Na pravou míru: co Rusko říká o svém „obklíčení“ a nerozšiřování NATO a jaká je skutečnost
Nová válka o Ukrajinu v jistém slova smyslu už začala – ve snaze Ruska prosadit své vidění konfliktu mezi obyvateli západních zemí. Deník N připravil několik praktických ukázek toho, jaký pohled na situaci se Rusko snaží šířit – a jaká je v protikladu k němu skutečnost.
„Jednotky NATO“: ruský bluff
Ruské tvrzení: Rusko žádá, aby se z východní Evropy – tedy ze členů NATO v bývalých zemích SSSR a někdejší sovětské zóně vlivu – stáhly „jednotky NATO“ (ukázka takových požadavků např. zde). Tento požadavek stupňuje v souvislosti s koncentrací vlastních sil kolem hranic Ukrajiny.
Skutečnost: Rusko vyvolalo napětí u hranic Ukrajiny, kterou před osmi lety napadlo a zabralo část jejího území. Dožaduje se ústupu alianční přítomnosti v úplně jiné oblasti světa, jejíž vlády se demokraticky rozhodly, že na svém území chtějí mít symbolické množství spojeneckých vojáků. Kreml fakticky žádá po Západu možnost rozhodovat o tom, na území jakého členského státu NATO budou vojáci jakého členského státu NATO.
Navíc je to trochu slovní akrobacie: nejde o „jednotky NATO“, ale o jednotky členských zemí NATO. Je to rozdíl – je důležité, že jednotky jsou vždy pod pravomocí svých vysílajících států, ať jsou kdekoliv. Sousloví „vojáci NATO“ může budovat klamný dojem, že členské státy ztrácejí nad svými armádami pravomoc, což není pravda.
NATO ohrožuje Rusko? Neexistuje důkaz
Ruské tvrzení: Kreml označuje NATO a jeho rozšiřování za hrozbu pro Rusko. Tento argument opakuje tím hlasitěji, čím více Ukrajina dává najevo, že by se perspektivně chtěla stát členem Aliance.
Skutečnost: NATO