Historie v mapě. Detailní aplikace připomíná protektorátní perzekuci Židů, možná i na vaší adrese
U příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu vznikla aplikace, která přináší nový pohled na perzekuci židovského obyvatelstva Prahy za německé okupace. Je to pohled pořádně mrazivý: stačí se rozhlédnout po ulicích hlavního města. Dělo se to všude. Masově. Jen to dosavadní databáze tak nezhmotňovaly.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Věru Bergerovou jsme v Deníku N nikdo neznali.
Ani jsme nemohli, narodila se v roce 1926. Žila v centru Prahy, ve Spálené 29, kde nyní sídlí naše redakce. Nebylo jí ani sedmnáct, když vystoupila z vlaku – na nádraží v Osvětimi a na cestě bez zpátečního lístku. Z tisíce lidí z vlaku, kterým přijela, přežilo 41.
Třeba se líbila o tři roky staršímu Kurtovi Fischerovi ze sousedního domu a třeba se spolu procházeli a viděli, jak kousek od jejich domů zatýkají Bedřišku Bondyovou za to, že chtěla jít do restaurace, kam byl Židům vstup zakázán. Nebo jak český strážník zatýká Viktora Riese za podobný „prohřešek“. A třeba se Věra a Kurt nesnášeli, kdo ví.
Věra zahynula v Osvětimi, Bedřiška Bondyová a Viktor Ries také. Kurt nejspíš
