Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Notes: Nostalgické Devadesátky, rozzlobený Porošenko, přehlížený Lipavský, zdrženlivý Fiala, sebetrasovaný virus a volný Volný

Notes. Ilustrační foto: Deník N
Notes. Ilustrační foto: Deník N

Sebetrasovací formuláře se u většiny lidí stávají jediným prostředkem evidence rizikových kontaktů, hygienické stanice ode dneška volají přednostně dětem, seniorům a pracovníkům sociálních služeb. Bývalý ukrajinský prezident Porošenko je obviněn z vlastizrady.

Češi asi dostanou možnost nadstandardního zdravotního připojištění například na hloubkovou onkologickou prevenci. Britský premiér Johnson si pod sebou zase jednou důkladně rozhoupal židli. Některé vládní a ústavní činitele nechce prezident Zeman ani vidět. Z práce svých kolegů pro vás to nejdůležitější vybral Petr Koubský.

1. TAHANICE O TO, KDO SMÍ KROUTIT VOLANTEM ČESKÉ ZAHRANIČNÍ POLITIKY, zřejmě jen tak neskončí. Prezident Zeman se sice uvolil ministra Lipavského jmenovat, teď však odmítá vzít jeho existenci na vědomí. Stejně tak nechce řešit zahraniční politiku s předsedy obou parlamentních komor. V nedělním rozhovoru pro Frekvenci 1 řekl, že za partnera v těchto otázkách uznává jen předsedu vlády. Premiér Fiala zatím reagoval obecnou frází, že politici by spolu mluvit měli.

2. VLÁDA ZVAŽUJE OTEVŘÍT MOŽNOST PŘIPOJIŠTĚNÍ NA NADSTANDARDNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČI. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) by takové připojištění mohlo například v plném rozsahu krýt takzvané komplexní onkologické prohlídky. To je sada vyšetření, která skýtají dobrou šanci zachytit nádorové onemocnění včas. Takové prohlídky dnes zdravotnická zařízení nabízejí za poměrně vysoké částky. (Je jistě pěkné, že se na ně bude možné připojistit. Ještě lepší by bylo, kdyby se vešly do základního zdravotního pojištění. Možná by to v pohodě zaplatily peníze vynakládané dnes na léčbu těžkých případů rakoviny, k nimž vůbec nemuselo dojít. Možná ne, ale mělo by se o tom mluvit – tohle je velké politické téma. Na rozdíl od různých batrachomyomachií, po nichž brzy nevzdechnou ani ty žáby a myši.)

3. BÝVALÝ UKRAJINSKÝ PREZIDENT PETRO POROŠENKO STOJÍ V KYJEVĚ PŘED SOUDEM. Je obviněn ve složité kauze; klade se mu za vinu, že v roce 2014 zařídil vládní nákupy uhlí z Donbasu ovládaného proruskými separatisty. Tím jednak zařídil dodávky kriticky důležité suroviny, jednak pomáhal financovat hnutí, se kterým byla země tou dobou ve válce. Uhlí a peníze putovaly přes frontovou linii, na níž umírají vzbouřenci a ukrajinští vojáci. Soud začíná ve chvíli, kdy Ukrajině hrozí další válečný konflikt s Ruskem. Porošenko se hlásí k ukrajinskému nacionalismu, k obraně vlasti a kritizuje prezidenta Zelenského za to, že nedělá dost. Porošenko o načasování začátku procesu rozhodl sám– tím, že se vrátil z polského exilu. Politický boj mezi starým a novým vedením Ukrajiny zemi oslabuje ve chvíli, kdy by jednotu potřebovala nejvíce.

Ministerstvo zdravotnictví mění pravidla trasování nakažených covidem. Hygienické stanice budou nadále trasovat klasickým způsobem jen příslušníky několika vybraných skupin. Všichni ostatní by měli vyplnit samoobslužný dotazník na webu. Je to příprava na vysokou omikronovou vlnu– o trasování v původním stylu se dnes už nemá smysl ani pokoušet.

Britský premiér Johnson čelí nátlaku poslanců (včetně několika z vlastní strany), kteří požadují jeho rezignaci. Nelíbí se jim nedávno odhalené večírky v Downing Street v době přísných pandemických opatření, jež vláda nařizovala a jimiž se Britové většinou řídili. Háček je v tom, že bez Johnsona by toryové nemuseli případné předčasné volby vyhrát.

Bývalý poslanec Volný už není členem hnutí, které se už nejmenuje Volný blok. (Doufám, že to říkám dobře, je to dost složité.)

Naše publicistika

Někteří čeští odborníci se – když jde o covid – zdají být na jedné lodi s dezinformátory, se zastánci konspiračních teorií. Propůjčují svou autoritou důvěryhodnost neseriózním médiím. Proč to dělají? Odpověď nedávno v obsáhlém článku hledal redaktor Jan Moláček. S ním si na totéž téma dnes v podcastu Studio N povídá Filip Titlbach.

Mezi novináři a tiskovými mluvčími je možná korektní spolupráce, píše náš externí autor Jiří Svoboda. Pokud nesledujete obor zblízka, nemusíte si hned uvědomit, jak strašlivě kontroverzní tohle tvrzení je a jak jde proti převažující praxi. A kolik vášní vyvolá na obou stranách.

South Park tu bude ještě nejméně pět let. A covid – podle jeho scénáristů – čtyřicet. Stana, Kylea, Kennyho a Cartmana tentokrát totiž uvidíme i v epizodách zasazených do budoucnosti, tudíž dospělé. Trey Parker a Matt Stone, autoři seriálu proslaveného pubertálními vulgarismy a svalováním viny za vše myslitelné na Kanadu (to jsou ale představy pamětníků, obsah se od té doby dost podstatně vyvinul), získali prodloužení smlouvy do roku 2027.

První dva díly českého televizního seriálu Devadesátky hodnotí recenze Martina Svobody. Seriál je víceméně převyprávěním několika velkých kriminálních případů, dokonce pod pravými jmény, a podle recenzenta dobře navozuje atmosféru „příšerné doby“. (Na okraj: rozhodně nebyla jen příšerná; z pohledu výlučné zkušenosti kriminalistů vyšetřujících vraždy se nemůže jevit jinak, ale život většiny z nás s tím neměl nic společného. Lidem mého věku přináší tento seriál spíš nostalgii než napětí z detektivky.)

Sociolog Pavel Pospěch je autorem knihy Neznámá společnost, vydané koncem loňského roku. Interpretuje v ní českou současnost pomocí pojmu „privatismus“– stáhnutí se z veřejného prostoru na malé, dobře střežené soukromé území. „Generace našich rodičů byla vedena k tomu, že všechno veřejné je ve skutečnosti falešné nebo funguje ve prospěch někoho jiného,“ říká k tomu. Dá se ale stav společnosti vysvětlit zkušeností starou přes třicet let, kterou velká část obyvatelstva nesdílí, protože ji nemohla zažít? O tom s Pavlem Pospěchem hovoří redaktorka Eva Mošpanová.

V zítřejším tištěném Deníku N naleznete:

Titulní stránka zobrazuje, jak vidíte, pohodu v Karibiku. Jak by také nebyla, když si tam pošlete tolik peněz jako pán na obrázku! Kromě toho se z našeho úterního vydání dozvíte:

  • S kým a o čem prezident Zeman nechce mluvit;
  • Jak často se v médiích píše o Fulbrightových stipendiích;
  • Která spojenectví z velké politiky se zopakují v letošních komunálních volbách a která nemají šanci;
  • Proč je pro jednu skupinu ukrajinských vlastenců Petro Porošenko zrádce a pro druhou hrdina;
  • Jak velké riziko covidu hrozí v Číně těsně před olympiádou;
  • Jak se stamiliony Jaromíra Soukupa točí přes Karibik;
  • Proč by Fialova vláda měla systematicky bojovat proti dezinformacím;
  • Proč nejsou novináři a PR pracovníci (většinou) kamarádi;
  • Na co vzpomíná ve svých osmaosmdesáti letech Dana Němcová, jedna z vedoucích osobností českého předlistopadového disentu;
  • Zda stojí za to dívat se na krimi seriál Devadesátky;
  • Čeho si bývalý slovenský prezident váží na současném prezidentovi Česka.

Citát pro dnešní den

Rutinní požadavky mají větší vyhlídku na vyřízení, když žadatel uvede důvod, byť by byl jakkoliv očividný či chabý. Důvod je ten, že osoba na druhé straně se samotným důvodem ve svých myšlenkách obvykle příliš nezabývá; spolupráci neuvede do chodu důvod jako takový, ale skutečnost, že nějaký zazněl.

– Leonard Mlodinow: Emotional

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Názor

Pointa N

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější