Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Černochová: Česko je přítel Ukrajiny. Bude-li válka, nabídněme útočiště ženám a dětem

„Chceme minimálně spustit akviziční proces na nové tanky, to nás čeká do dvou let. Tanky mají životnost prodlouženou do roku 2030, naši vojáci jsou šikovní, zprovozní cokoliv, ale všechno má své limity. Tanky jsou už za limitem, některé mají ještě nápisy v azbuce.“ Foto: ČTK
„Chceme minimálně spustit akviziční proces na nové tanky, to nás čeká do dvou let. Tanky mají životnost prodlouženou do roku 2030, naši vojáci jsou šikovní, zprovozní cokoliv, ale všechno má své limity. Tanky jsou už za limitem, některé mají ještě nápisy v azbuce.“ Foto: ČTK

Po deseti letech ve sněmovním výboru pro obranu, jemuž nakonec i předsedala, usedla Jana Černochová (ODS) v křesle ministryně obrany. Krátce po nástupu připravila zásilku dělostřelecké munice pro Ruskem ohroženou Ukrajinu. „Chci, aby jasně zaznělo, že Česko je přítel Ukrajiny,“ říká v rozhovoru pro Deník N.

V rozhovoru se mimo jiné ptáme:

  • Jestli je možné, že by na Ukrajinu vyrazili symbolicky i čeští vojáci.
  • Zda se Jana Černochová zúčastní otevření Památníku tří odbojů, který vznikl v Lošanech na Kolínsku na místě rodového statku Josefa Mašína.
  • Jestli Česko stíhá splnit svůj alianční závazek nabízet do takzvaných společných schopností v roce 2026 těžkou brigádu.
  • Zda máme i po konci pronájmu gripenů udržovat stíhací letectvo.
  • Zda jsou závažné důvody, proč ředitel sekce logistiky ministerstva obrany Štefan Muránský přišel o bezpečnostní prověrku.

Jak se jako ministryně obrany stavíte k situaci na Ukrajině?

Ukrajina je náš partner – partner NATO i partner České republiky. Máme s nimi společnou historii (ukazuje na nástěnnou mapu první republiky, jejíž nejvýchodnější část je nyní součástí Ukrajiny, pozn. red.), byli jsme společně v sovětském područí. V rámci partnerství při NATO odvádí dobrou práci. Ukrajinci by si zasloužili rozhodovat sami o svém osudu.

Ptáme se v době ruského nátlaku a hrozby agrese vůči Ukrajině. To vnímáte jak?

Rusko má dlouhodobě tendence na Ukrajině dělat svoji politiku. Stejné tendence má v Gruzii, v Bělorusku s vědomím Lukašenka, v Kazachstánu – ten je také jak z učebnice hybridních hrozeb, ty věci spolu souvisí. Česká republika by se měla zapojit do rozhovorů o těchto otázkách, protože z hlediska naší ekonomické diplomacie – jsou tu sankce vůči Rusku – to není prospěšné ani pro jednu stranu. Jenže Rusko neudělalo vůbec žádný vstřícný krok, aby to bylo jinak. Zatím jsme informováni, že na hranici nikdo konflikt eskalovat nechce. Jak to ale ve finále dopadne, nikdo neví.

Hospodářským novinám jste řekla, že by Česko mělo poslat na Ukrajinu zbraně a munici. O co půjde?

Evropa by se měla připravit a poskytnout Ukrajině, našim spojencům (Ukrajina není součástí NATO, je ale vnímána jako spojenec neformálně, pozn. red.), pomoc. Dám na vládu materiál, na základě kterého poskytneme Ukrajině dělostřeleckou munici ráže 152 milimetrů.

Bavíme se o rychlé pomoci, nebo výhledové?

Náčelník generálního štábu mě ráno (rozhovor vznikl ve čtvrtek 20. ledna, pozn. red.) ujistil, že je to připravené. Nyní se bude řešit doprava a musí to přijmout ukrajinská vláda, s níž musíme ještě jednat, zda jí to bude vyhovovat a zda to bude chtít.

Umíte si představit, že by Česko na Ukrajinu poslalo třeba jako Kanada menší kontingent vojáků, symbolicky?

Máme

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Armáda ČR

Rusko

Ukrajina

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější