Není pravda, že by v Česku kvůli očkování zemřelo 148 lidí a v EU desetitisíce. Jak číst databáze s nežádoucími účinky
Záznamy v evropské databázi EudraVigilance nebo v americkém systému VAERS jsou pouze hlášeními o podezření a nelze je považovat za důkaz o nežádoucích účincích, jak samy databáze zdůrazňují. Jak je tedy správně číst?
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Jak se evidují podezření na nežádoucí účinky vakcín proti covidu? Jak se určuje příčina úmrtí po nahlášení podezření? Kolik podezření na úmrtí po vakcíně u nás registrujeme a jak jsme na tom ve srovnání se Slovenskem?
Co skutečně říkají databáze EudraVigilance (EU) a VAERS (americká), určené k monitoringu hlášení podezření na nežádoucí účinky vakcín?
Internetem kolují zprávy, že z těchto databází vyplývá, že desítky tisíc lidí podlehly vakcínám proti covidu a očkování způsobilo miliony nežádoucích reakcí.
To není pravda. Proč?
Podezření
Databáze EU EudraVigilance (Evropská databáze hlášení podezření na nežádoucí účinky léčiv) a americká obdoba VAERS (Vaccine Adverse Event Reporting System – Systém hlášení nežádoucích účinků vakcín) evidují podezření na nežádoucí účinky.
Tento přístup má své výhody – databáze fungují jako systém včasného varování, který umožňuje promptně reagovat, pokud se začne nadměrně vyskytovat jakýkoli typ nežádoucího účinku.
Nevýhoda je, že se v systému objeví i
