tedy kromě dalšího tvrdí, že může za lepší ekonomický růst, vysokou zaměstnanost a zvyšování mezd od podnikatelů. Což jsou faktory, u kterých se jeho zásluha nedá doložit. Výborný výsledek byl ovšem také vlivem nízké míry investic. Ty v roce 2016 dosáhly cca 84 miliard, což je výrazně méně, než kolik dávala na investice i pravicová vláda v době ekonomické recese.

Česko také v roce 2016 dostalo oproti plánu zhruba 65 miliard z evropských peněz navíc. Tedy částku, která převyšuje celý přebytek u finální bilance státního rozpočtu.

---

Věda

Andrej Babiš (23. února 2019): Do vědy dáváme už teď rekordní množství peněz. Za minulý rok jsme vyčerpali 33,4 miliardy, plán byl přitom 33,8 miliardy, trefili jsme se historicky nejpřesněji a „splnili plán“ na 99 procent. Víc už výzkumníci jednoduše nespotřebovali. Letos plánujeme 36 miliard, příští už 37,5 miliardy. Jen připomínám, že třeba oproti roku 2015 je to o 9 miliard korun víc, což je samozřejmě obrovská suma.

Výdaje na vědu, výzkum a inovace jsou obecně tématem, které dává velké možnosti pro "kreativní prezentaci". Peníze do výzkumu totiž kromě státu plynou ze zahraničí (zejména z EU) nebo od soukromých subjektů. Babiš ve své sebepropagaci bere pouze jednu konkrétní část peněz do výzkumu – národní zdroje ze státního rozpočtu – a to ještě vyjádřené absolutně. Tedy v absolutních částkách miliard korun.

Jím uváděná čísla nicméně víceméně sedí. Skutečně se v tomto vyjádření navyšují peníze do české vědy. V roce 2015 to bylo 27,8 miliardy, pro letošek je rozpočtováno 36 miliard. Babiš ovšem zcela pomíjí, že do české vědy jde méně peněz ze zahraničí, takže se tím de facto tento výpadek vyrovnává.

Státní rozpočet pro letošní rok, který předložila a prosadila Babišova vláda, navíc výdaje do vědy ze státního rozpočtu uvádí také jako podíl HDP. Zde se tedy odbourávají konkrétní miliardy a ukazuje se, jak velkou část "národního bohatství" Česko do vědy dává. A zde se nijak zásadně neposouváme.

---

Poslanci - absentéři

Andrej Babiš (6. ledna 2019): Prosazovat změny k lepšímu není žádná sranda, když máte ve sněmovně věčně obstruující opozici. Jsem zvědavý, jak se postaví třeba k novele zákona, kterou chystá náš Radek Vondráček. Chce totiž zavést, že poslanci MUSÍ CHODIT DO PRÁCE, jinak PŘIJDOU O PENÍZE (...) Radek Vondráček to chce jako první předseda sněmovny vyřešit. A díky tomu budeme moct konečně notorické absentéry potrestat.

Babiš ve svém "hlášení" popsal dále současný stav přesně. Podle platného zákona může poslanec přijít o část platu, pokud se neúčastní jednání bez řádné omluvy. V praxi se to ovšem neřeší, protože poslanci neurčili, kdo by se tím měl zabývat. Nově si na návrh Pirátů Sněmovna odhlasovala, že absence a omluvenky bude řešit organizační výbor.

Pikantní je, že Babišem jmenovaný Radek Vondráček (ANO) se pro Deník N vyjádřil, že „samo o sobě to nic nezmění. Žádné praktické dopady zřejmě nepocítíme," dodal. Připravuje tak další návrh, který to má řešit.

Přečtěte si také

Odbourali jsme papalášství, radují se Piráti. Srážky z platu za absence jsou k ničemu jako zákaz alkoholu, oponuje Farský

Premiér se ve svém hlášení ovšem plete v tom, že Vondráček je prvním šéfem Sněmovny, který to řeší. Již v minulosti proběhly pokusy o změnu této praxe. S prvním z nich přišel současný prezident Miloš Zeman v roce 1997. Tehdy v pozici předsedy Poslanecké sněmovny. Zeman tehdy navrhoval, aby se omluvami zabýval mandátový a imunitní výbor. Jeho návrh ovšem poslanci odmítli. Podpořilo jej pouze 62 poslanců.

---

Operátoři

Andrej Babiš (23. února 2019): "Taky jsem napsal dopis všem operátorům a pozval je na schůzku s konkrétními myšlenkami, jak zlevnit jejich služby pro lidi."

Není to poprvé, co Andrej Babiš veřejně zvedá téma ceny mobilních služeb. Zejména cenu za mobilní data. Není to ani poprvé, co se Babiš s operátory sešel. Téma se veřejně začalo řešit na začátku roku 2017. Tehdy Babiš i sociální demokraté prohlašovali (šlo o volební rok), že zlepšení podmínek pro klienty operátorů je jejich tématem.

• Únor 2017: Babiš na webu Expres.cz (který patří do skupiny Mafra) v komentáři kritizuje ČSSD, že může za zdražení služeb operátorů.
• Duben 2017: Babiš na Twitteru píše, že si ministerstvo financí vyjednalo datový tarif 10 GB za 109 Kč.
• Duben 2017: Další den po veřejné kritice Babiš píše, že "žádný politik nemá žádnou zákonnou možnost ovlivnit teď přímo tarify". Přislíbil setkání s T-Mobilem.
• Leden 2018: Již jako premiér po schůzce zástupci největších asociací telekomunikačních operátorů říká: "Chci vysokorychlostní internet všude. A konkurenční tarify. Na projekt chci dohlížet a řídit ho."
• Květen 2018: Babiš se setkává s šéfem O2. V blízkém čase následovaly schůzky s dalšími zástupci operátorů.
• Říjen 2018: Odvolán náměstek MPO Ondřej Malý. Jde o bývalého radního ČTÚ, který je obecně považován za bojovníka proti drahým tarifům. Jeho nástupce ve funkci Ivan Pilný (ANO) veřejně říká, že snižování cen mobilních dat není prioritou.
• 17. února 2019: Pořad 168 hodin odvysílal slova ministryně průmyslu Novákové (ANO), že si Češi mohou za drahá data de facto sami.
• 23. února 2019: Babiš opět ohlašuje setkání s operátory. "Taky jsem napsal dopis všem operátorům a pozval je na schůzku s konkrétními myšlenkami, jak zlevnit jejich služby pro lidi."
• 26. února 2019: Babiš oznamuje, že předloží návrh zákona, který umožní snáze přecházet mezi jednotlivými operátory. Ten ovšem přímo data nezlevňuje.
• 27. února 2019: Vláda návrh schválila.

Rychlost, se kterou v posledních dnech Babiš začal řešit toto téma, udivila předsedu Pirátů. "Návrh byl vložen do eklepu (systém vlády) dnes ráno (27. února, pozn. red.) v 7:20. Podle metadat celý návrh vznikl na Úřadu vlády," píše Bartoš na svém Facebooku.

Přečtěte si také

Babiš nám krade nápady, stěžuje si opozice. Jen fňukají, naše návrhy jsou lepší, tvrdí premiér

"Ministr Kněžínek povolil výjimku ze všech připomínkových řízení a z projednání legislativní radou vlády, to znamená, že se k tomu zákonu neměl nikdo možnost vyjádřit, ani ČTÚ, ani MPO... (Což je zajímavé, protože ministryně průmyslu a obchodu má tento návrh prezentovat ve Sněmovně a přitom jej evidentně ani neviděla.)," doplňuje předseda Pirátů.

Tak jsme pro @MinFinCZ vyjednali levné mobilní tarify za polské ceny. Datový tarif s 10 GB za 109 Kč měsíčně 👍 https://t.co/qGtf5tkahc

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) April 18, 2017

Pokud se podíváme na ceny dat v České republice, patří skutečně mezi nejvyšší v celé EU. Finská analytická společnost Rewheel zveřejňuje, kolik GB dat si lze v jednotlivých zemích pořídit za 30 eur. Česko v tomto srovnání patří na třetí místo od konce v celé EU.

Stejně tak data agentury Point-Topic ukazují, že Česká republika si v porovnání ceny mobilních dat (z pohledu parity kupní síly) nevede příliš dobře.

Andrej Babiš a jeho kabinet mohou ceny dat ovlivňovat spíše nepřímo. Za vlády Bohuslava Sobotky prošla novela zákona o elektronických komunikacích, která zákazníkům umožnila snazší přestupy mezi jednotlivými operátory a také zvýšila možné pokuty pro operátory. Zjednodušení přechodu mezi operátory navrhuje nyní i Babiš. Toho kritizují Piráti, že jim fakticky návrh sebral.

Přečtěte si také

Drahá data, málo dálnic, rychlovlaky v nedohlednu. Ověřili jsme facebookové účtování s Babišem

V příštím roce by měla pod vedením Českého telekomunikačního úřadu proběhnout aukce kmitočtů. Díky ní by mohl do Česka přijít další operátor, což by mohlo zvýšit konkurenční prostředí a vést k nižším cenám.

---

Shrnutí

Babišova hlášení, ač jsou velmi úspěšná, obsahují řadu prvků, které jsou problematické. Alespoň z pohledu faktické přesnosti nebo věcnosti. Pozorný čtenář tak narazí například na prosincovou iniciativu na zavedení obědů zdarma plošně, přičemž si v lednu v dalším hlášení přečte, že to hnutí ANO nechce a navrhovali to sociální demokraté.

Stejně tak u mobilních dat premiér oznámil nová jednání s operátory ohledně cen dat. A to jen pár dní poté, co vzbudily pozornost výroky ministryně průmyslu za hnutí ANO Marty Novákové. Ta pro Českou televizi uvedla, že si za drahá data mohou Češi vlastně sami. Jednání s operátory přitom Babiš ohlašoval v roce 2017 i 2018. V dubnu 2017 naopak mluvil o tom, že "žádný politik nemá žádnou zákonnou možnost ovlivnit teď přímo tarify".

V neposlední řadě se Babiš ve svém nedělním zamyšlení často pasuje do role jediné osoby, která zařídila první rozpočtový přebytek po dvaceti letech. Přičemž ignoruje politický i ekonomický kontext a řadu vlivů, které veřejně popisovalo i jím v té době vedené ministerstvo financí. Ve formátu facebookových "hlášení" nejsou podobné případy ničím neobvyklým.