Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Vědci v Česku poprvé zanalyzovali spolehlivost antigenních testů z obřích balíků dat. Shrnujeme závěry

Smysl mají, ale vysokou spolehlivost nečekejte. Foto: Adobe Stock
Smysl mají, ale vysokou spolehlivost nečekejte. Foto: Adobe Stock

Česko opět začíná silně sázet na antigenní testy, od pondělí se vrátilo povinné testování ve firmách. A společně s ním i otázka, nakolik jsou tyto testy spolehlivé a kterým výrobkům věřit. Odborníci přinášejí novou odpověď: vytvořili vůbec první předběžné srovnání různých typů antigenních testů založené na rozsáhlých datech z praktického testování v odběrových místech v zemi. Deník N má jejich poznatky k dispozici.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

„Výrobci sice často uvádějí citlivost blízkou stu procent, my ale u mnoha testů nevíme, jestli byly ještě nezávisle zhodnocené nad rámec těchto tvrzení. Zvlášť ty vyrobené mimo Evropskou unii, kde jsou pro takové ověřující studie různé standardy,“ upozorňuje datový vědec Tomáš Kliegr z Vysoké školy ekonomické, který stojí za novou analýzou.

Ze státní databáze infekčních nemocí ISIN si s kolegy nechal od Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) poslat velký balík anonymních dat o antigenních testech provedených zejména na odběrových místech od loňského srpna do listopadu.

Coby způsob ověření jejich spolehlivosti posloužily výsledky PCR testů, které ti stejní lidé podstoupili do tří dnů po antigenním testu.

Sešly se jim tak informace o spolehlivosti zhruba 217 tisíc provedených antigenních testů, párovaných s následnými výsledky PCR, které zanalyzovali. Z více než 500 různých typů testů z databáze vybrali experti 27 – ty totiž splňovaly požadavek, aby po nich následovalo nejméně 100 PCR pozitivních a 300 PCR negativních testů.

Nutno zmínit, že studie má své limity. Vědci například nemohli vzít v úvahu – protože to nevěděli –, jak je u testovaného nemoc rozvinutá. Data o tom, zda měli testovaní příznaky, sice mají k ruce, ještě je ale musí spolu s dalšími odborníky zanalyzovat. Právě u lidí s příznaky by měly být výsledky testů nejspolehlivější.

„Předběžně lze uvést, že dle prvních výsledků se citlivost významně neliší podle toho, zda má daný člověk příznaky, nebo ne. V datech je patrný spíš opačný trend, kdy u některých příznaků jako zvracení a průjem je citlivost testů mírně nižší,“ vysvětluje

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Covid-19

Testování

TOP

Česko, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější