Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Nestrašme se přízraky mutantů, zdravé orgány půjde v budoucnu vyrobit z vašich buněk, říká Fulková

Čínský vědec "vyrobil" první GM dvojčata. "Vidím za tím vyčuranost," říká Helena Fulková. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Čínský vědec „vyrobil“ první GM dvojčata. „Vidím za tím vyčuranost,“ říká Helena Fulková. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Má indiánské jméno „Ta, co naklonovala myš“. Úspěšná bioložka a genetička Helena Fulková se nedávno vrátila domů z Japonska. Ve své osobní vědecké kariéře stojí na křižovatce a rozhoduje se, co dál. V rozhovoru pro Deník N komentuje poslední vývoj ve svém oboru. Zrození geneticky modifikovaných dvojčat v Číně, budoucnost genetického inženýrství i klonování a buněčné terapie.

Jaká byla vaše první reakce, když jste se dozvěděla, že se v Číně narodily Lulu a Nana, holčičky z geneticky upravených embryí?

Že to jsou krásná jména. Jinak mě to nechávalo v klidu, dalo se čekat, že to jednou přijde, že se to stane a patrně v Číně. Vyčkávala jsem na další informace. Překvapila mě hysterická reakce spousty lidí už na první nepodložené zprávy: „GM děti! Co bude dál s lidstvem? Konec světa!“ Přitom nikdo nic nevěděl. Volali mi z médií, abych to komentovala, ale čekala jsem až na věrohodnější zdroje. Zajímalo mě, co přesně ten chlapík udělal, jak svůj experiment obhájí a jestli dává smysl.

Tak si dnes dostupné informace shrňme. Čínský biolog Che Ťien-kchuej získal pro experiment sedm párů dobrovolníků, kde muž byl HIV pozitivní, které se měly podrobit umělému opldnění. Ženám odebral vajíčka, kterým in vitro, tedy ve zkumavce, vstříknul nejen spermii partnera, ale pomocí metody Crispr pozměnil dědičnou informaci tak, aby – velmi jednoduše řečeno – embrya získala imunitu vůči viru HIV. Nechal je se pak pár dní vyvíjet. Nakonec vybral dvě, kde se podařilo zničit kýžený gen (a navodit tak imunitu vůči HIV), ale jinak zůstala DNA neporušená, a ta vložil do dělohy matky. V listopadu se narodila dvojčátka Lulu a Nana. Co vy na to?

Má to několik rovin. Ta první je etická. Doteď není jasné, jestli páry věděly, do čeho jdou, co je čeká, co je cílem a jaká jsou rizika. A o tom pořádně nic nevíme a možná se to nikdy nedozvíme.

Co však víme, otec byl HIV pozitivní. Vědec Che Ťien-kchuej se tedy zaštítil „dobrým úmyslem“: HIV pozitivní rodič může mít zdravé dítě. Dává to tedy smysl?

Ne. V oblasti lidské asistované reprodukce existuje víc postupů, jak se případné nákaze plodu vyhnout. Šlo to udělat jinak a dělá se to jinak, děti HIV pozitivních rodičů se rodí a jsou zdravé. Takže zaštítit se „dobrým“ úmyslem mi přišlo scestné. Tohle nebyl dobrý důvod, proč „vyrobit“ plody s genetickou modifikací, přijde mi neobhajitelný.

Spíš za tím vidím vyčuranost. Navíc to bylo to nejjednodušší, co mohl s DNA pomocí Crispru udělat – vyštípnout jeden konkrétní kousek genetické informace. Už umíme i velmi komplikované věci, něco vyndat, něco vložit, opravovat bodové mutace, zapínat a vypínat geny. Vyndat kousek DNA umí se zavřenýma očima ve tři ráno cvičená opice.

No…

Dobře, tak průměrně šikovný biolog-genetik.

Helena Fulková. Bioložka a genetička, laureátka ceny Neuron a Ceny Otty Wichterleho, jedna z úzké skupiny světových vědců, kterým se povedlo naklonovat myš. Doktorát z vývojové a buněčné biologie získala na Přírodovědecké fakultě UK. Loni se vrátila z několikaletého pracovního pobytu ve špičkovém centru RIKEN v Japonsku, nyní přechází ze svého původního pracoviště – Ústavu molekulární genetiky do Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Potíž tedy je, že si Che Ťien-kchuej vybral pro experiment, kterým prolomil dosud neprolomenou hradbu genetického inženýrství, problém, který by šel vyřešit jinými metodami.

Ano. Vybral si technicky nejjednodušší design a provedl eticky neobhajitelný pokus.

Ale je první. To už mu nikdo nevezme.

Hm. Je první. A nezvěstný. Možná je zavřený, kdo ví.

Bože, to je blbec!

Nicméně první GM děti jsou na světě. Hodně lidí má pocit, že to je dost strašidelné.

To je otázka. Sama technologie strašidelná není. Ze zvířecích modelů víme, že je vlastně docela bezpečná. Z biologického hlediska není důvod, proč by lidi měli být výjimka. Ale Lulu a Nana se o genetickou modifikaci neprosily. Pokud je někdo vnímá už teď jako monstra, jen dokládá, jak smutný případ to je. Nikdo jim už 

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Česko, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější