Dobytí jižního pólu: Petr Horký si splnil sen. Cestování je pro mě taková potřeba jako vyčistit si zuby, říká
Na Silvestra dorazil Petr Horký na jižní pól. V rozhovoru pro Deník N mimo jiné vypráví, jaké stavy v naprostém tichu a mlze zažívá a co takové prostředí dokáže dělat s depresemi. O náročné výpravě se cestovatel a režisér chystá napsat knihu.
V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:
- Co Petr Horký zažil o silvestrovské noci na jižním pólu.
- Čím disponuje dobrý polárník.
- Jak chodí polárníci na záchod.
- Jaké to je, potkat na jižním pólu slečnu v oblečení od Louise Vuittona.
- Co by se svou muskulaturou dokázal na Antarktidě judista Lukáš Krpálek.
Máte rád pocit svobody, když se ocitnete na místě nebo v zemi, kde není internetové pokrytí? Je tohle pro vás svoboda?
Teď jsem strávil šest týdnů s vypnutým mobilem a bylo to hrozně fajn. Ale není to úplně jádro té svobody. Je to jedna z věcí, které jsou prima.
Co je pro vás jádro svobody?
Že kontroluji, co se se mnou děje. A to se vlastně v různých prostorech odehrává různě. Jiný pocit svobody mám tady v Čechách, kde jsem na volné noze a můžu se tím pádem věnovat své práci a sám si řídit svůj život, jinak to je se svobodou na poláru (jižní nebo severní pól, případně póly chladu, což jsou místa s nejnižšími teplotami na povrchu, pozn. red.). Tam mám v báglu nebo v saních všechno, co potřebuji. Kdykoli zastavím, můžu si postavit svůj dům, udělám si své jídlo, spokojeně se vyspím, ráno si to sbalím a přemístím se jinam. To je jiný typ svobody – a je skvělý.
A umíte bez něj žít?
Upřímně řečeno nevím. Ještě jsem nebyl vystavený tomu, že bych o něj úplně přišel, takže na to neumím odpovědět. Ale bylo by to asi těžké. Myslím, že to k životu potřebuji.
Cítíte abstinenční příznaky, když delší dobu nikam nejedete?
Než jsme měli rodinu, tak jsem to měl vyloženě tak, že jsem abstinenční příznaky cítil. Prostě jsem potřeboval odjet. Teď s rodinou ale cítím silnější touhu
