Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Částečný součet: záblesk naděje pro roztroušenou sklerózu, voda na Měsíci, fiasko jménem Aduhelm

Částečný součet je pravidelný newsletter Petra Koubského o zajímavostech ze světa vědy. Grafika: Deník N
Částečný součet je pravidelný newsletter Petra Koubského o zajímavostech ze světa vědy. Grafika: Deník N

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde – nebo nehodí –, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet připomíná nové ERC granty udělené českým vědcům, vysvětluje, co to vlastně objevila na Měsíci čínská sonda Čchang-e 5 (ne, studánku s vodou opravdu ne), a také vám sdělí, kdy začali živí tvorové na Zemi poprvé dělat rámus.

Co je hlavní vědeckou novinkou týdne? Osobně bych hlasoval pro studii prokazující souvislost mezi roztroušenou sklerózou a EB virem. Rozhodně ještě neotvírá cestu k léku nebo očkování (!), ale pokud se její závěry potvrdí, mohl by to být průlom, jaký se na tomto poli nepovedl snad ještě nikdy. Více o ní níže.

Stručně o věcech, o nichž stačí stručně

  • Vím, že Wordle už všichni hrajete tak dlouho, že to pro vás není novinka, ale věc vyšlá z módy. (Digitální sláva se dnes počítá spíš ve dnech než týdnech.) Ale kdyby náhodou ne, rozhodně zkuste. Není to MasterMind pod jiným jménem, což rychle zjistíte. Je to mazanější. Tady je něco málo o autorovi a vzniku, tady trochu víc. Ohromně se mi líbí ten princip jedné zveřejněné hádanky na den – a dost. Nedá se tomu propadnout, pokud si nestáhnete některou z copycat aplikací, což neradím. Jejich autoři se snaží vydělat na veřejně přístupném statku; to sice není v digitálních technologiích úplně neobvyklé ani to nemusí být nutně nemorální, ale aby nebylo, musí se to dělat slušně a invenčně.
  • Poletí želvušky k Proximě Centauri?
  • Napadlo vás, kdy asi začali živočichové na Zemi vydávat zvuky? Mě ne, ale je to výborná otázka. Bakterie a archea mlčí, trilobiti taky… Ticho na Zemi roztrhl až vznik hmyzu, a ani ne toho prvního. Nejstarší hmyz schopný dělat rámus se podle současných poznatků vyvinul před 250 miliony let, což není mnoho (dinosauři žili v rozpětí 243–66 Mya, Mya = „million years ago“). Je to zvláštní představa, planeta plná tichého života, kde by k slyšení byl jen vítr, příboj, hromobití a občas pád stromu. Kdyby tam někdo měl uši k naslouchání. (I němým tvorům v němém světě se ale nějaký orgán sluchu může hodit!)
  • Americký matematik Paul Nelson dokázal dílčí tvrzení, které může být užitečné pro budoucí důkaz Riemannovy hypotézy. Ta zůstává nezdolatelnou horou nedohledné výše už přes sto šedesát let. Sebemenší dílčí pokrok tedy stojí za zaznamenání. (Byly časy, kdy jsem věřil, že se toho důkazu dožiju. Zhruba v téže době jsem věřil, že se někdy svezu metrem na Novodvorskou, čímkoli jezdícím po kolejích na pražské letiště, po dálnici z Pardubic do Havlíčkova Brodu anebo z Brna do Prahy vlakem za hodinu. Teď jsem zvědav, jestli aspoň něco z toho. Když na sebe budu dávat pozor, ta Novodvorská by snad vyjít mohla, ale ta mě z toho všeho, upřímně řečeno, láká nejméně. Riemann asi nevyjde.)
  • V čem všem se programátoři pletou, když pracují se jmény osob. Seznam čtyřiceti mylných předpokladů. (Č. 31: Mohu s jistotou věřit, že slovník sprostých slov neobsahuje žádná jména lidí. Č. 32: Lidé dostávají jméno při narození.) Vhodné čtení i pro neprogramátory, protože na jednoduchém příkladu ukazuje, kolik neprověřených předpokladů nevědomky přijímáme, když uvažujeme o čemkoli.
  • „Quine“ je program, jehož výstupem je on sám. Podmínkou je, aby nepotřeboval žádná vstupní data. Můžete si prohlédnout jednoduchý příklad v C, dlouhý seznam mnohem složitějších příkladů (poněkud oldschool) nebo pěknou variaci na dané téma: HTML stránku, jejíž zobrazení je stejné jako její zdrojový text. Vysvětlení, odkud se vzal název quine (a mnoho dalších souvislostí), najdete v knize Douglase Hofstadtera Gödel, Escher, Bach, a to počínaje stranou 453 (jediného) českého vydání. Mimochodem, tahle knížka je pro matematiky, ajťáky, inženýry apod. tím, čím Joyceův Odysseus nebo Proustovo Hledání ztraceného času pro humanitně vzdělané intelektuály: každý to zná, každý uznává nesmírnou velikost díla, skoro každý to má doma (pravda, Prousta spíš ne) a skoro nikdo to nečetl – tedy, ne celé. Nikomu bych to nezazlíval (z těch tří jsem taky četl jen jednu). Takové knihy asi nevyhnutelně musí existovat.
  • V posledních dvou letech se v zoo všude po světě narodilo víc mláďat, než je běžné. Proč? Protože tam kvůli pandemii nechodili lidé a zvířata měla soukromí, říká jedno vysvětlení.
  • Nové myšlenky (v umění, vědě a tak dále) jako nerostná surovina: dolování je čím dál tím náročnější a objevy vzácnější, protože co bylo snadno přístupné, to jsme už spotřebovali. (Hodně problematická myšlenka, ale hodně zajímavá.)
  • Křovinaté plevelné rostliny – janovec a hlodáš – jsou bohaté na bílkoviny a mohly by nám po zpracování například na umělé maso sloužit jako zdroj výživy. (Janovec se anglicky řekne broom, ostatně se k výrobě košťat skutečně používá; to bude ještě půvabných nedorozumění!)

Stručně o věcech, které by si zasloužily víc

Když průlomový lék, první svého druhu, schválí americká FDA, bývá to jasný signál pro americký systém veřejného zdravotního pojištění Medicare a tím také

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Částečný součet

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější