Jak a kdy fungují antigenní testy? Je to jako se psem na letišti
V pondělí 17. ledna začalo ve firmách povinné testování antigenními testy. Má to ale vůbec smysl? Vždyť například po prvním měření ve školách na začátku ledna 2021 bylo mezi dětmi pozitivních výsledků antigenních testů jen velmi málo, konfirmační PCR testy navíc potvrdily jen třetinu z nich. Znamená to nutně, že se používají špatné testy? Že úspěšnost antigenních testů je nižší? A že v blížící se vlně spojené s omikronem nemají smysl? Nikoli. Byť se nám to na první pohled může zdát divné, úspěšnost a smysluplnost antigenu stoupá s počtem reálně nakažených osob.
Zkusme si to vysvětlit na příkladu pašování drog. Na letišti v nejmenované jihoamerické zemi mají speciálně vycvičeného psa, který dokáže identifikovat cestující pašující drogy. Narkotika jsou na tamním letišti velký problém, neboť se ví, že je převáží přibližně každý dvacátý pasažér. V 98 % případů dobře vycvičený pes v zavazadle drogu ucítí a začne štěkat. Pachy jsou však bohužel komplikovaná věc, a náš pes proto začne štěkat i na pasažéry, kteří žádné drogy nevezou, a to v 8 % takových případů. Jaká je tedy pravděpodobnost, že pasažér u sebe má drogy, když na něj pes štěká? Je to skoro jistota? Nebo spíš půl na půl? Co myslíte? Pokud nejste matematici, možná budete překvapeni, že jde o přesně 39% pravděpodobnost. Při své dedukci jste se totiž stali obětí takzvaného paradoxu falešně pozitivních výsledků, který je klíčový pro pochopení výsledků masivního antigenního testování
