Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Svět je kód, kód je svět

Foto Markus Spiske na Unsplash
Foto Markus Spiske na Unsplash

Fotoaparát je jen software, Airbnb je jen software, česká státní správa by mohla být jen software, teleskop, který vyfotografuje černou díru v jádru Galaxie, je jen software, mořský fytoplankton… Stop. Silicon Valley přetváří svět, ale všechno má své meze. Je tu další Týden s vědou a technikou.

Software požírá svět, napsal Marc Andreessen před sedmi lety. Mínil tím toto: podstatou stále většího množství výrobků a služeb je programový kód. Moderní auto je počítač na kolech. Telefony dávno neexistují, to, co nosíte v kapse, je počítač; jedné z mnoha softwarových aplikací v něm se říká „telefon“ a slouží k hlasové komunikaci. Farmaceutický výzkum se stále ve větší míře odehrává in silico, tedy jako počítačová simulace vlastností molekul.

Uber a Airbnb jsou softwarové firmy, nepatří jim ani byty, ani taxíky. Kouzlo jejich fungování je v chytře napsaných aplikacích, v dobře vymyšlených a stále zdokonalovaných algoritmech, jimiž propojují poptávku s nabídkou (a posilují tu i onu). Fyzická výroba je samozřejmě i nadále důležitá. Díky digitalizaci z ní však dovedeme, obrazně řečeno, vytknout před závorku vše, co je dobře zpeněžitelné: výrobní postupy a know-how, marketing, hodnotu značky. S postupující robotizací ostatně software sežere i část fyzické výroby a služeb.

Aby to byla fotka jako ze sedmdesátek

Pokud to zní příliš abstraktně, přečtěte si článek Budoucností fotografie je kód na serveru TechCrunch. Je to dlouhý text, ale stojí za to, i když vás fotografování třeba nezajímá. Dá vám totiž nahlédnout pod kapotu moderního světa jako takového. „Co to je fotoaparát? Čočky, závěrka, světlocitlivá vrstva a (…) algoritmy,“ říká autor v úvodu. Na těch prvních třech se podle něj dnes dá zdokonalit už jen málo. Cesty ke zlepšení fotografie jsou tudíž čistě softwarové, kde se však otvírá mnoho nečekaných možností díky stále vyššímu výkonu procesorů.

A taky díky tomu, že naše „fotoaparáty“ (tedy především ty univerzální kapesní počítače, jimž říkáme telefon) dovedou sbírat mnoho dodatečných informací, metadat. Ve stále větší míře dovedou rozpoznat, na co se to vlastně čočka dívá a jaký je fotografův záměr. Je hlavní předmět záběru pohyblivý? Je to obličej? Skupina lidí? Je večer, anebo ráno? A tak dále.

Vynikajícím aforismem to na svých přednáškách pravidelně komentuje Josef Šlerka: „V dnešní době je matematickou funkcí nejen x na druhou, ale taky třeba převeď fotku bit po bitu tak, aby vypadala jako ze sedmdesátých let.“

Základní motiv je jasný: počítače dovedou stále víc, myslí za nás ve větší míře než dřív (může vám to být příjemné, či naopak, samozřejmě) a rozsah těchto změn si většina z nás už příliš neuvědomuje. Jsou schované pod povrchem fungování věcí. Pod kapotou světa požíraného softwarem.

Česká blockchainová republika

To mimochodem staví do nové role tvůrce softwaru. Ovlivňují toho víc než dřív a nesou větší odpovědnost. To nemusí být jejich cílem, ale nevyvléknou se z toho. A někteří se vyvléknout nechtějí, naopak, jsou si dobře vědomi svých možností a připraveni je využít.

Pojem „blockchainová republika“ v souvislosti s ČR poprvé veřejně použil novinář Jan Klesla v srpnu letošního roku. Ve svém článku v Lidových novinách volá po masivním nasazení blockchainu ve státní správě, což by nás podle něj mohlo posunout mezi nejvýznamnější technologické inovátory. „Potřebujeme (…) projekt, kterým prorazíme ve světě.“

Není očividně sám, kdo si to myslí, takže tento týden o sobě dala vědět iniciativa Blockchain Republic. Jan Klesla je na seznamu spolupracujících expertů spolu z lidmi ze státní správy a byznysu. Zajímavá je institucionální podpora, k níž se hlásí například Svaz průmyslu a dopravy, Česká fintech asociace, IBM, Institut pro politiku a společnost (think tank blízký Babišovi a hnutí ANO, v jehož čele je bývalý novinář Jan Macháček), či 6D Academy, firma vzdělávající manažery a řízená bývalým ředitelem České spořitelny Pavlem Kysilkou.

Oč jim jde, to je trochu matoucí. Blockchain je speciální druh databáze používaný dnes hlavně – ne však výhradně – pro kryptoměny typu bitcoin. Položkou v blockchainu bývá peněžní transakce a vtip technologie je v tom, že dokáže zařídit průkaznost a nezměnitelnost bez centrální autority, která by za obsah databáze ručila.

Neboli: je to sdílená účetní kniha, do níž může kdokoli zapisovat, ale nikdo nemůže šidit. Říká se tomu „výroba důvěry z nedůvěry“: mohu takto obchodovat (či uzavírat smlouvy) s lidmi, které neznám a o jejichž úmyslech nic nevím, aniž bychom potřebovali jako prostředníka banku nebo stát. Silou, která udržuje pořádek, není zákon, ale šifrovací algoritmy.

K čemu všemu se dá blockchain využít vedle kryptoměn, to zatím není jasné. Má řadu nevýhod – jeho implementace bývají výpočetně náročné (proto těžba bitcoinů může vytápět byt) a nezměnitelnost zápisu může být občas nevýhodou. Existují obsáhlé teorie blockchainové ekonomiky, v tomto smyslu nemusí nová česká iniciativa začínat od nuly, ale většinou zatím fungují jen na papíře.

Otázkou je, zda blockchain potřebuje zrovna státní správa a peněžnictví, když v obou případech jde o oblasti, které centrálními autoritami disponují. Chceme, aby software požíral zrovna tuhle část našeho světa? Není to technická otázka, je to politická otázka a jestli z iniciativy Blockchain Republic něco plyne zcela jasně, pak to, že jednou budeme o podobných věcech spolurozhodovat přinejmenším vhozením volebního lístku. Kolik lidí a do jaké míry bude pak chápat, o čem hlasují?

Genetický kód je taky jen software… jenže není

Do třetice na téma „svět je kód“. Jestli vás na hlubší úrovni zajímá organická chemie, molekulární biologie a farmaceutický průmysl, pak se rozhodně seznamte s pánem jménem Derek Lowe a s jeho blogem. Předkládá vynikající, zasvěcené a často silně sarkastické komentáře k celé této oblasti – občas opravdu jen pro odborníky, občas pro širší veřejnost.

Jeho nedávná poznámka k výzvě akcelerátoru Y Combinator patří do té druhé kategorie. Lowe v ní připomíná termín, který sám zavedl: brýle ze Silicon Valley. Nasadíte si je tehdy, když po příliš dlouhé době psaní softwaru a budování hardwaru podlehnete iluzi,

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Týden s vědou a technikou

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější