Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

V Česku byl potvrzen první případ opičích neštovic

Kreml stupňuje svůj tlak, protože má strach. Bojí se demokracie, sám nemá nejen Rusům už téměř co nabídnout

Putinovi toho už moc nezůstalo, ale ruská armáda stále ještě budí strach. Proto se s ní kremelský vládce tak rád chlubí. Ilustrační foto: kremlin.ru
Putinovi toho už moc nezůstalo, ale ruská armáda stále ještě budí strach. Proto se s ní kremelský vládce tak rád chlubí. Ilustrační foto: kremlin.ru

Komentář Jiřího Pehe: Agresivní chování Ruska vůči Ukrajině a propagandistická demagogie Kremlu s tím spojená připomínají podle některých komentátorů třicátá léta minulého století. Ke srovnáním současnosti s třicátými lety přispívá také celkově pochmurná atmosféra v mezinárodních vztazích, jakož i defenziva, v níž se pod náporem nejrůznějších krajně pravicových hnutí na Západě, zhusta podporovaných Moskvou, ocitla liberální demokracie. Podívejme se teď, v jakých důležitých aspektech se současná situace od té před druhou světovou válkou liší a zda může Rusko sehrát podobnou roli jako Hitlerova třetí říše.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Chování Ruska v odkazech na 30. léta není srovnáváno s chováním tehdejšího Sovětského svazu, ale spíše s chováním nacistického Německa. Ruské vydírání Ukrajiny pomocí rétoriky hlásající nutnost chránit ruskou menšinu v této zemi, jakož i zpochybňování ukrajinské samostatnosti historizujícími interpretacemi, v nichž je existence ukrajinského národa údajně jen fikce, vskutku dost připomínají rétoriku třetí říše na začátku její teritoriální expanze.

I současný ruský tlak na Západ, aby Ukrajina – údajně výměnou za mír – přešla plně zpět do ruské sféry zájmů, v níž právě Rusko určuje její geopolitické zakotvení, dost připomíná taktiku Německa před mnichovskou konferencí, během které nakonec bylo obětováno Československo. Rusko tuto imperiální taktiku, založenou na vizích obnovy „sovětské říše“, praktikuje i vůči některým dalším zemím, které byly kdysi součástí Sovětského svazu.

Podobnosti se situací na začátku německé expanze ve 30. letech tedy vskutku existují, přesto lze argumentovat, že se současná situace od té před téměř devadesáti lety dost liší. Pochopení těchto odlišností je důležité, chce-li Západ reagovat na rostoucí ruskou agresivitu efektivně.

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Názor

Rusko

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější