Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Investovat do cihel, nebo do sebe sama? Nájemní bydlení má být rovnocenná možnost, ale není, říká socioekonom

Rychlejší výstavba s problémem nedostupného bydlení nepomůže, říká socioekonom Martin Lux. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Rychlejší výstavba s problémem nedostupného bydlení nepomůže, říká socioekonom Martin Lux. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Martin Lux jako ekonom a sociolog zkoumá bydlení už léta. Vysoké růsty i propady cen v Česku i zahraničí ho naučily, že nic netrvá věčně. Problémy s bydlením naopak panují stále. S Deníkem N mluvil o tom, proč se u nás nájmům nedaří tolik jako v Německu a co by změnily vyšší daně z nemovitostí.

V rozhovoru se také dočtete:

  • Proč nejsou mladí Češi ve svém volání po dostupnějším bydlení tak radikální jako na Západě, přestože je to pro ně velký problém.
  • V čem je tajemství toho, že se v Německu daří nájemnímu bydlení a dlouhodobým nájmům, i když pronajímané byty většinou vlastní soukromí vlastníci.
  • Jaký článek našeho občanského zákoníku o bydlení by byl pro Němce nepochopitelný.
  • Proč je podle Martina Luxe myšlenka danění prázdných bytů důležitá a jak by mělo vypadat.
  • Proč nebude ani výrazné zlevnění bytů pro společnost dobrou zprávou a co cenový zlom přinese.
  • Do čeho svým studentům radí investovat.

Nedávno jsem mluvila s jistým sociologem. Říkal, že pro mnoho mladých vlastní bydlení nakonec až takový problém nebude, protože něco zdědí nebo jim pomůže rodina. Podobná zjištění se ukázala i ve vašem výzkumu bydlení mileniálů – většina dostane pomoc od rodiny. Jak velký je tedy problém s bydlením v Česku?

Že si mladí nemohou pořídit bydlení sami a jsou závislí na výpomoci rodičů, ale není dobrá zpráva. Takže problém to rozhodně je. Nejen v Česku, ale globálně. Mluví se o urbánní krizi dostupnosti bydlení, která se týká hlavně velkých měst po celém světě.

Dopadá na mladou generaci a fakt, že ta česká je ve svých reakcích méně radikální, než jsou třeba na Západě, je do velké míry zapříčiněn právě rozsáhlými mezigeneračními transfery, které u nás mají tradici. Mladí se do velké míry spoléhají na to, že dostanou výpomoc od rodičů nebo prarodičů.

Zajímalo nás, kdo nejvíc dává a takto vypomáhá. Jsou to ti, kteří také nejvíce pomoci dostali v minulosti. Kdo dostal velkou finanční výpomoc od rodičů, když si pořizoval bydlení, dá ji i svým dětem. Kdo dostal celý byt, dává také celý byt. Když dostal malou pomoc, také dává malou. A ten, kdo nedostal nic, s velkou pravděpodobností svým dětem také nedá nic.

Faktorů, které rozhodují o obdarovávání, je víc. Jedináčci například dostanou víc, než když je sourozenců více. Děti bohatších rodičů víc než děti těch chudších. Ale úplně nejsilnějším faktorem je fakt, jestli a kolik jsem dostal v minulosti. To pak budu dávat i dál.

Je tohle české specifikum?

Mezigenerační transfery jsou velmi silné také na jihu Evropy. Tam jsou ale spojeny s očekáváním, že

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Bydlení

TOP

Česko, Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější