Dohoda o obranné spolupráci s USA rozděluje slovenskou společnost

Obranná dohoda se Spojenými státy hýbe v posledních dnech slovenskou společností. Přou se o ni prezidentka, vláda, poslanci i občané. Smlouva, která má v případě nebezpečí usnadnit operování amerických vojáků na východní hranici Aliance, zvedla vlnu protichůdných emocí: souhlas, skepsi i konspirace. O co jde? Deník N sestavil stručný přehled nejdůležitějších informací ohledně smlouvy Slovenska s USA.
Návrh dohody o obranné spolupráci se Spojenými státy schválila slovenská vláda 12. ledna. Díky ní by mohli američtí vojáci využívat infrastrukturu dvou slovenských letišť. Na oplátku by Slovensko získalo sto milionů eur na jejich modernizaci.
Dohoda s USA však v zemi budí rozporuplné emoce. Jedni ji i v kontextu napjatých vztahů Ruska a Ukrajiny vítají, jiní kritizují. Množí se i konspirační protiamerické teorie, které upozorňují na domnělé narušování suverenity státu.
Obranná dohoda s USA je také známá pod zkratkou DCA (Defense Cooperation Agreement). Porozumět jejímu významu však není bez pochopení slovenské obranné politiky možné, poznamenal slovenský Denník N.
V článku vysvětlujeme, v čem spočívá spor o dohodu Slovensko–USA, k čemu je dohoda Slovensku dobrá, co by podle ní Američané směli a co ne, co namítají její odpůrci a čím se věc podobá české kauze radaru v Brdech.
Jaká je obranná politika Slovenska?
Slovensko